Většina Čechů považuje uhlí za důležitý a stabilní energetický zdroj a uvítalo by, kdyby se pro výrobu elektřiny zachovalo déle než do vládou avizovaného roku 2033. Delší provoz uhelných elektráren preferuje téměř 60 procent lidí, ukázal průzkum agentury STEM/MARK.
„Ačkoliv data ukazují, že Češi vnímají budoucí přechod k bezemisní energetice a náhradě uhlí za obnovitelné a jaderné zdroje jako nevyhnutelný, v současné chvíli to nepovažují za rychle realizovatelné. Očekávají tyto kroky v horizontu deseti a více let a s jistotou záložního řešení v podobě uhelných zdrojů,“ řekl pro ČTK Tomáš Rychecký z agentury STEM/MARK.
Vláda počítá s odklonem od výroby z uhlí nejpozději do roku 2033, energetické firmy jako ČEZ hovoří o roku 2030. Vysoké ceny emisních povolenek a neochota finančních institucí obchodovat s uhelnými firmami však může znamenat, že některé provozy kvůli nerentabilitě zavřou již příští rok.
Podle průzkumu, který se uskutečnil ve druhé polovině letošního května mezi 1030 respondenty, vnímá uhlí jako energetický zdroj pozitivně přesně polovina jeho účastníků. Naopak negativní postoj vyjádřilo kolem 30 procent dotázaných. Projevilo se to i v odpovědích na otázku, jaký časový horizont lidé považují jako ideální pro odklon od uhlí.
Podle téměř třetiny lidí by Česko mělo přestat spalovat uhlí pro výrobu elektřiny za 15 a více let. Dalších 27 procent pak uvedlo termín za 10 až 15 let. Naopak pro rychlejší útlum, než jsou současné plány vlády, bylo sedm procent respondentů. Česká republika se oficiálně zavázala skoncovat s energetickým využitím uhlí do roku 2033, zatímco například sousední Polsko si vyjednalo tento závazek až do roku 2049.
Hnědé uhlí stále hraje v Česku důležitou roli ve výrobě elektřiny a tepla, a zejména v zimě se bez něj neobejdeme. V roce 2023 pocházelo z uhlí 40 procent výroby elektřiny, jen o nepatrně více než z jaderných zdrojů.
Při postupném odchodu od uhlí by jej sice mělo dočasně nahradit jiné fosilní palivo – plyn, nicméně zatím není jisté, zda se podaří zvládnout postavit dostatečné kapacity včas. Zastánci uhlí navíc tvrdí, že uhlí je levný, domácí zdroj energie.
Dovoz elektřiny
Další část průzkumu se zaměřila na energetickou soběstačnost a dovoz elektřiny ze zahraničí. Přes 80 procent dotázaných uvedlo, že Česko by mělo zůstat ve výrobě energií soběstačné. V roce 2023 vyvezla Česká republika kolem 9 terawatthodin elektřiny, největšími odběrateli byly Německo a Slovensko. Vloni jsme byli čtvrtými největšími vývozci elektřiny v EU.
S dekarbonizací energetiky a ztrátou uhlí vláda počítá s tím, že se část elektřiny bude dovážet. Místo toho se chce spoléhat na jaderné a obnovitelné zdroje. V průzkumu považovalo nákup elektřiny ze zahraničí za finančně náročný 75 procent respondentů a zhruba 70 procent se obává toho, že by to mohlo oslabit konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky.
Plných 78 % dotázaných se domnívá, že uhelné elektrárny bychom si měli nechat, dokud se nenajde technologie, která by je nahradila.
