Na pravolevé škále politické orientace se nalevo řadí necelá čtvrtina občanů, k pravici se hlásí víc než dvě pětiny Čechů a do středu se zařadila zhruba čtvrtina lidí. Téměř desetina lidí neví, kam se zařadit. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Zejména v letech 2012 a 2013 se lidé řadili spíše k levé části spektra. Od roku 2013 do roku 2020 ale jejich podíl vytrvale klesal ze dvou pětin až pod jednu čtvrtinu, kde se ustálil, v posledním roce zase začal mírně stoupat. „Zastoupení pravice v posledních deseti letech s určitými přestávkami naopak rostlo, aktuální šetření ovšem vykázalo určitý pokles,“ konstatovali autoři průzkumu.
Do levé části politického spektra sebe sama nyní zařadilo 23,9 procenta respondentů, přičemž za vyhraněnou levici se pokládá 9,8 procenta oslovených a k levému středu se hlásí 14,1 procenta oslovených. Do pravé části spektra se zařadilo 40,7 procenta účastníků průzkumu, přičemž polovina z nich k vyhraněné pravici a druhá půlka k pravému středu.
Přibližně čtvrtina, konkrétně 25,7 procenta lidí, se přihlásilo k politickému středu. Zbývající necelá desetina oslovených se v rámci předložené škály neuměla zařadit a zvolila odpověď „nevím“.
Zřetelně se sebezařazení na levopravé škále politické orientace liší podle toho, jak lidé sami hodnotí životní úroveň svojí domácnosti. „Dotázaní se špatnou životní úrovní spíše inklinují k sebezařazení se do levé části spektra a výrazně méně často se řadí na pravici, u dotázaných s dobrou životní úrovní je to naopak,“ konstatovali analytici CVVM.
Podle předpokladů se politická orientace nejvýrazněji odlišuje podle stranických preferencí. Převážně do levé části spektra se řadí voliči KSČM. Stoupenci ANO a Pirátů jsou prakticky vyrovnaně zastoupeni v levé i pravé části spektra s poměrně vysokým zastoupením středu. Výrazně pravicově orientováni jsou pak především příznivci koalice Spolu sdružující ODS, TOP 09 a KDU-ČSL a rovněž voliči SPD.
Jen mírně pravicová orientace nad levicovou převládá u těch, kdo preferují STAN, u kterých je nejvýraznější zastoupení voličů řadících se do středu. Nerozhodnutí voliči mají nižší podíl těch, kdo se řadí na levici, a vyšší podíl zařazených do středu. Mezi rozhodnutými nevoliči je podle CVVM vyšší zastoupení těch, kdo se nedokážou zařadit.
Průzkum se uskutečnil od loňského září do listopadu mezi víc než tisícovkou respondentů starších 15 let.
