U žen s ADHD bylo zjištěno podstatnější zkrácení délky života než u mužů.
Nová britská studie zjistila, že u dospělých s diagnózou poruchy pozornosti a hyperaktivity (ADHD) se může délka života zkrátit až o deset let.
Výzkumníci z University College London (UCL) analyzovali údaje více než 30 000 dospělých s diagnostikovanou poruchou ADHD a více než 300 000 účastníků bez této poruchy.
Muži s ADHD se dožívali v průměru přibližně 73 let (ve srovnání s 80 lety u vrstevníků bez ADHD). Ženy s ADHD měly průměrnou délku života 75 let (ve srovnání s téměř 84 lety u kontrolní skupiny).
Podle studie zveřejněné 23. ledna v časopise The British Journal of Psychiatry to znamená potenciální zkrácení délky života o čtyři až devět let u mužů a o šest až 11 let u žen.
Jedná se o první studii, která tento odhad provedla na britské populaci „a zdá se, že jde o první studii svého druhu kdekoliv na světě, kromě jedné předchozí, jež využívala americká data a velmi odlišné statistické metody“, uvedl v tiskovém prohlášení Kevin McConway, emeritní profesor aplikované statistiky na Open University v Anglii, který se na studii nepodílel.
I při zohlednění určité statistické nejistoty jsou „odhadované rozdíly v délce života mezi lidmi s diagnostikovanou a nediagnostikovanou poruchou ADHD poměrně velké“, poznamenal.
Tým zdůraznil, že jejich studie nedokázala určit, proč lidé s ADHD nežijí tak dlouho. Přesto je zásadní, abychom „zjistili příčiny předčasných úmrtí, abychom mohli vyvinout strategie, jak jim v budoucnu zabránit,“ uvedla hlavní autorka studie Liz O’Nionsová v tiskové zprávě.
ADHD může způsobovat potíže se soustředěním a zvýšenou impulzivitu. Čísla se liší, ale podle odhadů trpí poruchou ADHD až 4 % lidí na celém světě.
Základní komplikace
Studie poukázala na několik zásadních nuancí.
„Ze studií rysů v komunitě a ze studií diagnóz v dětství víme, že míra ADHD v našem vzorku je jen zlomkem toho, čím by měla být,“ uvedl hlavní autor studie profesor UCL Josh Stott v jednom z tiskových prohlášení.
Méně než jeden z devíti dospělých s ADHD byl oficiálně diagnostikován.
Výzkumníci také zjistili vysoký výskyt souběžných zdravotních potíží, včetně psychických problémů (úzkost a deprese) a chronických zdravotních problémů (cukrovka, srdeční choroby, epilepsie a dýchací potíže).
Zjištění ukázala, že téměř 8 % osob s podezřením na ADHD na základě screeningu uvedlo, že v posledních 12 měsících požádalo o určitou psychiatrickou léčbu, ale nedostalo ji. „Lidé s ADHD mají mnoho silných stránek a se správnou podporou a léčbou mohou prosperovat,“ uvedl Stott. „Často však postrádají podporu a častěji zažívají stresující životní události a sociální vyloučení, což má negativní dopad na jejich zdraví a sebevědomí.“
„Ve srovnání s průměrným člověkem s ADHD může mít více diagnostikovaných osob další zdravotní problémy,“ řekla O’Nionsová. „Náš výzkum proto může celkově nadhodnocovat rozdíl v délce života lidí s ADHD.“
Výzkumníci varují před přílišným zobecňováním výsledků a upozorňují na možná omezení v geografické použitelnosti (výsledky nemusí být zobecnitelné pro jiné země), na rozdíly v různých časových obdobích a na možné nadhodnocení vzhledem ke složitosti zdravotního stavu diagnostikované populace.
