Svaz průmyslu a dopravy ČR vydal předpověď na vývoj české ekonomiky v letošním a následujícím roce. Přehled nedává příliš důvodů k optimismu. Podniky čelí celé řadě problémů, od slabé poptávky, přes drahé energie a mzdové náklady, až po nejistý vývoj světových ekonomik.
Predikce svazu pro růst HDP v letošním roce činí 1,2 %, pro rok 2025 pak růst 2,7 %. Nízká by podle něj měla být i míra inflace, kterou letos očekává ve výši 2,5 %, a v příštím roce pak 2,2 %. Inflaci podle něj drží na uzdě i oslabená poptávka, která firmám brání promítat vyšší vstupní náklady do cen.
„Na výsledcích české ekonomiky je patrné pouze velmi mírné oživení, navíc pomalejší, než se očekávalo. Makroekonomickou predikci pro letošní rok jsme revidovali směrem dolů – růst reálného HDP ČR pro letošní rok odhadujeme maximálně kolem 1,2 %, pro příští rok 2,7 %,“ uvedl v prohlášení Martin Jahn, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a předseda expertního týmu pro hospodářskou politiku.
Nejnovější prognóza České národní banky (ČNB) z počátku listopadu počítá příští rok s inflací 2,6 %. Růst HDP odhadují finančníci na 1 % v letošním roce a 2,4 % v tom dalším.
Proč tu máme stagnaci?
Za slabým ekonomickým vývojem v Česku a celé EU stojí podle svazu několik faktorů. Především jde o vysoké ceny energie ve srovnání s jinými částmi světa, dále o regulační zátěž a byrokracii, omezení v dodavatelských řetězcích, geopolitické konflikty, ale také nárůst protekcionismu či nejistý vývoj světových ekonomik, ať už se jedná o Evropu, USA nebo Čínu.
Statistiky ukazují, že průmyslová produkce českých firem za prvních 8 měsíců roku 2024 poklesla a za celý rok se bude pohybovat v záporných desetinách. Očekávání podniků přitom nejsou příliš optimistická ani pro nejbližší měsíce, podotýká Jahn s tím, že nejhůře jsou na tom podle něj hutnictví, slévárenství, stavebnictví a strojírenství.
Naopak pozitivní výsledky a zakázky vidí například u finálních výrobců automotive, ve farmaceutickém průmyslu, ve výrobě počítačů, elektronických a optických zařízení či ve výrobě ostatních dopravních prostředků.
Český průmysl: Slabá poptávka a strukturální problémy
Český průmysl je podle svazu výrazně ovlivněn strukturálními problémy a slabou poptávkou. Po poklesu průmyslové výroby o 0,8 % v roce 2023 se očekává opětovný mírný pokles (-0,4 %) i letos. Růst, byť mírný, by měl nastat podle predikcí až v roce 2025 a to o 1,8 %.
Výzvám čelí i automobilový průmysl, který je pro českou ekonomiku klíčovým odvětvím. Přechod na elektromobilitu, zvýšení emisních cílů a rostoucí konkurence z Asie způsobují slabou poptávku, která se promítá od automobilek dál k subdodavatelům.
V energeticky náročných sektorech trpí společnosti vysokými cenami energií, které snižují jejich konkurenceschopnost na mezinárodních trzích a zvyšují náklady na výrobu. S dlouhodobým útlumem se potýkají oceláři, zpracování kovů a kovových konstrukcí.
Nízké investice
V roce 2024 svaz předpokládá nárůst investic pouze o 0,5 %. Míra investice tak nadále zůstává nízká. K růstu by mělo dojít příští rok, a to až o 3,4 %, odhadují experti svazu. Dodávají ale, že to závisí na tom, jaké bude celkové investiční klima.
Opět se tu projevuje nejistota, kdy firmy mají obavy z nízké návratnosti investic a nejistého vývoje domácí i evropské ekonomiky, píše se ve zprávě svazu, dle které situaci nepomáhají ani vysoké úrokové sazby ČNB, což financování prodražuje. Ochotu firem investovat mají snižovat také byrokratická zátěž podnikání, vysoké ceny energie a nedostatečná podpora inovací.
„Přetrvávající poměrně slabá poptávka, nedostatek zakázek firem v průmyslu a nízké investice firem jsou patrné z řady ukazatelů, od kvartálních šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky, až po index nákupních manažerů. Situace je o to složitější, že tímto vývojem prochází celý kontinent, včetně našich hlavních obchodních partnerů,“ uvedl v predikci Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy.
Pracovní síly – mzdy rostou, chybí lidi
Trh práce zůstává pro firmy velmi napjatý. V prvé řadě panuje chronický nedostatek kvalifikovaných pracovních sil s nízkou nezaměstnaností napříč celým trhem. Svaz poznamenává, že „tento problém se dlouhodobě nedaří řešit, a to navzdory snahám o rekvalifikaci a vzdělávání“.
Další překážkou mají být rostoucí mzdy. Letos se očekává, že reálné mzdy vzrostou zhruba o 4 %, příští rok by měly růst rovněž. Minimální mzda se má v roce 2025 zvýšit na 20 800 Kč, což představuje meziroční nárůst o 10,1 %. „Tento vývoj zvyšuje kupní sílu domácností, ale současně zvyšuje náklady pro firmy,“ píše se v dokumentu svazu.
Německo nás může stáhnout dolů
Jako ekonomiku závislou na exportu nás značně ovlivňuje situace na zahraničních trzích. Stagnace našeho největšího obchodního partnera Německa se proto promítá i do českých firem. Zhoršení ekonomického výhledu EU či Německa nebo pokračování nepříznivé situace v evropském průmyslu výrazně ovlivní také české firmy. Přesto svaz očekává v příštím roce růst exportu o 3 %, což by byl oproti letošnímu předpokládanému výkonu 1,3 % velký pokrok.
Svaz průmyslu navrhuje tři hlavní kroky, jak české hospodářství posílit. V oblasti energetiky doporučuje posilovat energetickou soběstačnost a zlevnit energie. Na poli investic a inovací radí zavést stabilní přerozdělování prostředků na průmyslový výzkum a vývoj, zatraktivnění daňových odpočtů a efektivnější čerpání evropských fondů. V otázce průmyslové transformace pak považuje za důležité zvládnout přechod na zelené technologie a zajistit jeho podporu ze strany státu.
