Podle zprávy vypracované americkým právníkem Samuelem Bickettem, který v Hongkongu působil po dobu devíti let, hraje dnes Hongkong významnou roli v obcházení sankcí uvalených na Rusko, Írán a Severní Koreu.
Navzdory masovým protestům místních obyvatel se hongkongská společnost změnila poté, co v roce 2020 Stálý výbor politbyra Komunistické strany Číny formálně schválil kontroverzní zákon o národní bezpečnosti pro území Hongkongu, čímž zároveň porušil dohodu s Británií o autonomii ostrova.
„Hongkong byl donedávna považován za špičkové světové finanční centrum, jehož vlivu konkurovaly pouze New York a Londýn,“ uvádí zpráva nadace Committee for Freedom in Hong Kong (CFHK) a dodává, že „po převzetí celkové politické kontroly Čínou slouží Hongkong prioritám Pekingu, a to i na úkor globální bezpečnosti“.
„Hongkong se řídil zásadami právního státu a díky dodržování mezinárodních standardů se stal důvěryhodným partnerem pro celý svět. To vše se však změnilo,“ uvádí zpráva CFHK.
Zpráva zkoumá „ústřední roli Hongkongu při usnadňování převodu peněz a omezených technologií do Ruska, Íránu a Severní Koreje, tří zemí, na které mezinárodní společenství uvalilo sankce za jejich destabilizující činnost“.
Pro rostoucí spojenectví mezi Ruskem, Íránem, Severní Koreou a Čínou se stal podle zprávy právě Hongkong „v mnoha ohledech centrem“ pro „podkopávání sankcí a ohrožování globální bezpečnosti a stability“.
Přes území Hongkongu má docházet k „pašování vojenské technologie, peněz a zakázaného zboží“, aby byl docíleno obcházení uvalených sankcí.
Konkrétně se má jednat o zprostředkovávání obchodů s ropou a plynem z Íránu či Ruska, přeprodávání „zboží dvojího užití“ pro civilní a armádní sektor (polovodiče, čipy, pokročilé technologie, kovy a suroviny).
Zpráva dále uvádí, že Hongkong hraje „ústřední roli v dovozu součástek do dronů a raket do Íránu, který je poté poskytuje Rusku a destabilizačním ozbrojeným skupinám na Blízkém východě“.
Obcházení sankcí podle projektu Sinopsis umožňují „pomalé reakce a nedostatečná flexibilita západních vlád a bezzubost Rady bezpečnosti OSN, jejímiž stálými členy s právem veta jsou i Rusko a Čína“.
Autor citované zprávy Samuel Bickett vidí hlavní příčinu toho, proč se Hongkong stal v posledních letech „globálním centrem špinavých peněz a obchodů“, ve „svévolné vládní politice“.
Problém je spojený s válečným úsilím Ruska na území Ukrajiny, které dle zprávy přímo podporují Írán a Severní Korea dodávkami zbraní a aktivní pomocí v obcházení sankcí.
Situace v Hongkongu je dalším potvrzením toho, že čínský režim ve skutečnosti podporuje jak invazi ruských vojsk na Ukrajinu (byť oficiálně prohlašuje, že je „neutrální“), tak další aktivity spojené s ozbrojenými konflikty v okolí státu Izrael.
Podle serveru Sinopsis může Západ na Hongkong „tlačit pouze nepřímo, například prostřednictvím finančních institucí“.
„Místní banky se otevřenému porušování sankcí snaží kvůli svým globálním operacím vyhýbat, aby neriskovaly odstřižení od mezinárodního finančního systému,“ uvádí autorka Sinopsis Kamila Hladíková.
Nařízení vydané administrativou amerického prezidenta Joea Bidena z prosince 2023 umožňuje uvalovat sankce na zahraniční banky v Hongkongu. Nicméně sankce uvalené ze strany USA, Evropské unie a OSN jsou údajně obcházeny a prozatím proti tomu neexistuje účinná obrana.
Jak uvádí zpráva, pokud jsou sankce uvaleny na konkrétní firmy v Hongkongu, jsou obratem zakládány firmy nové, které v operacích pokračují.
