Maďarská vláda oznámila, že bude vetovat sankční cla EU na čínské elektromobily. Budapešť zdůrazňuje, že chce chránit evropské hospodářství. To je také argument zastánců cel v Bruselu.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó při jednání se svým čínským protějškem slíbil, že Maďarsko jako členský stát EU bude v Bruselu hlasovat proti clům EU na čínské elektromobily. Szijjártó to oznámil v pondělí na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku.
„Evropská unie má jednoznačně zájem na rozšíření spolupráce s Čínou, a nikoli na vytváření konfrontace,“ napsal ministr v prohlášení.
Podle Szijjártóa jsou v Bruselu upřednostňovány údajné zájmy evropských výrobců automobilů. Tyto společnosti by však proti zvýšení cel protestovaly „zuby nehty“. Ministr naopak tvrdí, že tato cla by poškodila samotné západní výrobce, kteří jsou přítomni i na východoasijském trhu.
EU 5. července zavedla prozatímní sankční cla na dovoz elektromobilů z Číny. V závislosti na výrobci činí přirážky k již platnému desetiprocentnímu dovoznímu clu 17,4 až 37,6 %. Konečné rozhodnutí o clech má být přijato do začátku listopadu, aby bylo možné do té doby s Pekingem vyjednávat.
Zájmy evropského hospodářství
Šetření Evropské komise odhalilo, že celý hodnotový řetězec elektromobilů v Číně je silně dotován. To vede k nespravedlivým podmínkám hospodářské soutěže, a proto hrozí, že v případě dovozu čínských elektromobilů dojde k poškození evropského průmyslu. Podle Komise jsou čínské elektromobily obvykle přibližně o 20 % levnější než modely vyráběné v EU.
Maďarský ministr řekl: „Pokud chceme zlepšit dramaticky se zhoršující konkurenceschopnost Evropské unie, nemůžeme Čínu považovat za soupeře.“
V červenci zdůraznil význam politického řešení také spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. Německé podniky by mohly být postiženy nejen čínskými protiopatřeními, ale také samotnými cly EU, protože některé z nich vyrábějí v Číně na vývoz. Čína je největším světovým trhem s automobily a podle Německého svazu automobilového průmyslu byla v roce 2023 třetím největším exportním trhem pro automobily z Německa – po USA a Velké Británii.
Nespravedlnost, nebo ohrožení národní bezpečnosti?
V Bruselu se řeší otázka, jak naložit s průmyslovými výrobky, které jsou výrazně dotovány čínským státem. Na jedné straně je zde otázka nekalé konkurence a na straně druhé zájmy výrobců z EU v Číně, tj. obava, že jejich vlastní ekonomika bude poškozena případnými odvetnými opatřeními ze strany Číny.
Otázka cel je v Americe na pořadu dne již dlouho. Tento týden však spor s Čínou získal nový rozměr. Bidenova administrativa již nemluví pouze o zvýšení cel. Zvažuje plány na zákaz vjezdu čínských automobilů vybavených samořídicí technologií do Ameriky, informuje britský list The Telegraph.
Úvahy v USA se již netýkají pouze nekalé konkurence nebo rizika znevýhodnění domácích výrobců a jejich vytlačení z trhu. Do popředí se dostalo nebezpečí pro národní bezpečnost.
V únoru vláda USA nařídila vyšetřování. Došla k závěru, že čínské automobily, které lze připojit k internetu, mohou být využívány ke „shromažďování velkého množství citlivých údajů o jejich řidičích a cestujících“ a „pravidelně využívají své kamery a senzory k zaznamenávání podrobných informací o infrastruktuře Spojených států“.
Dlouhá ruka Pekingu
Maďarský premiér Viktor Orbán je stále častěji kritizován za sbližování Budapešti s Pekingem. Zdá se, že čínské investice pohánějí maďarskou ekonomiku. Ministr zahraničí Szijjártó v dubnu oznámil, že v Maďarsku již byly uskutečněny čínské investice ve výši 15,3 miliardy eur, především do továren na výrobu baterií.
Dohody s Čínou však mohou vést i k právním problémům. To představuje riziko jak pro Maďarsko, tak pro aliance, zejména EU a NATO, jichž je země členem.
O tom nedávno hovořila profesorka Dóra Győrffyová, předsedkyně Hospodářského výboru Maďarské akademie věd, v rozhovoru pro maďarský zpravodajský portál 444.hu.
„Ve smlouvách [s Pekingem] existují takzvané křížové doložky. To znamená, že pokud některá země přijme nepřátelská opatření vůči Číně, může Čína okamžitě požadovat celou částku zpět. […] To dává Číně dominantní politický vliv. Země například nesmí hlasovat proti Číně v mezinárodních organizacích. Takže rezoluce odsuzující Čínu by měla být vetována,“ vysvětlila.
Nedávno oznámené maďarské veto proti sankčním clům lze vnímat v tomto kontextu. Na červencovém zasedání však cla proti čínským elektromobilům podpořilo pouze 12 členů EU. Pro přijetí by musela hlasovat kvalifikovaná většina 15 z 27 členských států, jejichž populace tvoří 65 % EU.
–etg–
