Odborníci a vědci zabývající se elektronovou mikroskopií, biodiverzitou, klimatickým právem nebo korupcí dnes v sídle Akademie věd ČR v Praze získali prémii Otto Wichterleho. Prémie 330.000 korun se uděluje vědcům do 35 let za mimořádné úspěchy, z rukou předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové ji dnes převzalo 20 vědců. Výplata je rozdělena do tří let. ČTK o tom informovala Akademie věd (AV ČR) v tiskové zprávě.
„Talentovaní mladí vědci a vědkyně potřebují na prahu své vědecké kariéry výraznější podporu. Řada z těch, které Akademie věd ocenila Wichterleho prémií před deseti lety, dnes stojí na špičce svého oboru. I dnešní laureáti jsou budoucností české vědy,“ uvedla Zažímalová.
Mezi oceněnými je Ľubica Vetráková, která působí ve skupině Environmentální elektronové mikroskopie v Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Elektronová mikroskopie umožňuje zobrazování vzorků s obsahem vody v jejich přirozeném stavu bez vysušení a pokovení. Pomocí této techniky vědkyně studuje strukturu ledu. Její práce cílí na problémy dnešního světa zejména v environmentální a farmaceutické oblasti.
Prémii získala i Zuzana Štípková, která se zaměřuje na příčiny druhové rozmanitosti orchidejí. Mimo jiné je autorkou podrobné analýzy vývoje biodiverzity pozemních druhů těchto rostlin v Česku za posledních 150 let.
Odpovědět na otázky, „kde bují korupce, jaké má formy a jak se jí bránit“, je cílem výzkumu oceněné Kristýny Bašné ze Sociologického ústavu AV ČR. Vědkyně zkoumá korupci v české státní správě v mezinárodním měřítku.
Oceněnou je i odbornice na klimatické právo z Ústavu státu a práva AV ČR Eva Balounová. Specializuje se zejména na mezinárodní a evropské klimatické právo, klimatické soudní spory, klimatické zákony či letectví. Jako odbornici na klimatické právo si ji často zvou zástupci veřejného a politického sektoru, spolupracuje s vysokými školami
AV ČR uděluje prémii, rozdělenou na tři roky, vědcům a vědkyním do 35 let, kteří mají špičkové výsledky ve svých oborech. Nese jméno profesora Otto Wichterleho – českého chemika, proslulého především objevy, které vedly ke zdokonalení a rozšíření měkkých kontaktních čoček. Po listopadu 1989 Wichterle stanul v čele Československé akademie věd.
