Závislost na internetu mění mozek dospívajících způsobem, který podporuje další závislosti.
Průzkum společnosti Statista z roku 2023 zjistil, že američtí teenageři tráví na sociálních sítích v průměru 4,8 hodiny denně, přičemž dívky průměrně 5,3 hodiny, zatímco chlapci 4,4 hodiny.
„Vzhledem k tomu, že nadměrné a návykové používání obrazovky je běžně uváděno jako jedna z největších obav rodičů o děti, myslím, že je na čase začít děti co nejdříve vzdělávat o nebezpečí nezdravého a bezmyšlenkovitého používání obrazovky,“ říká pro Epoch Times Anthony Anzalone, klinický psycholog ze Stony Brook Medicine.
Vliv na vývoj mozku dospívajících
Vědci začali zkoumat důsledky života na internetu a jejich zjištění jsou skličující.
Systematický přehled z University College London, zveřejněný v červnu v časopise PLOS Mental Health, zkoumal 12 studií zahrnujících 237 mladých lidí ve věku 10 až 19 let, u nichž byla v letech 2013 až 2023 formálně diagnostikována závislost na internetu. Všechny studie byly provedeny v asijských zemích.
Vědci definovali závislost na internetu jako neschopnost odolat nutkání používat internet, což negativně ovlivňuje duševní pohodu i aspekty společenského, vzdělávacího a pracovního života.
Ve všech zkoumaných studiích byla použita funkční magnetická rezonance (fMRI) ke zkoumání vzájemné interakce oblastí mozku (funkční konektivita) u účastníků žijících se závislostí na internetu v klidu a při plnění úkolu. Účinky byly pozorovány ve více oblastech mozku dospívajících.
Studie ukázaly kombinaci zvýšené a snížené aktivity v částech mozku, které jsou aktivovány v klidovém stavu, spolu s celkovým snížením funkční konektivity v částech mozku používaných při aktivním myšlení.
Zjištění naznačují, že tyto změny vedou k návykovému chování a sklonům u dospívajících a ke změnám chování souvisejícím s intelektuálními schopnostmi, fyzickou koordinací a duševním zdravím a vývojem.
Změny funkcí mozku
Další studie, publikovaná v roce 2023 v JAMA Pediatrics, zkoumala skupinu 169 studentů šesté a sedmé třídy ze střední školy na venkově v Severní Karolíně. Výzkumníci rozdělili studenty do menších skupin podle toho, jak často hlásili kontrolu svých zdrojů na Facebooku, Instagramu a Snapchatu.
Členové skupiny obvyklých uživatelů kontrolovali své zdroje 15 nebo vícekrát denně, mírní uživatelé jednou až 14krát a neobvyklí uživatelé méně než jednou denně.
Děti podstoupily tři skenování mozku ve zhruba ročních intervalech, zatímco hrály počítačovou hru, která nabízela odměny a tresty v podobě usmívajících se nebo mračících se obličejů.
Při hraní hry se u častých hráčů projevily změny v oblastech mozku spojených se zpracováním odměny, které obvykle reaguje na zážitky, jako je výhra peněz nebo riskování. Měli také potíže s kontrolou impulzivního nebo navyklého chování.
Zjištění naznačují, že dospívající, kteří vyrůstají a častěji kontrolují sociální média, jsou přecitlivělí na zpětnou vazbu od ostatních dětí. Zažívají také méně nebo ne tolik intenzivní pozitivní pocity z dříve odměňujících podnětů, což by je mohlo vést k tomu, aby se snažili o silnější pocity prostřednictvím zvýšeného chování při hledání odměny.
Podle autorů však účinky obvyklé kontroly mohou záviset na jednotlivci.
U některých dětí se kontrola může stát „nutkavou a problematickou“, zatímco u jiných se jedná o „adaptivní chování, které jim umožňuje lépe se orientovat ve stále více digitálním prostředí“, naznačují autoři.
Známky narušení
Anzalone uvedl, že podobně jako u jiných závislostí mají lidé závislí na internetu tendenci vykazovat vzorec chování, který brání každodennímu fungování, jako je nadměrné zaujetí používáním obrazovky a abstinenční příznaky, když není možné obrazovku používat.
Mezi další významné rysy závislosti na internetu patří následující:
- Neschopnost snížit čas strávený online
- Nedostatek zájmu o jiné činnosti
- Pokračující používání obrazovky navzdory problémům v reálném světě
- Používání her k odstranění negativních nálad
- ohrožení zaměstnání, školy nebo vztahů kvůli používání obrazovky
Léčba
Podle Anzaloneho vyžaduje léčba závislosti dospívajících na internetu silné zapojení rodiny.
Poukázal na to, že většina důkazů týkajících se léčby závislosti na internetu se točí kolem kombinace rodinné terapie, která „pomáhá podporovat účinnou komunikaci a spolupráci mezi pečovateli a dětmi“, podpory jiných aktivit, které nahrazují „nebezpečné používání médií“, a kognitivně-behaviorální terapie (KBT), která řeší zkreslené představy pacientů o sobě samých nebo o jejich používání obrazovky.
CBT je založena na myšlence, že to, jak lidé přemýšlejí o situacích, může ovlivnit jejich pocity a chování. Rodinná terapie je druh terapie rozhovorem zaměřený na zlepšení vztahů mezi členy rodiny, který může pomoci při léčbě specifických problémů v oblasti duševního zdraví nebo chování.
Systematický přehled a metaanalýza 57 randomizovaných kontrolovaných studií zjistily, že CBT v kombinaci s dalšími léčebnými postupy patří mezi terapie, které se nejlépe umístily při účinné léčbě závislosti na internetu.
„V mnoha případech je závislost na internetu příznakem, nikoli příčinou problému, takže je nezbytné řešit jakékoli základní duševní onemocnění, které může problémy zhoršovat, jako je deprese, úzkost nebo ADHD (porucha pozornosti/hyperaktivita),“ dodal Anzalone.
Zdůraznil však, že v závažných případech může být „digitální detox“ nutný. Při tomto detoxu se postupně snižuje vystavení nepodstatnému používání obrazovky a neustálou digitální stimulaci nahrazují uvědomělé návyky a kvalitnější činnosti. Teprve po tomto detoxu mohou být děti bezpečně znovu seznámeny s technologiemi.
Prevence
Anzalone navrhl, aby byli rodiče poučeni o tom, jak škodlivé je nadměrné používání obrazovky pro děti, a aby jim byly poskytnuty nástroje, které jim pomohou vychovávat děti se zdravými návyky, z nichž nejdůležitější je rodičovská podpora a interakce.
„U malých dětí nikdy nic nenahradí kvalitní čas, který pečovatel stráví se svým dítětem,“ řekl.
–ete–
