Postoj české veřejnosti k většině zemí zůstává stabilní, Slovensko je stále nejlépe hodnocenou zemí, i když si oproti minulému roku mírně pohoršilo. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury STEM. Při hodnocení zemí jako ve škole dostalo Slovensko průměrnou známku 2,0, následují jako v loňském roce Švýcarsko a Rakousko. Meziročně se téměř ve všech případech známky změnily nanejvýš o desetinu bodu, výjimkou jsou Palestina se zhoršením o tři desetiny bodu a Izrael s Ukrajinou s poklesem hodnocení o 0,2 bodu. Nejhorší vztah mají lidé k Rusku, stejně jako loni obdrželo známku 3,9. Mezi zahraničními politiky si vedla nejlépe bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Výzkumný ústav STEM sleduje vztah obyvatelstva ČR k vybraným zemím v Evropě i ve světě pravidelně od poloviny devadesátých let. Letos stejně jako v roce 2023 klesly sympatie ve vztahu k Ukrajině. „Ty se nejprve zvýšily v roce 2022 v souvislosti s ruskou invazí do země. V dubnu 2022 oznámkovalo Ukrajinu jedničkou nebo dvojkou 36 procent respondentů a respondentek, v červnu 2023 už to však bylo 33 procent a letos v červnu 29 procent. Hodnoty se tedy vrátily téměř na úroveň před začátkem invaze,“ uvedli autoři průzkumu.
U Palestiny se meziročně snížil podíl lidí, kteří ji hodnotí „neutrální“ trojkou ze 41 procent na 30 procent. Podíl jedniček a dvojek zůstal obdobný a narostl podíl čtyřek a pětek ze 44 na 58 procent. Do výsledku se podle agentury zřejmě promítlo větší povědomí o oblasti způsobené vyhrocením bezpečnostní a humanitární situace.
Vztah k významným regionálním či světovým velmocím se od minulého roku nijak podstatně nezměnil. Německo, Francii i Velkou Británii podporuje mezi 55 a 60 procenty Čechů, což je podíl těch, kteří udělili známku jedna nebo dvě. Relativně nižší podporu mají Spojené státy, těm zároveň oproti loňskému červnu vzrostla podpora o dva procentní body na 44 procent.
„Z hlediska dlouhodobého vývoje, respektive směru změny, si z velkých západních spojenců EU ve veřejném mínění nejlépe vede Německo, které bylo na počátku 90. let vnímáno poměrně negativně a jako jediné má dnes hodnocení výrazně příznivější než tehdy,“ sdělil STEM. Naopak největší propad je podle autorů průzkumu patrný u hodnocení USA a Francie. Obě tyto země dnes vnímá pozitivně zhruba o 30 procentních bodů méně lidí, než bylo jejich historické maximum. U Francie jde přitom o setrvalý pokles, zatímco postoj k USA v čase kolísá.
Mezi zahraničními politiky si stejně jako v minulém roce nejlépe vedla Zuzana Čaputová. Bývalou slovenskou prezidentku kladně hodnotí 68 procent lidí, loni to bylo 65 procent. „K novému slovenskému prezidentovi Petru Pellegrinimu česká veřejnost tak vstřícná není: kladný názor na něj vyjádřilo 38 procent dotázaných,“ podotkl STEM.
Nadpoloviční většinu kladných ohlasů dostal i papež František. Na padesátiprocentní hranici těsně nedosáhli francouzský prezident Emmanuel Macron a polský prezident Andrzej Duda. Více než čtyřicetiprocentní podporu obdržel ještě americký prezident Joe Biden. Oproti minulému roku se zhoršilo vnímání ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského, a to o osm procentních bodů na 38 procent. Dlouhodobě nejzáporněji vnímaným politikem je ruský prezident Vladimir Putin, jeho podpora je úplně stejně jako loni na 13 procentech.
Průzkum se konal od 10. do 17. června, účastnilo se ho 1032 respondentů starších 18 let.
