Tchaj-wan čelí víc než půl století čínskému zastrašování. Hrozby se zesílily poté, co začal být součástí mezinárodní komunity a co demokratičtí lídři vyjádřili svoji podporu a ochotu spolupracovat a navštívit Tchaj-wan, řekla dnes v projevu na konferenci Forum 2000 v Praze bývalá tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen (Tsai Ing-wen). Světové demokracie v minulých letech čelily mnoha výzvám, autoritářské režimy se staly sebevědomější ve svém stylu vládnutí, uvedla.
Tchajwanská exprezidentka bez podrobností zmínila, že Čína dnes zahájila další vojenské cvičení v okolí ostrova a označila je za varování před separatistickými činy. Čínská armáda podle agentury Reuters oznámila, že její lodě a letadla se k Tchaj-wanu přiblíží ze severu, jihu, východu i z Tchajwanského průlivu. Tchajwanská vláda krok označila za další provokaci ohrožující stabilitu v regionu, ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že konflikt nebude eskalovat, zvýšilo ale pohotovost.
„Víc než půl století Tchaj-wan čelí trvalému zastrašování ze strany čínského komunistického režimu, který se pokouší jakýmkoli způsobem Tchaj-wan anektovat,“ uvedla. „Tyto hrozby stále zesilují, jak se Tchaj-wan stává integrální součástí mezinárodního společenství a když demokracie a jejich lídři dávají najevo svoji podporu a ochotu spolupracovat a navštívit Tchaj-wan,“ řekla Cchaj Jing-wen.
Taková zkušenost nicméně podle ní vedla k tomu, že se tchajwanská společnost a její lídři stali odolnými a pragmatickými. Na zastrašování reagovala bezpečnostní spoluprací se stejně smýšlejícími spojenci, ale také například zaměřením na armádní reformy, civilní obranu a média.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. To sice Tchaj-wan oficiálně neudělal, přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle. Tchaj-wan v posledních letech navštívili šéfové obou českých parlamentních komor. V roce 2020 do země zamířil šéf Senátu Miloš Vystrčil společně se zhruba 90člennou delegací. Loni v březnu na něj navázala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Mezi výzvami, kterým v poslední době čelily demokracie všude po světě, Cchaj Jing-wen zmínila koronavirovou pandemii, následný ekonomický pokles, důsledky klimatické změny či válku. Autoritářské režimy podle ní posilovaly a tamní lídři chtějí vyvážet svůj styl vládnutí do zbytku světa například přes vojenské hrozby a různé aktivity řadící se do takzvané šedé zóny.
Cchaj Jing-wen také uvedla, že tchajwanská vláda výrazně podporuje Ukrajinu po nevyprovokované ruské invazi. Zmínila humanitární pomoc, ale také to, že se Tchaj-wan připojil k demokratickým spojencům v ekonomických sankcích proti Rusku, například zavedl embargo na prodej strategických komodit, jako jsou polovodiče či produkty leteckého a kosmického průmyslu.
