Aktualizováno 10. 1. 2024 v 9:45 o sdělení poslankyně pro Epoch Times
Vláda včera schválila novelu energetického zákona Lex plyn, která zjednoduší a zrychlí proces povolování plynových elektráren s instalovaným výkonem nad 100 MW. Podle ministerstva průmyslu a obchodu novela odstraní administrativní překážky a zkrátí dobu potřebnou pro realizace projektů.
Výroba elektřiny v Česku má stát v budoucnu na jádru a obnovitelných zdrojích. Uhlí, které stále tvoří velkou část energetického mixu, se má nejpozději do roku 2033 odstavit. S tím ovšem vzniká otázka, čím jej nahradit. Ministr průmyslu Lukáš Vlček vidí cestu v plynu.
„Přechod na plynové elektrárny nám umožní vyřešit mezeru v dodávkách energie, která by mohla vzniknout po uzavření těch uhelných. Plyn bude přechodný zdroj na určité období patnácti, dvaceti let,“ uvedl Vlček v tiskovém prohlášení.
Návrh novely, která bude muset projít kolečkem schvalování v parlamentu, hovoří také o možných kompenzacích pro uhelné elektrárny pro případ, že by jejich odstavení ohrozilo energetickou bezpečnost země. Jinými slovy, pokud Energetický regulační úřad sezná, že není dost elektřiny, může nařídit uhelné elektrárně, aby vyráběla i nadále, přičemž stát jí za to prostřednictvím správce přenosové sítě ČEPS vyplatí dotace v rámci platby za systémové služby.
Pirátská poslankyně Klára Kocmanová však s takovou úpravou zákona nesouhlasí. Podle ní by mohla nahrávat majitelům uhelných elektráren.
„Může nastat situace, kdy se uhlobaron rozhodne vyhrožovat odstavením své elektrárny, úředníci to odstavení vyhodnotí jako ,ohrožení energetické bezpečnosti’, odklepnou mu ,nucený provoz’ a on tak začne pobírat podpůrné dotace, které se k tomu pojí. Může jít i o několik miliard korun ročně. Z kapes nás všech. Po blíže neurčenou dobu,“ napsala politička na svém účtu na X.
Navrhuje proto část o kompenzacích „uhlobaronům“ zrušit, a „místo toho to řešit spravedlivěji, bez morálního hazardu“. Na otázku Epoch Times, jaké řešení navrhuje, poslankyně, aniž by zašla do detailů, napsala: „Možných řešení je více a vždy záleží na detailech při implementaci. Můžeme se například poučit z německých aukcí a vyvarovat se chyb, které tam udělali.“
Zdůraznila, že pro Piráty je „zcela klíčové“ odstranit možnost, že původní provozovatel bude pokračovat v dotovaném provozu za peníze daňových poplatníků. „Přijatelným kompromisem by mohlo být předání správy elektrárny jinému vedení na základě jasně definovaného předávacího procesu,“ napsala Kocmanová.
Podle Jana Vondráše z energetické konzultační firmy Invicta Bohemica, která nedávno zpracovávala pro prezidenta Petra Pavla analýzu o realistickém odchodu od uhlí, je opatření v podobě případných kompenzací pro uhelné elektrárny zcela na místě.
Elektřinu nebudeme mít v zimních měsících odkud odvézt, říká Vondráš. Návrhy některých zelených aktivistů, že chybějící elektřinu mohou vyrobit teplárny s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny (KVET), považuje za bláhové.
„Kondenzační výroba elektřiny u tepláren bude stejně tak ztrátová jako u elektráren a tvoří mnohem vyšší podíl než KVET. K jejímu odstavení díky vysokým cenám emisních povolenek již jednou (v letech 2018-2019) došlo. Scénář se jen zopakuje,“ uvedl pro Epoch Times Vondráš.
Výroba elektřiny z tepláren v režimu KVET by podle něj pokryla pouze 11-12 procent z celkového objemu elektřiny, který dnes pochází z hnědého uhlí. Zbylé množství by tak neměl do sítě kdo dodat, protože plynové elektrárny ještě nebudou postavené a vlastníci uhelných elektráren již deklarovali, že ztrátové provozy „prostě vypnou“, upozorňuje Vondráš.
„Dalším obrovským problémem je při masivním poklesu odběru uhlí od elektráren také ztráta ekonomiky těžby většiny lomů a nutnost jejich uzavření. Ceny uhlí pak budou takové, že by následně ekonomicky zlikvidovaly i ty poslední hnědouhelné zdroje,“ líčí expert.
