Watchdog Kverulant.org provedl analýzu činnosti europoslanců zvolených v roce 2019 za Českou republiku. Podle jeho propočtů je nejaktivnějším poslancem v Evropském parlamentu Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Naopak, nejméně práce měli odvést Jan Zahradil (ODS) a Ondřej Knotek (ANO).
Českou republiku zastupuje v Evropském parlamentu (EP) celkem 21 politiků. O nové sestavě českých zástupců v legislativním orgánu EU rozhodnou blížící se volby 7. a 8. června.
Jak pilně čeští poslanci pracovali
Kverulant spočítal příspěvky europoslanců při rozpravách v plénu od jejich zvolení do května 2024. Dále spočítal případy, kdy byl europoslanec některým z parlamentních výborů jmenován zpravodajem či zpravodajem stínovým. Dále vyčíslil počty případů, kdy byl poslanec navrhovatelem či stínovým navrhovatelem nějakého stanoviska, kdy směrem k evropským institucím vznesl otázky k ústnímu či písemnému zodpovězení. Další kritériem bylo, kolikrát konkrétní poslanci navrhli přijetí nějakého usnesení.
Za jednotlivé aktivity obdrželi poslanci body, které zohlednily intenzitu dané činnosti v jednotlivých kategoriích. Jako příklad uvádí Kverulant celkový počet všech příspěvků českých poslanců v plenárních rozpravách, který činil 2563, přičemž europoslanec Zdechovský vystoupil v rozpravách 111krát a dostal za tuto aktivitu 3 body z 58 možných bodů.
Nejaktivnější diskutující Dita Charamzová (ANO), která je místopředsedkyní EP, dostala 12 bodů za 508 vystoupení a nejméně aktivní účastník rozprav dostal za 9 vystoupení pouze 0,2 bodu.
Nejaktivnějším poslancem byl dle Kverulanta v 9. volebním období Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský. Ten dosáhl v součtu bodů všech hodnocených kategorií 100 bodů. S velkým odstupem za ním skončila Kateřina Konečná (KSČM) se 46 body, následovala Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) s 35 body, a dále Dita Charanzová (ANO) s 33 body. Kompletní tabulka s výpočty je k dispozici zde.
Nejméně podle Kverulanta pracovali v EP poslanci Jan Zahradil (ODS), Ondřej Knotek (ANO), Evžen Tošenovský (ODS) a Hynek Blaško (SPD). Jejich bodové hodnocení se pohybovalo od 7,3 u Zahradila po 8,0 u Blaška. Průměrný počet bodů na jednoho poslance byl přitom 25. Epoch Times oslovil Jana Zahradila s žádostí o vyjádření, ale do doby publikace tohoto článku jsme žádné neobdrželi.
Jiná hodnocení výkonnosti
Kverulant není jediný watchdog, který sleduje výkonnost europoslanců. Projekt EUmatrix sestavil žebříček politicky nejvlivnějších poslanců v Evropském parlamentu, kde se na celoevropské šesté příčce umístila Dita Charanzová.
S cílem identifikovat klíčové hráče, kteří nejvíce ovlivňují podobu evropské legislativy dopadající na životy více než 400 milionů Evropanů, zkoumal EUmatrix kritéria jako formální i neformální pozice v orgánech unie, odvedená legislativní práce (na tu se zaměřil právě Kverulant), politické konexe, členství ve výborech a chování při hlasování.
Nejvíce tisků z pozice zpravodaje předložil Tomáš Zdechovský, a to 39. Druhý byl se 14 zprávami Mikuláš Peksa. To bylo dáno především jejich členstvím ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Celkový průměr byl čtyři zprávy na poslance.
Účinkování českých europoslanců v Evropském parlamentu je podle EUmatrix nad průměrem, a to zejména „díky jejich silnému zastoupení ve vedoucích funkcích a plodné činnosti zákonodárců (4. místo v legislativě proporcionálně)“.
Největší vliv mají Češi v EP na záležitosti týkající se vnitřního trhu (Dita Charanzová), stejně jako na rozpočet (Tomáš Zdechovský) a finance (Luděk Niedermayer). Dobře se umisťují také v regulačních oblastach, jako je zemědělství (Veronika Vrecionová), obchod (Dita Charanzová) a informace a komunikace (Marcel Kolaja).
Dalším ukazatelem (ne)aktivity je absence europoslanců při hlasování. V roce 2023 měli europoslanci celkem jen 55 hlasovacích dní na plenárním, miniplenárním nebo mimořádném zasedání Evropského parlamentu.
Projekt „Europarlament přehledně“ zveřejnil letos v lednu přehled absence našich europoslanců při hlasování v EP za rok 2023. Nejlepší docházku měla Markéta Gregorová (Piráti), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Marcel Kolaja (Piráti). Naopak nejvyšší absenci vykázali Hynek Blaško (nezařazený), Martina Dlabajová (nezařazená) a Evžen Tošenovský (ODS).
Na dotaz Epoch Times, proč mají tak velkou absenci, tehdy oslovený Blaško neodpověděl a Martina Dlabajová uvedla, že se musela z některých hlasování omluvit „z důvodu vážných zdravotních problémů“.
