Spolek Realistická energetika a ekologie se včera obrátil na vládu České republiky v čele s premiérem Petrem Fialou, aby v otevřeném dopise upozornil na vážná rizika, která hrozí českému průmyslu i domácnostem, pokud dojde k unáhlenému odchodu od uhlí.
Think tank, který razí heslo „Více čísel, méně ideologie“, sdružuje odborníky, z nichž mnozí jsou již na penzi. Jejich cílem je „zabránit ekonomickým a ekologickým škodám hrozícím z přijímání nerealistických, neuvážlivých, nedomyšlených a ekonomicky chybných řešení odporujících přírodním zákonům a aktuálnímu vědeckému poznání“, píše se na jejich stránkách.
„Energetičtí veteráni“ argumentují tím, že Česko stále nemá žádnou stabilní náhradu za uhlí, které tvoří podstatný zdroj elektřiny a tepla u nás. Prosperita země je podle nich „přímo spojena se stabilní, cenově dostupnou a udržitelnou energetikou“.
Rychlá a stabilní náhrada za uhelné zdroje není v současnosti reálná a proto jejich předčasné odstavení může vyvolat významnou energetickou krizi, jelikož budeme muset elektřinu nakupovat v zahraničí, domnívají se odborníci ze spolku.
Premiér Fiala vloni v Dubaji slíbil, že konec průmyslového spalování uhlí u nás nastane do roku 2033. Nové jaderné bloky se do té doby postavit nestihnou. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela chce do poloviny roku 2025 připravit zákon, který by zajistil řízený odchod od uhlí. Vláda chce uhlí nahradit plynovými elektrárnami a obnovitelnými zdroji.
Drahé emisní povolenky, které si uhelné elektrárny musí kupovat za každou tunu vypuštěného CO2, již nyní nutí některé z nich zvažovat, zda pokračovat v provozu. Ztenčující se marže mohou podle některých odborníků vést k uzavírání uhelných zdrojů mnohem dříve než v chystaném roce 2033.
„Nejen nám se jeví nepřijatelné, abychom při bezmála 100% závislosti na dovozu ropy a zemního plynu byli v nejbližších letech také podstatně závislí i na dovozu elektřiny, která bude v energeticky nejnáročnějším zimním období všude kolem nás deficitní, tedy také drahá,“ uvádí se v dopise.
Vládě lidé z think tanku mimo jiné vyčítají, že nemá jasný harmonogram odchodu od uhlí nebo že její plány založené na modelech SEEPIA neprošly konzultacemi s nezávislými odborníky.
„Vše se opírá o roční statistiky výroby, která zdánlivě matematicky vychází, ale nebere ohled na potřeby energetiky v nejnáročnějším zimním období. Jak je propočítán celkový deficit v zimních měsících a jaký je plán zajištění elektřiny v konkrétních dnech v zimním období, kdy je zatížení soustavy nejvyšší? Jak jsou vyřešeny letní přebytky plynoucí zejména z masových instalací fotovoltaiky?“ ptají se energetičtí kritici.
Podle nich neexistuje žádný odhad státních nákladů pro zachování uhelných zdrojů v pohotovosti pro případ energetické nouze a rovněž není jasné, v jaké míře koneční spotřebitelé ponesou část nákladů na zálohování udržitelných zdrojů energie (solární panely, větrníky, pozn. red.) tepelnými elektrárnami.
Mluvčí spolku Milan Smutný pro Epoch Times uvedl, že podobných varování a výzev vládě již sepsali několik, a i když se jim odpovědi nedostane, na nedostatky v dekarbonizačních plánech budou upozorňovat i nadále.
„Budeme pokračovat v osvětě, aby ti, kdo nadcházející energetickou krizi zavinili, nemohli tvrdit, že o žádných rizicích nevěděli,“ napsal Smutný.
