Analýza zpráv
O tomto tématu se v parcích a čajovnách po celé Číně diskutuje již deset let. Odložení oficiálního věku odchodu do důchodu v Číně je nyní téměř jisté.
Jedná se o první krok ve snaze vyřešit monumentální výzvu, které národ čelí – skomírající ekonomice a klesajícím demografickým trendům.
Minulý měsíc byl po třetím plénu Komunistické strany Číny (KS Číny) zveřejněn pětiletý plán důchodové reformy. Čína plánuje zvýšit zákonem stanovený věk odchodu do důchodu pro více než 500 milionů pracovníků zavedením „dobrovolné účasti s přiměřenou flexibilitou“.
Vhodně vágní formulace v tomto případě nemá vnést nejistotu, ale otupit její dopad. Dvojí problém Číny – stárnutí populace a klesající porodnost – spolu s anemickým hospodářským růstem zatěžují sociální a důchodový systém země.
Na rozdíl od Spojených států, kde má značná část důchodců vedle státního sociálního zabezpečení buď soukromé penze, nebo penzijní plány financované z vlastních zdrojů a od zaměstnavatelů, se čínští městští pracovníci spoléhají převážně na státní penze.
Rychle stárnoucí čínská populace a prodlužující se průměrná délka života jsou pro systém zátěží. Podle údajů zveřejněných podnikatelským časopisem Caixin, který vychází v pevninské Číně, vzrostl v období devíti let od roku 2012 do roku 2021 podíl starších osob v Číně z 12,7 % na 20,8 %, což znamená, že na každých 100 pracujících bude v roce 2021 připadat téměř 21 důchodců, které bude třeba živit, zatímco v roce 2012 to bylo 13 osob. Při současném tempu se čínské státní penzijní fondy vyčerpají přibližně za deset let.
Peking závodí s časem, aby reformoval a posílil své státní důchody.
Pozůstatek plánovaného hospodářství
Současná situace Číny je obtížně řešitelná kvůli několika historicky a společensky zakořeněným problémům.
Za prvé, její předepsaný věk odchodu do důchodu je nízký kvůli dědictví Číny jako zemědělské a průmyslové ekonomiky, v níž většina lidí byla dělníky. Modré límečky odcházejí do důchodu v 50 letech, bílé límečky v 55 letech a věk odchodu do důchodu pro všechny mužské pracovníky je 60 let. Ve Spojených státech je věk odchodu do předčasného důchodu 62 let a věk odchodu do plného důchodu pro pobírání dávek sociálního zabezpečení 67 let.
Zápis ze zasedání pléna nesdělil podrobnosti o navrhovaných důchodových reformách. Čínská akademie společenských věd, národní think tank, nedávno zveřejnila podklady, v nichž navrhuje, aby se věk odchodu do důchodu zvýšil na 65 let pro muže i ženy, a to již během pěti let.
Čínský důchodový systém je obdobou stoličky se třemi nohami. První je základní státní důchodový program, který se vztahuje na téměř každého občana a který je rozdělen na jeden důchod pro zaměstnance ve městech a druhý sloužící obyvatelům venkova. Na ten se spoléhá většina pracujících. Druhou nohu provozují podniky a tvoří ji anuitní programy, podobné dávkově definovaným plánům ve Spojených státech. Třetím pilířem jsou osobní penze, které jsou zatím v plenkách a jsou omezeny poklesem čínských akcií a finančních trhů.
Do státních penzijních programů musí přispívat jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé. Čím vyšší je mzda, tím více se do systému platí.
Pomalé reformy
Čína se však v poslední době potýká s problémem – přesněji řečeno s rozporem.
Peking se zoufale snaží zvýšit příspěvky do největšího systému sociálního zabezpečení na světě, aby podpořil stárnoucí populaci. Zároveň však čelí rostoucím výzvám ke snížení finanční zátěže podniků a zaměstnanců, kteří čelí stagnaci růstu a mezd.
V poslední době se snaží o reformy. Každé léto se sazby příspěvků na sociální zabezpečení zvyšují spolu se zveřejněním údajů o mzdách v zemi za předchozí rok.
Již v roce 2013 navrhli politici poprvé zvýšit věk odchodu do důchodu „postupnými kroky“, ale podrobnosti nebyly nikdy zveřejněny. V roce 2019 Státní rada – čínský kabinet – snížila celkové příspěvky zaměstnavatelů na důchodové zabezpečení z 20 % na 16 % a zároveň snížila výplaty související s pracovními úrazy a nezaměstnaností. V pandemickém roce covidu-19, tedy v roce 2020, byly zavedeny dočasné výjimky nebo snížení příspěvků na sociální zabezpečení.
Zmírnění finanční daně pro podniky při současném snížení dávek bylo součástí souboru nástrojů místních vlád na podporu růstu a uklidnění malých a středních podniků, které se potýkají se zpomalující se ekonomikou.
V roce 2020 v „pětiletém plánu“ KS Číny zopakovala posunutí věku odchodu do důchodu, i když opět bez konkrétního plánu.
Později, v roce 2022, Peking představil nové reformy s cílem sdružit regionální a provinční penzijní fondy a převést prostředky z regionů s přebytkem do regionů s deficitem.
Tato polovičatá opatření a pomalé zavádění konkrétních plánů v průběhu více než deseti let odrážejí obavy KS Číny o sociální stabilitu v podmínkách klesajících vyhlídek hospodářského růstu. Zásadní problémy však zůstávají nevyřešeny.
Dopady na mladé a staré lidi
Čína se dnes dostala do bodu, kdy už nemůže dál přešlapovat na místě. Zápis z pléna spolu s novými oficiálně schválenými zprávami a komentáři naznačují, že reformy jsou již blízko.
Země rychle stárne, malý počet mladých lidí živí neúměrně velkou skupinu starších důchodců. Dokonce ani vlastní statistici a úředníci KS Číny nevěří, že země dokáže dostát svým závazkům během deseti let, kdy bude více než 500 milionů lidí, tedy více než 40 % obyvatelstva, starších 60 let.
Starší populace čelí značným výzvám. Kromě strachu z důchodů jsou v ohrožení i další penzijní vklady. Čínský realitní krach, který začal v roce 2021 a stále přetrvává, vyčerpal z pokladen rodin střední třídy miliardy dolarů.
A udržet starší pracovníky déle v zaměstnání vyžaduje víc než jen nařízení. Čína musí zavést politiku na podporu starších pracovníků a uvolnit své historicky přísné zákony o mobilitě pracovní síly.
Přesto zůstává míra nezaměstnanosti mladých lidí v Číně od pandemie stále vysoká. Navzdory mírnému poklesu v letošním roce zůstává míra nezaměstnanosti osob ve věku 16 až 24 let od června na více než 13 %. Prodloužením věku odchodu do důchodu pro starší pracovníky bere Čína tyto pracovní příležitosti mladším pracovníkům.
Existují však určité odlišnosti, které se týkají typů dostupných pracovních míst. Důraz čínských rodin na vyšší vzdělání vytvořil masivní segment vysokoškolsky vzdělaných absolventů, jejichž poptávka po vysoce placených pracovních místech převyšuje nabídku. Mnoho vzdělaných mladých Číňanů se musí rozhodnout mezi dělnickou prací a tím, že po určitou dobu zůstanou mimo pracovní sílu.
A nakonec vše zhoršuje klesající porodnost v zemi.
Počet nově narozených dětí od roku 2017 neustále klesá. V loňském roce klesl počet nově narozených dětí na rekordní minimum 9 milionů, když Indie předstihla Čínu jako nejlidnatější země světa.
Oddalování věku odchodu do důchodu představuje další zátěž pro již tak nízkou porodnost: Mladí lidé se již nemohou spoléhat na péči svých rodičů o děti.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory Epoch Times.
–ete–
