Pravděpodobně poslední žijící český účastník bitvy o Dunkerque, plukovník ve výslužbě Josef Turek, byl v době bombardování francouzských přístavů spojeneckým letectvem považován za mrtvého. „Když se po demobilizaci vrátil domů, byla jeho rodina v šoku,“ vzpomíná jeho syn, Josef Turek mladší.
S panem Turkem si pohrál osud a pohnutá doba druhé světové války. Při rozhovoru se zástupci českého Ministerstva obrany ve Vojenské nemocnici Olomouc prozradil dnes již téměř stoletý rodák z Karvinska, jak se dostal na frontu.
Jeho otec (horník) se po okupaci československého území Německem ze strachu, aby nepřišel o zaměstnání, nechal zapsat na seznam občanů německé národnosti z východních oblastí, které se po okupaci staly součástí německé Říše. V důsledku toho musel Josef Turek na jaře 1944 narukovat ve svých sedmnácti letech do říšskoněmecké armády, kde sloužil půl roku u pěšího pluku na území okupované Francie.
Podle rozhovoru zveřejněném českou armádou byl 15. září 1944 zajat Američany a převezen do zajateckého tábora ve Velké Británii.
Přestože byl „německým“ zajatcem, bylo mu dovoleno přidat se do československé zahraniční armády, k samostatné obrněné brigádě. S touto jednotkou se jako tankista zúčastnil bojů u přístavu Dunkerque.
„Když se po demobilizaci vrátil domů, byla jeho rodina v šoku. V době bombardování francouzských přístavů spojeneckým letectvem totiž dostali dopis, který oznamoval, že během bojů padl. A najednou stál před svou maminkou na zahradě,“ doplňuje jeho syn, pan Josef Turek mladší.
Josef Turek, který letos oslavil již 98. narozeniny, nyní pobývá ve Středisku komplexní péče o veterány, kde se mu dostává podpory místního týmu, stejně tak je v pravidelném kontaktu s pracovníky péče o válečné veterány Ministerstva obrany.
Kresby od dětí z Dunkerque
Za panem Turkem a jeho rodinou přijel mladý francouzský učitel Valentin Plancke, který vede ve škole v Dunkerque historický kroužek, kde si žáci prohlubují znalosti o 2. světové válce. Plancke před časem oslovil Odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany s přáním vzdát osobní poctu českým válečným veteránům, kteří osvobodili jeho rodné město.
Díky „maximální podpoře z mnoha stran“, jak uvádí Ministerstvo obrany, se tak podařilo Valentinu Planckovi strávit s panem Turkem a jeho rodinou velmi příjemné dopoledne.
„Během své návštěvy předal panu Turkovi vřelé pozdravy obyvatel Dunkerque a také několik výkresů od francouzských dětí. Pan Turek byl kresbami natolik dojat, že pro něj znamenaly víc než jakákoliv medaile,“ podělil se o zážitek ze setkání plukovník Miloslav Vyhnánek.
