I pro ty nejodolnější cestovatele bylo Grónsko dlouho terra incognita, místem, které je v běžném slova smyslu nedosažitelné – v podstatě mimo mapu. Což je trochu ironické, protože pro každého milovníka map nebo jen pro ty, kdo jsou zeměpisně zvídaví, to byla pravděpodobně ta klasická mapa světa visící na tabuli ve většině severoamerických tříd, která podnítila zájem o toto vzdálené severské místo. Obrovská, většinou neosídlená pevnina, která se táhne z nejzazších končin severu, je z většiny bílá, až na životem pulzující zelené oblasti na okrajích.
Grónsko je vskutku zvláštní místo. Rozlohou je podstatně větší než mnoho jiných zemí, přitom na něm žije méně než 60 tisíc lidí. Na mapě však vypadá ještě větší, a to díky tomu, čemu se říká Mercatorova projekce. Tato technika, kterou v roce 1569 vytvořil vlámský kartograf Gerardus Mercator jako navigační pomůcku, používá lineární měřítko, které zkresluje velikost pevnin tím více, čím dále jsou od rovníku. A ty v blízkosti pólů? Vypadají mnohem větší, než je jejich skutečná velikost.
Například: Aljaška. Na Mercatorově mapě – která utváří naši běžnou představu o tom, jak vypadá náš svět – je 49. stát USA zhruba stejně velký jako Austrálie, přestože ta je více než čtyřikrát větší. U Grónska je to ještě výraznější. Vzhledem k jeho extrémní severní poloze ho projekce zvětšuje na přibližně stejnou velikost jako Afriku. Ve skutečnosti je druhý největší kontinent světa čtrnáctkrát větší a rozloha Grónska odpovídá pouze jediné africké zemi, Demokratické republice Kongo.
Přesto je Grónsko stále hodně rozlehlé. Jde o největší ostrov na světě s rozlohou více než 836 000 km2. Grónsko, které je samosprávným územím Dánského království, je zároveň nejřidčeji osídlenou zemí na světě. Vzhledem k tomu, že více než 80 procent jeho povrchu pokrývá druhý největší ledový příkrov na světě, zůstává však otázkou: je ostrov zelený? (v angličtině se Grónsko nazývá Greenland, tj. Zelená země, pozn. překl.) To je překvapivě složitá otázka. Po dvou návštěvách, včetně té z letošního léta, mohu odpovědět: ano i ne.
Většina zdejších návštěv, včetně obou mých, se odehrává na palubě lodi. Při první jsem přistál na letištní ploše na západním pobřeží v Kangerlussuaqu, bývalé americké letecké základně, a plul po 200 kilometrů dlouhém fjordu stejného jména. Když jsem dorazil do Ilulissatu na severozápadě, vydal jsem se na krátkou, nenáročnou túru k nedalekému ledovci, nejproduktivnějšímu na severní polokouli.
Název vesnice znamená doslova „ledovce“ a každoročně se zde zrodí asi 20 miliard tun ledovců, které plují dále na jih, dokud neroztají nebo se nerozpadnou v teplejším podnebí. A nedávno jsem strávil týden na palubě zbrusu nové lodi Ultramarine společnosti Quark Expeditions, kde jsem prozkoumával rozsáhlý systém fjordů, který protíná nejjižnější cíp ostrova. Také jsem nastoupil do dvou vrtulníků, abych se podíval na hřebeny, po kterých možná ještě žádný člověk nechodil.
Krajina Grónska je, a to používám velmi podhodnocený výraz, dramatická. Části, které většina lidí navštíví, jsou podél pobřeží a masivně hornaté, sotva tu spatříte rovné místo. Všechny ty skály protínají silně zaledněné, hluboké a strmé fjordy. Bílé sněhové čepice korunují vrcholky i v létě. Dole pod nimi teče studená, modrá voda, kterou napájí víc vodopádů, než dokážete spočítat. Ty jako bílé závoje přepadávají dolů z neviditelných ledových výšin.
Erik Zrzavý si myslel, že je Grónsko zelené – nebo to alespoň lidem tvrdil, aby je přesvědčil, že mají jet s ním. Nechvalně proslulý Viking vypovězený z Islandu za zločin zabití sem v roce 986 přivezl 14 lodí plných osadníků. V „Sáze o Islanďanech“ připustil, že „lidi to sem přiláká, když to bude mít příznivé jméno“. Název tedy vznikl v podstatě na základě šikovného marketingového tahu.
Lidé tam samozřejmě už byli. Eskymáci zde žijí už tisíce let a původní obyvatelstvo tvoří stále téměř 90 procent. Pro pořádek dodejme, že oni své domovině Zelená země neříkají, místo toho používají název „Kalaallit Nunaat“, což v grónštině znamená „Země lidí“. (Domorodý jazyk má tři samostatné dialekty, jimiž se mluví na západě, východě a severu. Tím severním hovoří asi jen 800 jedinců).
Při ranní návštěvě malé vesnice Aappilattoq chráněné skalnatým přístavem, kde žije pouhých 80 houževnatých duší, jsem se dozvěděl více o zdejším každodenním životě. Navzdory fascinujícímu prolínání s evropskou kulturou zde převládají tradiční zvyky. (Jeden příklad: grónská rocková kapela nás bavila bubny a elektrickými kytarami, ale zpívala melodie s místní tematikou v místním jazyce). Lov stále poskytuje potravu, stejně jako rybolov. Ten je také zdrojem příjmů, ryby se zpracovávají a posílají do Dánska a dalších míst v zahraničí.
Grónsko je rozhodně krásné v makropohledu. Když jsem se vznášel ve vrtulníku, viděl jsem jeho velikost a majestátnost a jen kousek toho nekonečného sněhu a ledu na ledové pokrývce (který, nutno říci, taje nebývalou rychlostí.) A odpověď na tu zásadní otázku? Ano, Grónsko je zelené. Tundra v létě krásně kvete. Jen se musíte podívat trochu blíž, abyste si všimli její složitosti. Na většině míst žádné stromy, jen zakrslé břízy a rožec arktický a dokonce i divoké borůvky, malé, ale chutné, když dozrají na slunci. Rostou daleko od civilizace, ale rozhodně stojí za tu předlouho cestu, abyste se sem dostali.
Pokud pojedete
Letecká doprava: Icelandair i Air Greenland mají přímé pravidelné lety do Reykjavíku a druhá jmenovaná společnost také do Kodaně, i když mnoho příležitostných cestovatelů přilétá do Kangerlussuaq nebo Sarsarsuaq speciálním charterem (nebo po moři). https://www.icelandair.com.
Doprava na místě: V Grónsku je to náročné. Většina turistů cestuje v rámci expedice nebo na výletní lodi. Letecká společnost Air Greenland spojuje mnoho malých obcí na ostrově a mezi některými vesnicemi jezdí trajekty.
Pobyt: V některých místech (zejména v hlavním městě Nuuk) sice najdete malé hotýlky, ale většinu návštěv vám usnadní loď. Na lodi Ultramarine společnosti Quark Expeditions si můžete po náročném dni plném poznávání pohodlně odpočinout, protože v kajutách najdete pohovky, balkony, koupelny s vyhřívanou podlahou a také lázně a saunu s kompletními službami.
Poznámka: Sezóna pro cesty do Grónska je většinou omezena na teplejší letní měsíce, kdy se teploty mohou vyšplhat až ke dvaceti stupňům. Vzhledem k tomu, že časový prostor je úzký, rezervujte si místo s dostatečným předstihem.
Z anglického originálu newyorské redakce The Epoch Times přeložil O. H.
