Příští prezident Spojených států, Donald Trump, opět otevřel téma vlastnictví Grónska – autonomního teritoria Dánského království –, a územních sporů světových velmocí o ovládnutí Arktidy.
V příspěvku na sociální siti Truth Social 22. prosince 2024 Trump oznámil kandidáta na amerického velvyslance v Dánsku, Kenyho Howeryho, a při té příležitosti uvedl: „Pro účely národní bezpečnosti a svobody na celém světě Spojené státy americké cítí, že vlastnictví a kontrola Grónska je absolutní nutností.“
Zapomeňte na Grónsko, tato země je naše
Trumpova zpráva se v Grónsku nesetkala s pozitivní odezvou.
Grónský premiér Múte Egede následujícího dne reagoval na Trumpovo vyjádření na Facebooku: „Grónsko je naše. Nejsme na prodej a nikdy na prodej nebudeme. Nesmíme prohrát náš dlouhý boj za svobodu.“
Tento ostrov je přes 600 let součástí Dánska a je bohatý na přírodní zdroje, především vzácné minerály, ropu a plyn. Jeho strategická poloha v Arktidě jej činí důležitým pro globální námořní trasy, vědecký výzkum a vojenskou přítomnost.
V Grónsku je například umístěna americká vojenská základna Thule Air Base.
Zájem Trumpa o Grónsko není novinkou
Trump vyjádřil zájem o Grónsko již během svého minulého prezidentství v roce 2019. Dánská premiérka Mette Frederiksenová tehdy jeho návrh odmítla jako „absurdní“, což vedlo Trumpa k tomu, že ji označil za „ošklivou“ a zrušil návštěvu dánského hlavního města Kodaně.
„Grónsko není na prodej. Grónsko není dánské. Grónsko patří ke Grónsku. Pevně doufám, že to není myšleno vážně,“ reagovala v roce 2019 Frederiksenová pro grónské noviny Sermitsiag.
V Grónsku a v celé Arktidě jde o hodně
Grónsko a další území Arktidy jsou dlouhodobě regiony, kde se střetávají zájmy Ruska, Číny, Spojených států a dalších západních zemí.
„Na severu je množství nedotčených přírodních zdrojů. Je nutné tu mít někoho, kdo bude chránit zájmy vlády. A když to máme být my, budeme to my,“ citovala ČT příslušníka arktických jednotek USA Avaristo Quintana.
Samozřejmě, ani Rusko nechce zůstat pozadu. „Modernizace arktických letišť významně rozšiřuje možnost kontroly vzdušného prostoru nad severní mořskou cestou,“ uvedl velitel ruské armády na Arktidě Igor Čurkin.
Napětí na severu se stupňuje i kvůli stále se zvyšující přítomnosti Číny. Odborníci dokonce varují, že by se Arktida mohla stát ohniskem nové studené války.
„Čína se stává součástí napětí v Arktidě, které se v minulosti nevyřešilo a které se stává skutečně problematickým,“ sdělil Gregory Falco, profesor z Cornellské univerzity pro mediální dům Newsweek.
„Čína je novým hráčem, kterého jsme tam neočekávali.“
