Přibližně 1,7 milionu lidí v Itálii, kteří se odmítli nechat očkovat, bude v rámci amnestie odpuštěna pokuta 100 eur. Ti, kteří zaplatili, však žádné peníze zpět nedostanou. Tento a několik dalších důvodů jsou základem kontroverzních diskusí.
Itálie odpouští pokuty přibližně 1,7 milionu lidí, kteří se odmítají nechat očkovat. Rozhodl o tom minulý týden parlament svým dekretem, píše Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). O amnestii se však rozhořel ostrý spor, protože ne všichni potrestaní z ní budou mít prospěch.
Pokutu zaplatila jen asi tři procenta z nich
Tehdejší „vláda odborníků“ pod vedením premiéra Maria Draghiho zavedla povinné očkování v lednu 2022. Týkalo se všech osob starších 50 let. Stejně jako v Německu museli být očkováni i zaměstnanci ve zdravotnictví. Týkalo se to také zaměstnanců ve školství a bezpečnostních složek.
Každý, kdo příkaz nedodržel, dostal pokutu 100 eur splatnou do 60 dnů. Podle FAZ tak však učinilo pouze 55 000 osob (přibližně tři procenta). Ti své peníze zpět nedostanou, zatímco těm, kteří výzvu ignorovali, bude nyní pokuta odpuštěna.
To by mohlo znamenat, že ti, kteří odejdou s prázdnou, mohou podniknout právní kroky. Povinnost očkování, včetně hrozby pokuty, byla zřejmě i tak na vratkém právním základě, protože mnoho cizinců, kteří jsou v Itálii registrováni, ani nedostalo výzvu k očkování. Kromě toho byla povinnost očkování v době rozesílání pokut již zrušena. Vzhledem k tomu, že vláda již dříve prohlásila pandemii za ukončenou, její platnost vypršela na konci srpna 2022. V té době již zemi vládla Giorgia Meloniová, která pokuty okamžitě pozastavila.
Amnestie je povzbuzením pro porušovatele zákona?
Nestraník ministr zdravotnictví Orazio Schillaci odůvodňuje amnestii vysokými náklady, které by se ušetřily díky nesčetným odvoláním proti pokutě. Levicové opoziční strany jsou jiného názoru a stěžují si, že stát by v důsledku toho přišel o 170 milionů eur. Sociální demokratka a opoziční lídryně Elly Schleinová kritizovala také skutečnost, že amnestie by povzbudila porušovatele zákona a neplatiče daní. Giuseppe Conte (Hnutí pěti hvězd) hovořil o „facce do tváře vědy a slušnosti“. Conte jako tehdejší šéf vlády zavedl v březnu 2020 první a nejpřísnější výluku v členském státě EU, a to ve velmi rané fázi pandemie.
Neshody panují i uvnitř vládní koalice. Meloniové strana Fratelli d’Italia a pravicově nacionalistická Lega jsou pro, Forza Italia však rozhodnutí odmítá.
Kritika přichází i z akademické sféry. Italský deník Corriere della Sera uvádí, že Národní akademie Lincei se sídlem v Římě je proti amnestii. Pokud amnestie zůstane v platnosti, povinné očkování bude degradováno na volitelné. To by mohlo mít „vážné a negativní důsledky“ pro celou společnost. „Kromě toho by faktická nesankčnost povinného očkování zásadně podkopala jakýkoli seriózní vládní plán přípravy na možnou hrozící pandemii,“ uvádí se v dopise renomované akademie, která byla založena v roce 1603 a v jejímž čele v současnosti stojí profesor Roberto Antonelli.
„Z dopisu Akademie cituje také deník La Repubblica. Připomíná v něm „nepopiratelnou klinickou účinnost a bezpečnost vakcín vyvinutých během pandemie covidu-19, zejména mRNA vakcíny používané v době povinného očkování“. Spolehlivé odhady, pokračuje Akademie, „naznačují, že očkovací kampaň na evropské úrovni zachránila nejméně 10 milionů životů, zejména starších a nemocných osob“.
V závěru prohlášení Akademie „doufá v zodpovědné přehodnocení tohoto pochybného rozhodnutí“.
Přehodnocení v Německu je omezeno na spolkové země
V Německu zatím nedošlo k žádným snahám o řešení situace na spolkové úrovni. Parlamentní skupiny ve Spolkovém sněmu se zatím nedokázaly dohodnout na dalším postupu. V Bavorsku chce ministerský předseda Markus Söder (CSU) v rámci amnestie zastavit všechna probíhající řízení o covidových pokutách ve spolkové zemi.
Některé spolkové země zřídily výbory, které mají situaci přezkoumat. Například Sasko má od října 2024 vyšetřovací výbor. V létě letošního roku byl z iniciativy parlamentní skupiny AfD zřízen vyšetřovací výbor v Hesensku. První spolkovou zemí, která zřídila vyšetřovací výbor, bylo Braniborsko, rovněž na žádost AfD.
Hesenský zemský sněm navíc před týdnem rozhodl o revizi státních opatření. Informoval o tom list Hessenschau. Podle zprávy vzešel návrh z řad koaliční CDU a SPD. Zatímco Zelení jej podpořili, FDP se zdržela hlasování a označila jej za polovičaté opatření. AfD hlasovala proti. Obvinila zemskou vládu z diverzního manévru.
„Jaké ponaučení si můžeme vzít z pandemie a jak se můžeme připravit na podobné krize v Hesensku?“ To je klíčová otázka třístupňového přezkumu, během něhož bude 50 vybraných občanů dotázáno také na své zkušenosti během pandemie. Cílem je „být dobře připraven na budoucí případy“.
–etg–
