Čínská vláda dnes prohlásila, že se nikdy nezřekne použití síly proti Tchaj-wanu, píše agentura Reuters. Vyjádření Pekingu následuje po sérii vojenských manévrů Číny v okolí ostrova a návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na místě významné porážky tchajwanských vojsk.
Čína, která považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za své území, v blízkosti ostrova v pondělí provedla celodenní rozsáhlé vojenské cvičení. Manévry, které podle Pekingu představovaly varování před „separatistickými činy“, následovaly po projevu, jenž tchajwanský prezident Laj Čching-te minulý týden pronesl ke dni tchajwanského národního svátku.
„Jsme ochotni s nejvyšší možnou upřímností a snahou usilovat o mírové sjednocení,“ řekl Čchen Pin-chua, mluvčí Čínského úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu, na pravidelné tiskové konferenci v Pekingu. „Nikdy se však nezřekneme použití síly,“ dodal.
Čína varuje před důsledky „separatismu“
Jeho slova jsou podle něj namířena proti vměšování se „vnějších sil“ a velmi malému počtu tchajwanských separatistů, nikoli proti většině obyvatel Tchaj-wanu. Ostrovní země má úzké, i když neoficiální, vztahy se Spojenými státy a jejich spojenci. USA jsou zásadním dodavatelem zbraní Tchaj-wanu.
„Bez ohledu na to, kolik vojáků Tchaj-wan má a kolik zbraní si opatří, a bez ohledu na to, jestli vnější síly zasáhnou nebo ne, pokud se (Tchaj-wan) odváží riskovat, bude to pro něj mít ničivé důsledky,“ řekl Čchen Pin-chua. „Naše úsilí o obranu národní svrchovanosti a územní celistvosti ani na okamžik neustane,“ dodal mluvčí.
Tchaj-wan odmítá čínské nároky na suverenitu
Tchajwanský prezident Laj Čching-te ve svém projevu 10. října prohlásil, že Čína nemá právo zastupovat Tchaj-wan, ale že ostrov je ochoten spolupracovat s vládou v Pekingu v boji proti problémům, jako je změna klimatu. Čínský mluvčí Čchen Pin-chua v reakci uvedl, že tchajwanský prezident trvá na svém „tvrdohlavém separatistickém postoji“.
Čínská státní média dnes informovala o úterní návštěvě prezidenta Číny Si Ťin-pchinga na ostrově Tung-šan v čínské provincii Fu-ťien, který leží v blízkosti Tchaj-wanu a kde Čína v roce 1953 odrazila pokus o invazi tchajwanské armády.
Čínské vojenské aktivity kolem Tchaj-wanu
Tchajwanská vláda nároky Číny na svrchovanost nad ostrovem odmítá a tvrdí, že rozhodování o budoucnosti Tchaj-wanu náleží výhradně jeho obyvatelům. Ve středečním rozhovoru s novináři generální ředitel tchajwanského Národního bezpečnostního úřadu uvedl, že pondělní čínské vojenské manévry se minuly účinkem vzhledem k mezinárodnímu odsouzení, které vyvolaly. Podle něj jednání Číny posílilo podporu Tchaj-wanu ze strany mezinárodního společenství.
Čína v posledních pěti letech téměř denně vysílá válečné lodě a letadla do okolí Tchaj-wanu. Tchajwanské ministerstvo obrany dnes ve své každodenní aktualizaci čínských aktivit za předchozích 24 hodin uvedlo, že v okolí Tchaj-wanu zaznamenalo 22 čínských vojenských letadel a pět lodí námořnictva.
Čína Tchaj-wanu hrozí vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. To sice Tchaj-wan oficiálně neudělal, přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle.
