Na senátním Podvýboru pro rodinu konaném 16. dubna iniciovala nezávislá senátorka Daniela Kovářová širší diskuzi o negativních dopadech nových médií a sociálních sítí na děti a eventuálně problematiku i legislativně omezit.
„Chtěla bych na našem podvýboru otevřít téma, které se ještě v legislativní úrovni neobjevilo, ale začíná se o něm mluvit ve veřejné sféře, tj. o negativním vlivu nových médií a sociálních sítí na děti a mládež,“ uvedla senátorka s tím, že poprvé se s problematikou setkala před rokem na půdě dolní komory.
Zhruba před měsícem pak na toto téma pořádala v rámci senátního podvýboru kulatý stůl, na kterém vystoupili jak jeho členové s pediatrickou praxí, Jitka Chalánková (nezávislá) a Bohuslav Procházka (KDU-ČSL), tak řada odborníků jako neurolog Martin Jan Stránský, psycholožka Alicja Ewa Leix a další.
Řečníci poukázali na řadu negativních dopadů technologií na fyzickou i psychickou stránku dětí, či dokonce na nové druhy šikany a zneužívání, k čemuž prezentovali různé statistiky a výzkumy.
Shodli se, že omezení času dětí trávených před zařízeními je nezbytný. Profesor Stránský tehdy v tomto duchu svůj vstup uzavřel slovy: „Otázka pro Českou republiku nezní ‚zda vůbec?‘, ale ‚proč už to dávno nemáme?‘.“
„V tuhle chvíli nemám nějakou jasnou představu, kam bychom měli směřovat, ale ten dopad na ty děti je tak strašný a ty statistiky hovoří ve všech podobách o celosvětově se zhoršujícím dopadu na mozky mladých dětí, na jejich fyzický stav, dušení stav, na paměť, nadváhu, kardiovaskulární nemoci, cukrovku, takovým hrozným způsobem, že čtvrtina států na světě už přijala nějakou legislativu,“ sdělila v úterý senátorka.
Byť dle ní přijetí legislativní regulace v České republice v tuto chvíli asi není reálné, vyvolala by se návrhem širší diskuze.
Jako další možnost vidí přijetí usnesení žádající ministerstva o akci či společné jednání Výboru pro sociální politiku a Výboru pro zdravotnictví s účastí vybraných ministerstev.
Umí si představit i státní mediální kampaň: „Mou ambicí by bylo rozšířit povědomí o nebezpečnosti sociálních sítí obecně mezi rodiči. Takže například, když všichni rodiče vědí, že se děti nemají učit kouřit a nemá se jim podávat alkohol, tak aby věděli, že sociální sítě nebo chytré telefony mají podobný efekt.“
„Mnoho odborníků, nikoli politiků, na té debatě řeklo, že pro nejmladší generaci je již pozdě. A přece nechceme ztratit další generaci,“ vyjádřila Kovářová své obavy a dodala: „Ať už bychom kvůli tomu konečnému důsledku volili jakýkoliv nástroj, třeba i přehnaný, možná by stálo za to o něm uvažovat už jen proto, aby se ta informace donesla ke všem a všichni věděli, že děti se nemají nechat hrát si s telefonem a tabletem neomezený počet hodin.“
Její slova kvitovala předsedkyně Jitka Chalánková, poukazujíc na prezentaci prof. Stránského ke strukturálním změnám v mozcích mladých dětí vlivem používání technologií.
Senátor Procházka vidí jako nejrealističtější a nejdosažitelnější, aby se s omezováním začalo na školách: „To znamená zákaz používání mobilu ve školách plus v organizacích nebo na akcích, kde se pečuje o děti.“
S dalším projednáním souhlasili všichni přítomní senátoři, tj. Chalánková, Procházka a Zdeněk Hraba (nezávislý). Poslední jmenovaný poukázal také na dalekosáhlejší důsledky na sociální vazby dětí a nedávno schválený zákon na Floridě, který znemožňuje dětem mladším 14 let přístup na sociální sítě, byť dle něj děti už umějí obejít ledacos.
Senátorka Kovářová nabídla k dispozici i sborník, který zachycuje onen kulatý stůl pořádaný v březnu.
