Podle specializované lékařky na obezitologii Dity Pichlerové je léčba lidí bojujících s obezitou celoživotní záležitostí. Bez této péče se ukazuje, že se pacienti často po určité době vrátí zpátky k nadváze. Podle ní je účinná kombinace tří přístupů: změna životního stylu, vhodných léků a operace žaludku, řekla na dnešní tiskové konferenci ke kampani Netloustneme.cz.
Podle jejích údajů trpí obezitou v současné době v České republice pětina dospělé populace. Téměř polovina Čechů bojuje s nadváhou.
Podle lékařů se jedná často o „podceňované závažné metabolické onemocnění, které může vést k rozvoji těžkých komplikací, a dokonce i k předčasnému úmrtí,“ uvádí Netlousneme.cz. Obezita mnohdy vyžaduje i celoživotní léčbu.
Jak zjistíme, že máme nadváhu nebo jsme obézní?
Obezita se dá zjistit pomocí výpočtu takzvaného Body Mass Indexu (BMI). BMI vypočítáme z hmotnosti člověka a dělíme druhou mocninou jeho výšky. BMI = hmotnost (kg) / výška (m²)
BMI normální hmotnosti je v rozmezí 18, 5 až 25 bodů. Mezi 25 – 30 body se jedná o nadváhu. Nadváhu prvního stupně pak označuje BMI 30 až 35. Hodnota 35 až 40 ukazuje obezitu druhého stupně a pokud BMI přesáhne 40 bodů, jde o obezitu třetího stupně.
„Orientačním ukazatelem nadváhy a nezdravého rozložení tuku v těle je i obvod pasu: zpozornět by měli muži při obvodu pasu nad 102 cm a ženy při hodnotě nad 88 cm,“ uvádí Netlousneme.cz.
Obezita je celosvětovým problémem a zejména pak v západní společnosti. Zahraniční studie ukazují, že například v USA pouze 11 procent lidí, kteří výrazněji zhubli, si po roku a více udrželo desetiprocentní úbytek váhy. Celosvětově to má být asi pět procent.
„Musí to být doživotní terapie, stejně jako u pacienta s vysokým krevním tlakem, kterému taky neřeknete, že už nemusí brát léky, když se mu tlak po nich srovná,“ uvedla Pichlerová s tím, že na obezitu je potřeba se dívat jako na každou jinou nemoc.
S obezitou se také často pojí řada jiných vážných onemocnění, jako je cukrovka druhého stupně, vysoký krevní tlak, zvýšené riziko infarktu, rakoviny tlustého střeva, slinivky nebo ledvin.
V současné době má 35-letý muž se zdravou hmotností 80 % šanci, že se dožije 70 let. Naopak u obézního muže s indexem BMI 40 je pravděpodobnost dožití 70 let pouze 50 %.
Z evropské studie z roku 2019, na které se podílel Český statistický úřad, se z dat o nadváze a obezitě dozvídáme, že nad hranicí normální hmotnosti se dle hodnot BMI tehdy pohybovalo 64 % české populace. Další kolo tohoto pravidelného průzkumu bude příští rok.
Samo ministerstvo zdravotnictví na svém informačním webu Národní informační zdravotní portál (NIZP) odkazuje na ještě starší průzkum z roku 2013, podle kterého mělo nadváhu 35 % dospělých a 23 % trpělo obezitou.
Obezita u českých dětí
Lékaři řadí obezitu mezi nejrozšířenější civilizační onemocnění, které se mnohdy začíná projevovat již v raném věku u dětí a adolescentů.
„V České republice, pokud jde o výskyt obezity, jsme vlastně v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy. To znamená, že ten výskyt je určitě vyšší, než je průměr Evropské unie,“ řekl v dubnu v poslanecké sněmovně během konání kulatého stolu na téma „Obezita, vliv prostředí a duševní zdraví“ prof. Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM.
Z jeho čísel vyplývá, že vývoj nadváhy v České republice od roku 1991 do 2021 vykazuje zvyšující se tendenci.
Podle průzkumu se v roce 2021 vyskytovalo 9,6 % dětí (8,9 % chlapců a 10,2 % dívek) s nadváhou. Obézní děti pak tvořilo dalších 16,4 % (18,2 % chlapců a 14,6 % u dívek), z tohoto pak více než polovina trpěla závažnou formu obezity. V porovnání s rokem 2016 počet dětí s obezitou značně narostl.
Nejvíce dětí s obezitou se vyskytovalo u chlapců mezi 11. až 13. rokem.
Jednu z příčin nárůstu obezity u dětí po roce 2020 dávali přítomní na semináři do spojitosti s lockdownem během covidové pandemie. Děti měly neustálý přísun jídla, málo impulsů k pohybové aktivitě a ztratily pravidelný denní režim.
„Tyto zvyky se nepodařilo odstranit,“ říká primářka MUDr. Kateřina Bednaříková, vedoucí lékařka Dětské léčebny Křetín.
Z bludného kruhu obezity se děti špatně dostávají.
„My nevíme úplně, kde to začíná, jestli je spouštěčem obezita, nebo duševní zdraví, nebo duševní porucha. Nicméně víme, že ten složitý vztah je takový, že oba ty faktory se navzájem velmi posilují a ta spirála potom jde velmi obtížně přerušit. Čím déle trvá, tím hůře se ruší,“ podotýká PhDr. Šárka Slabá z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Pro řešení obezity v dětském věku je podle lékařů důležitá prevence, práce s rodinou, včasná péče a podpora vhodných programů. Dále pak je nevyhnutelná spolupráce mezi všemi odbornými lékařskými rezorty, ale i pomoc od nelékařských odborníků, jako jsou například fyzioterapeuti a nutriční terapeuti.
S využitím zprávy ČTK.
