Odborníci se zabývají rostlinnou stravou a zdravím mozku, zkoumají základní živiny a hledají rovnováhu mezi živočišnými potravinami.
Barevné ovoce a zelenina jsou dietní superhrdinové – o tom není pochyb. Stále více odborníků však tvrdí, že zřeknutí se všech živočišných produktů by mohlo mozek ochudit o důležité živiny.
Striktně veganská strava postrádá živiny, jako jsou plnohodnotné bílkoviny, některé zdravé tuky, zinek a železo, a může nedostatečně vyživovat mozek, což může zhoršovat náladu, paměť a kognitivní schopnosti.
Chybějící živiny
Podle doktorky Georgie Edeové, vystudované psychiatričky z Harvardu, která se specializuje na výživu a metabolismus mozku a je autorkou knihy Change Your Diet, Change Your Mind, zhoršení duševního zdraví v posledních 75 letech souvisí s poklesem kvality stravy.
Shani La Grangeová, registrovaná dietoložka, řekla deníku The Epoch Times, že jak živočišné, tak rostlinné potraviny hrají roli při optimalizaci zdraví mozku. Dodala, že příjem vlákniny je stejně důležitý jako příjem bílkovin, protože podporuje tvorbu serotoninu, který je důležitý pro několik tělesných funkcí, včetně stabilizace nálady, poznávání, učení a paměti. Vláknina obsažená v potravinách rostlinného původu stimuluje produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem, které zase stimulují produkci serotoninu.
Vyšší konzumace rostlinných potravin by také mohla podpořit protizánětlivý účinek, což by mohlo podpořit zdravé stárnutí mozku a snížit riziko některých onemocnění, jako je demence.
Paní La Grangeová však uvedla, že přísná rostlinná strava představuje riziko nedostatku vitaminu B12 a železa (pokud není doplňováno), což by mohlo být škodlivé pro neurologické a kognitivní zdraví a mohlo by zhoršit kognitivní funkce.
Dr. Natasha Campbell-McBrideová, lékařka s postgraduálním vzděláním v oboru neurologie a lidské výživy, napsala ve své knize Nástrahy vegetariánství, že kromě mikroživin jsou pro lidskou fyziologii a strukturu optimální také tuky a bílkoviny živočišného původu. Z jejího výzkumu vyplývá, že tuky a bílkoviny jsou po vodě základními složkami lidského těla a slouží jako důležité stavební kameny pro orgány, kosti, svaly a mozek.
Dr. Edeová říká, že zatímco dobře naplánovaná vegetariánská strava, která obsahuje plnohodnotné potraviny a vejce, může podpořit zdraví mozku, veganská strava představuje nutriční nedostatky, které je obtížné překonat i při pečlivém doplňování. Rizika pro duševní zdraví závisí na tom, jak je rostlinná strava sestavena.
Podle doktorky Edeové musí každá strava, která má být „zdravá pro mozek“, splňovat tři body:
- Vyživovat mozek všemi základními živinami, aniž by se spoléhalo na obohacené zpracované potraviny nebo doplňky stravy. Doporučuje se zařadit do jídelníčku některé potraviny živočišného původu.
- Chránit mozek vyloučením ultrazpracovaných složek, jako jsou rafinované sacharidy.
- Dodávat mozku energii udržováním zdravé hladiny cukru a inzulínu v krvi po celý život.
Mozek potřebuje tuk
Mozek je ze dvou třetin tvořen tukem, přičemž 20 procent tvoří esenciální omega-3 mastná kyselina dokosahexaenová (DHA), která podle doktorky Edeové hraje klíčovou roli v kognitivních funkcích.
Přehled z roku 2019 v časopise Asia Pacific Journal of Clinical Nutrition ukázal, že DHA je nezbytná pro optimální funkci neuronů. Framinghamská srdeční studie, publikovaná v roce 2006 v časopise Journal of the American Medical Association’s Archives of Neurology, odhalila pozoruhodnou souvislost: vyšší hladina DHA v plazmě odpovídala sníženému riziku demence ze všech příčin. U lidí v horním kvartilu plazmatické DHA se riziko demence snížilo o 47 procent.
Podle dr. Edeové je problém v tom, že v potravinách rostlinného původu chybí DHA, což nutí k tomu, aby se tato životně důležitá živina získávala výhradně ze zdrojů živočišného původu. Rostliny sice obsahují omega-3 kyselinu alfa-linolenovou (ALA), ale její přeměna na pro mozek důležitou DHA je nesmírně obtížná, ne-li nemožná.
Klinická studie s mladými dospělými muži publikovaná v časopise British Journal of Nutrition zjistila, že tito muži vykazují velmi nízkou nebo žádnou schopnost přeměny ALA na DHA. Další poznatky přinesla jiná studie na zdravých mladých ženách, která naznačuje, že ženy mají o něco vyšší schopnost přeměny ALA na DHA než muži, což může být způsobeno požadavky na vývoj plodu a kojení.
Časopis American Journal of Clinical Nutrition zveřejnil studii porovnávající hladiny omega-3. Ukázalo se, že hladina DHA je u vegetariánů o 31 procent nižší a u veganů o 59 procent nižší než u lidí, kteří jedí maso.
Neefektivní vstřebávání
Podle dr. Edeové existují nutriční rozdíly mezi potravinami živočišného a rostlinného původu. Pouze nemléčné živočišné potraviny, včetně masa, mořských plodů a drůbeže, poskytují všechny základní živiny v jejich nejlépe biologicky dostupné formě, poznamenala.
Naproti tomu rostlinné potraviny nejenže postrádají některé životně důležité živiny, ale formy živin, které obsahují, mohou pro člověka představovat problém, říká dr. Edeová.
Rostlinné potraviny obsahují antinutrienty, které brání naší schopnosti vstřebávat živiny z potravin rostlinného i živočišného původu.
„To, že rostlinná potravina obsahuje nějakou živinu, ještě neznamená, že k ní máme přístup,“ uvedla doktorka Edeová.
Například obiloviny, fazole, ořechy a semínka jsou bohaté na fytáty, což je antinutrient, který brání vstřebávání základních minerálů, jako je železo, zinek, vápník a hořčík, poznamenala. Tyto minerály jsou klíčové pro různé funkce, včetně syntézy dopaminu, produkce neurotransmiterů a energetického metabolismu, které jsou nezbytné pro optimální zdraví a funkci mozku.
Naše oči, mozek a imunitní systém jsou závislé na vitaminu A, který zajišťuje jejich funkci a strukturu. Rostliny sice obsahují karotenoidy, které lze ve zdravém těle přeměnit na retinol (funkční formu vitaminu A), ale podle doktorky Edeové je tento proces přeměny náročný. Dodala, že toxiny v životním prostředí a nedostatky ve výživě mohou této přeměně bránit, což vede k nedostatku vitaminu A, přestože člověk konzumuje rostliny bohaté na karotenoidy, jako je mrkev, sladké brambory a kapusta.
Zlepšení vstřebávání živin v rostlinné stravě
Obezřetné postupy vaření, ideální kombinace potravin a procesy klíčení a fermentace mohou výrazně zlepšit biologickou dostupnost mikroživin z rostlinných potravin.
Podle přehledu publikovaného v roce 2016 v časopise Critical Reviews in Food Science and Nutrition bylo prokázáno, že klíčení a fermentace zvyšují biologickou dostupnost železa a betakarotenu z rostlinných potravin.
Podle doktorky Edeové je teoreticky možné, aby dospělí, kteří se stravují vegansky nebo vegetariánsky, s výjimkou těhotných a kojících žen, při pečlivém plánování jídel a vhodném doplňování stravy splnili požadavky na všechny základní živiny. Dodala však, že dosažení tohoto cíle může být náročné a vyžaduje značné úsilí.
Hledání rovnováhy
Podle dr. Campbell-McBrideové rostliny především čistí organismus.
Rostliny ve svém přirozeném stavu obsahují detoxikační látky, které pomáhají odstraňovat škodlivé chemické látky a toxiny nahromaděné v našem těle. Po očistě je však nezbytné znovu zavést potraviny živočišného původu, aby nedošlo ke zhoršení stavu organismu a k jeho vyhladovění, uvedla.
To neznamená, že bychom se měli přejídat masem, protože i to má své stinné stránky. Některé výzkumy spojují dlouhodobý vysoký příjem živočišných bílkovin – zejména červeného masa – s neoptimálním stavem mozku. Podle paní La Grangerové jsou však bílkoviny obsažené v živočišných produktech v jisté míře pro celkovou výživu nezbytné.
