K pořizování textových záznamů z jednání začala Sněmovna využívat umělou inteligenci. Nástroj dokáže vedle převodu mluvené řeči na text rozpoznat jednotlivé mluvčí nebo usnadnit následné vyhledávání. Sněmovní kancelář o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Jedná se o první využití umělé inteligence v dolní parlamentní komoře.
„Zaznamenáváme téměř doslovně veškeré projevy na plénu Sněmovny. Máme záznamy od roku 1848, kdy se konal ústavodárný rakouský říšský sněm, až do dneška,“ uvedl vedoucí oddělení stenografické služby Pavel Dibelka a nastínil vývoj techniky záznamu. „Od grafického těsnopisu přes první magnetofony, mechanické psací stroje, až po počítače a dnes automatické přepisy pomocí umělé inteligence,“ popsal.
Umělá inteligence pomáhá podle sněmovního kancléře Martina Plíška řešit výrazný nedostatek stenografů, když těsnopis se již nevyučuje. „Navíc došlo k markantnímu nárůstu v objemu přepisovaných projevů,“ podotkl.
Nástroj umělé inteligence využívá Sněmovna po několikaměsíčním testování naplno od září. Rozpoznávací model pro Sněmovnu se podle Ondřeje Klimeše ze společnosti Newton Technologies chystal několik let a trénoval se přímo na nahrávkách ze schůzi.
„Jednalo se o obohacení velkého modelu rozpoznávání řeči o konkrétní nahrávky a texty ze Sněmovny, takže systém si pak při přepisu poradí například i se specifickými výrazy, které zazní právě zde,“ uvedl Klimeš.
Nástroj umělé inteligence z dosavadních zkušeností podle Dibelky službu záznamu jednoznačně vylepšil. Hlavní lidskou prací už podle něho není samotný zápis, ale poslech a editace strojově pořízeného textu. Zpracování textu je rychlejší podle něj například i díky tomu, že systém dovede sám určit, kde psát malá či velká písmena nebo číslovky. Automatizované přepisy se využívají nejen na plénu, ale také ve sněmovních výborech a v komisích.
