V červnu hodlá EU přijmout strategickou agendu na léta 2024 až 2029. Je zřejmý nezanedbatelný posun v prioritách. Místo planety chce v budoucnu zachránit Ukrajinu před „ruskou agresivní válkou“ a sebe před nežádoucí migrací.
Ještě před několika lety byla Zelená dohoda hlavní prioritou EU. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že se Evropa stane „prvním klimaticky neutrálním kontinentem“ – a Greta Thunbergová jí přesto musela říct, že klimatické cíle nejsou dostatečně ambiciózní.
Zdá se, že doba se mezitím změnila. Zakladatelka Fridays for Future už není osobou, se kterou by se Brusel po jejích protiizraelských výpadech rád viděl. A podle názoru vedení EU ustoupila naléhavost záchrany životního prostředí obranným schopnostem pro případnou válku s Ruskem. Podle zpráv se to již odrazí ve strategické agendě na léta 2024 až 2029, která má být přijata v červnu.
Seznam priorit EU prochází rozsáhlými změnami
Dokument je společnou dohodou Komise a předsedů vlád o obecných politických směrech a cílech. Stanovuje rovněž seznam priorit. Za tento proces je zodpovědný předseda Evropské rady Charles Michel.
Podle samotné EU se o budoucích prioritách jednalo již 6. října loňského roku ve španělské Granadě. Ty nyní zahrnují agendy „bezpečnost a obrana“, „odolnost a konkurenceschopnost“, „energetika“, „migrace“, „globální angažovanost“ a „rozšíření“.
Před pěti lety to byly tyto priority: „Zelená dohoda“, „digitalizace“, „investice“, „silnější Evropa“, „podpora našeho evropského způsobu života“ a „nový impuls pro demokracii“.
Dřívější priority ustupují do pozadí
Některé body z programu nezmizely. Například „silnější Evropa“ bude i nadále prosazovat „mezinárodní řád založený na pravidlech“, v jehož středu stojí OSN.
„Obrana proti zahraniční informační manipulaci“ již není součástí priority „demokratizace“ – ale dílčí oblasti „bezpečnost a obrana“. „Zelená a digitální transformace“, „efektivní využívání energie a zdrojů“ a „přizpůsobení se změně klimatu“ jsou také stále předmětem zájmu.
Z čistě sémantického hlediska však „adaptace“ na změnu klimatu zní mnohem méně ambiciózně než „rozvoj nového ekonomického modelu“, který by měl být i v roce 2019 spojen se „zelenou průmyslovou revolucí“. Kromě toho agendy ochrany klimatu již nebudou prioritou samy o sobě, ale pouze součástí zastřešujícího tématu „odolnosti a konkurenceschopnosti“.
Posílení „odolnosti a dlouhodobé konkurenceschopnosti EU“ a „soudržného, na inovace zaměřeného a propojeného vnitřního trhu“ jim již není podřízeno.
Ekologické skupiny jsou novou strategií EU zklamány
Po prvních kolech konzultací v Berlíně, Kodani, Záhřebu a Paříži se v dubnu 2024 uskuteční další kola ve Vilniusu, Bukurešti, Varšavě a Vídni. Ta se však zaměří pouze na prohloubení „diskusí o klíčových otázkách týkajících se příslušných opatření, financování a rozhodování“. O možných posunech v seznamu priorit jako takových již není zmínka.
Ve své poslední zprávě o plánované rezoluci si Politico všiml, že slovo „životní prostředí“ se v anglické verzi objevuje pouze jednou. A to nikoli ve smyslu životní prostředí, ale „podnikatelské prostředí“.
Ekologické skupiny si stěžují, že v návrhu usnesení již není výslovný odkaz na Zelenou dohodu. Chybí také zmínka o změně klimatu jako „existenční hrozbě“. Ariadna Rodrigo z Greenpeace komentuje návrh strategické agendy:
„Tento plán obsahuje vojenskou strategii 20. století, která má chránit lidi před bezpečnostními hrozbami 21. století. Nemůžete však střílet na lesní požár nebo bombardovat povodeň.“
„Ústupek extrémní pravici“
Návrh strategické agendy sice zmiňuje investice do energetických sítí, obnovitelných zdrojů energie a výzkumu jako způsoby dosažení klimatické neutrality. Na rozdíl od roku 2019 se však již nezmiňuje o „udržitelném zemědělství“. Místo toho je cílem „zajistit naši potravinovou bezpečnost prostřednictvím dynamického zemědělského sektoru“.
Politico zmiňuje, že vědecké instituce v posledních měsících obzvláště důrazně varovaly před důsledky klimatických změn. Evropská agentura pro životní prostředí vyzvala EU, aby se připravila na nebezpečí, která přináší teplejší planeta. Vyzvala Evropskou komisi, aby přijala opatření proti „znečištění způsobenému zemědělstvím“.
Nicméně právě protesty zemědělců zřejmě ovlivnily znění návrhu EU. Evropský úřad pro životní prostředí označil návrh za „velký ústupek extrémní pravici“. Christiane Lambertová, předsedkyně zemědělské zastřešující organizace Copa-Cogeca, naopak uvítala, že potravinová bezpečnost je důležitější než „dogmata“.
Migrace instrumentalizována jako „hybridní hrozba“
Namísto „transformace“ směrem k zelené ekonomice je v dokumentu upřednostňována „evropská obranná připravenost“. „Ruská agresivní válka“ na Ukrajině sblížila společenství, pochvaluje si EU, a „rozhodná akce“ posílila její „strategické schopnosti“ a zároveň ochránila vlastní občany a ekonomiky.
V oblasti migrace navíc EU „nechce dovolit, aby o tom, kdo do EU vstoupí, rozhodovali převaděči“. Předseda Rady Michel to formuloval již v říjnu 2023. V „souladu s mezinárodním právem a zásadami a hodnotami EU“ má být nyní zahájena „komplexní koncepce migrace“.
Ta zahrnuje mimo jiné účinnou ochranu vnějších hranic EU, partnerství se zeměmi původu a tranzitu a boj proti příčinám migrace. EU chce rovněž zakročit proti „organizovanému zločinu, obchodování s lidmi a převaděčství“, jakož i proti „instrumentalizaci migrace jako hybridní hrozby“.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
