Ačkoli je alulóza cukr, tělo ji nevstřebává, takže je nízkokalorickou alternativou s omezeným vlivem na hladinu cukru a inzulínu v krvi.
Alulóza je v rozšiřujícím se světě náhražek cukru relativním nováčkem. Může vypadat jako běžný stolní cukr (sacharóza) a dokonce i chutnat jako on (s přibližně 70 % jeho sladivosti), ale mezi těmito dvěma bílými krystaly existují zásadní rozdíly.
Stejně jako ostatní náhražky cukru nabízí alulóza výhodu sladké chuti podobné cukru bez výrazného příjmu kalorií. Ohledně nového sladidla však stále existují nezodpovězené otázky.
Spotřeba cukru
Nadměrná spotřeba přidaných cukrů je problémem celosvětového významu.
Celosvětově se úroveň spotřeby cukru vyšplhala tak vysoko, že Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila „snížení příjmu volných cukrů v průběhu celého života“ jako „důrazné doporučení“.
Rozsah a dosah tohoto problému je těžké přeceňovat. S poukazem na souvislost mezi nadměrnou konzumací volných cukrů a výskytem neinfekčních onemocnění, jako je cukrovka, obezita a zubní choroby (které jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí), WHO „podmíněně“ doporučuje snížit celkové množství denně konzumovaných volných cukrů pod 5 % kalorického příjmu. Při stravě o 2 000 kaloriích denně to představuje pouhých 100 kalorií nebo 6 čajových lžiček – což je v porovnání se 17 čajovými lžičkami přidaného cukru zkonzumovanými průměrným dospělým člověkem zanedbatelné množství.
I přes určité snížení spotřeby nápojů slazených cukrem u některých demografických skupin v důsledku veřejných vzdělávacích programů se spotřeba cukru v USA v posledním desetiletí zvyšuje. Není divu, že trh s náhražkami cukru – které nabízejí požitek ze sladké chuti bez některých problémů spojených s klasickým cukrem – se od roku 2023 rozrostl na odvětví v hodnotě více než 7 miliard dolarů a stále roste.
K osmi náhražkám cukru, které má americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schváleny, se přidala alulóza, která získala od FDA označení GRAS (obecně uznávaná jako bezpečná) a povolení k použití jako univerzální sladidlo.
Příchod nováčka
Alulóza (D-allulóza nebo D-psikóza) je vzácný, přirozeně se vyskytující cukr, který se v malém množství nachází v některých potravinách, včetně fíků, rozinek, javorového sirupu a melasy.
V roce 1994 japonský vědec Ken Izumori odhalil způsob, jak pomocí enzymu přeměnit fruktózu na alulózu. Vzhledem k tomu, že je fruktóza získaná z kukuřice snadno dostupná, byla umožněna komerční výroba alulózy a vzrostl zájem o její potenciální přínos pro zdraví.
Ačkoli alulóza nemá za sebou několik desítek let výzkumných dat jako běžný cukr, dostupná data jsou slibná, zejména pro ty, kdo trpí cukrovkou 2. typu nebo obezitou.
Annette Snyderová, registrovaná dietoložka společnosti Top Nutrition Coaching, potvrdila deníku Epoch Times: „Alulóza má podobnou chemickou strukturu jako jednoduchý cukr fruktóza, ale malé rozdíly v její struktuře brání tělu, aby alulózu využívalo jako jednoduchý cukr. Má tedy mnohem menší vliv na hladinu cukru v krvi a inzulínu. Celkově lze říci, že kalorie, které z alulózy získáme, tvoří asi 10 % kalorií, které bychom získali z běžného konzumního cukru (0,4 kalorie na gram oproti 4 kaloriím na gram).“
Premium výběr:
Potenciální přínosy
Studie korejských vědců, publikovaná v lednovém vydání časopisu Nutrients v roce 2020, rozdělila 36 myší do čtyř skupin, které byly po dobu 16 týdnů krmeny buď normální stravou (ND), stravou s vysokým obsahem tuku (HFD), HFD s 5 % erytritolu (náhražka cukru), nebo HFD s 5 % alulózy (ALL).
Na konci experimentálního období měly myši s přídavkem alulózy nižší tělesnou hmotnost a hmotnost tělesného tuku než myši krmené dietou s vysokým obsahem tuku nebo dietou s přídavkem erytritolu. Vědci poznamenávají, že ačkoli přesné mechanismy, které jsou ve hře, nejsou jasně známy, „naše zjištění naznačují, že 5% alulóza ve stravě vedla ke zlepšení obezity vyvolané HFD změnou mikrobiomu“.
Zatímco jiné studie na hlodavcích rovněž prokázaly schopnost alulózy přispívat k hubnutí a úbytku tuku, na lidech bylo provedeno jen malé množství výzkumů. Další studie publikovaná v časopise Nutrients zkoumala účinek nízké (4 g dvakrát denně) a vysoké dávky (7 g dvakrát denně) alulózy po dobu 12 týdnů na 121 korejských účastníků ve věku 20-40 let s nadváhou nebo obezitou. Studie byla dvojitě zaslepená, randomizovaná a kontrolovaná placebem. Placebo skupina dostávala 0,012 g sukralózy dvakrát denně.
V porovnání se skupinou užívající placebo došlo u obou skupin s nízkou i vysokou dávkou alulózy ke snížení procenta tělesného tuku a hmotnosti tělesného tuku. Ve skupině s vysokou dávkou suplementů došlo po 12 týdnech ve srovnání se skupinou s placebem také k významnému snížení ploch břišního a podkožního tuku, což naznačuje, že účinky alulózy mohou být závislé na dávce (účinky proti obezitě mohou záviset na množství zkonzumované alulózy).
Alulóza může mít také potenciální přínos pro řízení hladiny glukózy v krvi. Systematický přehled a metaanalýza publikované v dubnu 2023 v odborném časopise PLOS ONE zkoumaly vliv na postprandiální (po jídle) hladinu glukózy při konzumaci alulózy s jídlem obsahujícím sacharidy.
Přestože byl počet a rozsah zkoumaných studií na lidech malý, autoři zjistili, že přítomnost alulózy snižuje postprandiální hladinu glukózy u zdravých lidí různými mechanismy, včetně pomalejší absorpce glukózy a potlačení glykemických reakcí po konzumaci sacharidů, aniž by způsobila hypoglykémii.
Protože se zdá, že alulóza nezvyšuje hladinu glukózy v krvi ani hladinu inzulinu, je potenciálně užitečnou náhradou cukru pro osoby s diabetem nebo prediabetem. Na rozdíl od cukru se alulóza v ústech nemetabolizuje a nezpůsobuje zubní kaz.
Snyderová dále dodala: „Pro ty, kdo usilují o snížení hmotnosti nebo lepší kontrolu hladiny cukru v krvi, by bylo nejvhodnější používat alulózu, protože má nižší obsah využitelných kalorií a výrazně menší vliv na hladinu cukru v krvi. Prospěch by z ní mohli mít i ti, kteří se snaží omezit příjem přidaného cukru z obecných zdravotních důvodů.“
Některé neznámé
Navzdory těmto povzbudivým zjištěním a skutečnosti, že alulózu a potraviny obsahující alulózu lze nyní nalézt v některých potravinách prodávaných v USA, zůstává pár nezodpovězených otázek.
Kanada a EU zatím neschválily alulózu jako potravinářský výrobek pro své spotřebitele, protože je stále považována za „novou složku potravin“ s omezeným použitím v lidské výživě.
Korejská studie z roku 2018 zkoumající „Gastrointestinální toleranci D-alulózy u zdravých a mladých dospělých“ prokázala, že maximální jednorázová dávka 0,4 gm alulózy na kilogram tělesné hmotnosti nevyvolává u mladých a zdravých dospělých Korejců nepříjemné gastrointestinální příznaky.
Stejná studie doporučila maximální denní příjem 0,9 g alulózy na kilogram tělesné hmotnosti. Pro osobu o hmotnosti 68 kg (150 liber) to představuje 27 g na jednu dávku nebo maximálně 61 g denně. Vzhledem k tomu, že jedna čajová lžička alulózy je 4 gm, činí to maximálně přibližně 7 čajových lžiček na jednu dávku nebo 15 čajových lžiček celkem za den.
Pokud je alulóza konzumována v množstvích překračujících tyto dávky, je o účincích na člověka kromě zvýšeného rizika průjmu a dalších gastrointestinálních potíží známo jen málo, ale určité obavy jsou na místě.
Laboratorní studie in vitro zjistily, že některé patogenní bakterie, zejména Klebsiella pneumonia, mohou alulózu využívat jako substrát.
Německý Spolkový institut pro hodnocení rizik (BfR) hodnotil, zda by použití alulózy jako složky potravin pro lidi mohlo představovat zdravotní riziko, a rozhodl, že je zapotřebí dalšího výzkumu, než bude možné ji akceptovat, a to především kvůli obavám ze substrátu.
Zpráva BfR určila, že „pokud lidé pravidelně konzumují potraviny, které do lidského organismu vnášejí nové množství alulózy, lze u nosičů druhu K. pneumoniae očekávat růstovou výhodu pro uživatele alulózy“.
Pokud je alulóza konzumována v množstvích překračujících tyto dávky, je o účincích na člověka kromě zvýšeného rizika průjmu a dalších gastrointestinálních potíží známo jen málo, ale určité obavy jsou na místě.
Laboratorní studie in vitro zjistily, že některé patogenní bakterie, zejména Klebsiella pneumonia, mohou alulózu využívat jako základní surovinu.
Německý Spolkový institut pro hodnocení rizik (BfR) hodnotil, zda by použití alulózy jako složky potravin pro lidi mohlo představovat zdravotní riziko, a rozhodl, že je zapotřebí dalšího výzkumu, než bude možné ji akceptovat, a to především kvůli obavám ze vzniku substrátového materiálu.
Zpráva BfR určila, že „pokud lidé pravidelně konzumují potraviny, které do lidského organismu vnášejí nové množství alulózy, lze u nosičů druhu K. pneumoniae očekávat růstovou výhodu pro uživatele alulózy“.
Zpráva vyvolává otázky, které je třeba ještě vyřešit, například zda pravidelná konzumace alulózy způsobuje její hromadění v určitých částech těla a zda negativně ovlivňuje výskyt nebo infekčnost bakterií Klebsiella.
Přestože užívání alulózy nabízí potenciální výhody, zejména pro osoby s diabetem 2. typu nebo obezitou, zůstávají některé otázky ohledně její bezpečnosti při konzumaci ve velkém množství.
Snyderová poznamenala: „Užívání alulózy je obecně bezpečné, s obvyklým upozorněním ‚s mírou‘.“
–ete–
