Poklesy cen energií na trzích by se na účtech českých domácností podle ministra průmyslu a obchodu mohly projevit ještě v letošním roce. Jozef Síkela (STAN), jak uvedl ve včerejších Otázkách Václava Moravce, je o tom přesvědčen. Dodal, že už teď jsou ceny 30 a více procent pod cenovými stropy.
„Je jen otázka času, kdy konkurence donutí jednotlivé distributory k tomu, aby propsali pozitivní vývoj velkoobchodních cen do konečných faktur,“ konstatoval politik.
Síkela uvedl, že Česká republika má čtvrtý nejlevnější benzín a sedmý nejlevnější naftu. „Žádný z okolních států nemá takové nízké ceny,“ tvrdil politik v pořadu.
Na otázku, co radí lidem ohledně fixace cen energií, se ministr vyjádřil, že doporučuje těm, kterým končí tarif, aby dobře prozkoumali trh, vybrali si dobrou nabídku a pak šli do fixace. Sám si nechal cenu fixovat, ale jen na kratší dobu.
Místopředseda ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v pořadu prohlásil, že dlouhodobou fixaci rovněž nedoporučuje.
Přestože tržní cena elektřiny klesá, opak platí u ostatních složek koncové ceny elektřiny. Spotřebitelé si dnes připlatí za distribuční poplatek a přenos elektřiny a nově také zaplatí příspěvek na obnovitelné zdroje, který vloni hradit nemuseli, uvedl v pořadu energetický analytik Jiří Gavor.
Jak podotknul moderátor Václav Moravec, v Česku v lednu rekordně narostly regulované složky ceny elektřiny, tedy výše zmiňované poplatky, které přímo či nepřímo určuje stát. Meziměsíčně zaznamenala Česká republika v lednu 2024 třetí největší nárůst cen energií (elektřina, plyn, tuhá paliva, tepelná energie) v Evropské unii.
Síkela v pořadu uvedl, že podle něj příští rok k podobnému trendu zvyšování regulovaných složek nedojde, přičemž stát chystá „masivní investice“ do přenosové soustavy tak, aby se náklady na zefektivňování sítě nepřenesly na konečného zákazníka. Současný růst regulovaných položek je podle něj dán dlouhodobým mechanismem, který se nastavuje na několik let dopředu. Síkela tvrdil, že se vládě podařilo díky spolupráci s Energetickým regulačním úřadem nárůst regulačních poplatků snížit.
Opoziční Havlíček ministrovi oponoval s tím, že regulační poplatky rostou a dále porostou a že vláda „vytáhla peníze“ od spotřebitelů a od firem tím, že chybně postupovala v zastropovací politice a nechala vydělat energetické firmy 180 miliard korun s vidinou následného zdanění těchto společností.
