Spolkový sněm hlasy SPD, Zelených, CDU a CSU odhlasoval zákon, který může od roku 2027 zvýšit náklady na energie do nebývalé výše. V pozadí stojí směrnice EU o novém systému obchodování s emisemi ETS-II. Zákon musí ještě projít Spolkovou radou.
Téměř bez povšimnutí schválily frakce SPD, Zelených a Unie ve Spolkovém sněmu uprostřed vrcholící předvolební kampaně zákon, který by mohl vyvolat nevoli u milionů voličů.
Plánované zavedení směrnice EU o systému obchodování s emisemi (ETS-II) z roku 2023 pravděpodobně povede k výraznému zdražení vytápění a pohonných hmot od 1. ledna 2027, kdy začne platit povinný evropský obchod s emisními povolenkami CO₂. Do té doby zůstávají v platnosti národní zákony o obchodování s emisemi z paliv. Cílem zpřísnění je snížení emisí CO₂ a tím i ochrana klimatu.
Ceny by mohly stoupat ještě rychleji
Podle deníku Münchner Merkur vypočítal think tank Agora Energiewende již v říjnu 2023 zvýšení ceny benzínu o 38 centů (cca 10 Kč), pokud by obchod s povolenkami v EU dosáhl ceny 200 eur za tunu CO₂. Podle nedávného článku v časopise Merkur se odhady odborníků pohybují v rozmezí 100 až 300 eur za tunu.
Také časopis Cicero (paywall) považuje za realistické více než 200 eur za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého: jen tak lze dosáhnout deklarovaného průběžného cíle EU snížit čisté emise do roku 2030 alespoň o 55 % oproti úrovni z roku 1990. Podle údajů německého ministerstva hospodářství (BMWK) má EU v úmyslu dosáhnout do roku 2050 úplné klimatické neutrality, tedy nulových čistých emisí skleníkových plynů.
S ohledem na tyto cíle odhaduje magazín Cicero, že ke zdražení by mohlo dojít ještě dříve, přičemž cena za každý litr topného oleje, benzinu nebo nafty by mohla vzrůst o 40 až 45 centů (cca 10–12 Kč):
„Litr benzinu Super by v okamžiku přechodu ze Silvestra na Nový rok 2027 zdražil přibližně z 1,85 na 2,30 eura.“
Pro rodinný dům, který ročně spotřebuje 30 000 kilowatthodin plynu na vytápění, Cicero vypočítal roční emise CO₂ na šest tun. Při ceně emisního certifikátu 200 eur za tunu by to znamenalo dodatečné náklady ve výši 1 200 eur (cca 30 000 Kč), které by mohl dodavatel plynu přenést na domácnost. Při rostoucích cenách nebo vyšší spotřebě by byly náklady ještě vyšší.
Do tohoto výpočtu nejsou zahrnuty další zdražení, která podniky v oblasti výroby, dopravy, obchodu a dalších služeb promítnou do konečných spotřebitelských cen v EU.
AfD varuje před dodatečnou zátěží ve výši 9 000 eur ročně pro průměrnou rodinu
Usnesení Spolkového sněmu o vnitrostátní implementaci požadavků ETS-II bylo přijato v pátek 31. ledna 2025 spolu s řadou dalších iniciativ v oblasti energetické politiky. V tento den dominovalo politickému zpravodajství především hlasování o nakonec neúspěšném zákonu CDU na omezení přílivu migrantů.
Poslanec AfD Marc Bernhard během rozpravy o ETS-II prohlásil, že průměrná německá rodina již musí kvůli místní dani CO₂ nést dodatečné náklady ve výši 2 000 eur ročně. Bernhard s odvoláním na blíže nespecifikované „odborníky“ tvrdil, že jen cena benzinu by se v důsledku ETS-II mohla od roku 2027 zvýšit o jedno euro.
„Rodina pak ponese jen kvůli dani z CO₂ v průměru dodatečnou zátěž ve výši 9 000 eur ročně,“ uvedl Bernhard.
Podle jeho prognózy by pak bylo ještě více podniků nuceno přesunout se do zahraničí. Podle poslance by se tím však celosvětová úroveň emisí nezměnila (video na Bundestag.de).
Poslanec SPD označil Bernharda za popírače klimatu
Bernhardův projev okamžitě kritizoval poslanec SPD Markus Hümpfer: představitele AfD označil za „popírače klimatu“, jehož strana nemá „absolutně žádnou představu o nákladech na energii, o tom, co je nutné, abychom nakonec zachovali tento jediný svět, který máme“ (Video).
Podle zápisu z plenárního zasedání (PDF) hlasovaly parlamentní skupiny AfD a FDP nakonec proti návrhu zákona. (Video na Bundestag.de.) Jejich hlasy proti však zůstaly bezvýznamné vzhledem k většině hlasů pro ze strany SPD, Zelených, CDU a CSU. Poslanci strany Levice a BSW se zdrželi hlasování.
Zákon musí ještě schválit Spolková rada. Podle časopisu Cicero se tak však stane až po volbách do Spolkového sněmu 23. února.
V současné době 55 eur za tunu CO₂ v celém Německu
Současné ceny energie dosud odrážely pouze celostátně kontrolované cíle. Podle ADAC stála daň z fosilních paliv CO₂ zavedená v roce 2021 zpočátku 25 eur za tunu oxidu uhličitého. U litru paliva to znamenalo zvýšení ceny o sedm (benzin) až osm centů (nafta).
Daň se postupně zvyšovala. Od počátku roku 2025 činí cena za tunu CO₂ 55 eur. Podle ADAC to již odpovídá přirážce přibližně 17 až 19 centů u benzinové pumpy.
EU chce nadále snižovat nabídku – klimatický sociální fond pro nízkopříjmové skupiny
S přechodem na evropsky orientovaný systém ETS-II od roku 2027 však již nebude existovat politicky předepsaný, jasně definovaný příplatek: cena za každou vypouštěnou tunu oxidu uhličitého bude muset být vyjednána na základě principu nabídky a poptávky na trhu s emisními povolenkami EU.
Podniky, které produkují oxid uhličitý, jsou povinny kupovat povolenky CO₂. O množství obchodovatelných povolenek rozhoduje EU. Brusel bude nabídku postupně snižovat. To pravděpodobně povede i ke zvýšení koncových cen pro spotřebitele v EU – pokud spotřebitelé a průmyslové podniky zároveň ve velkém měřítku nepřispějí ke snížení emisí CO₂.
Jak uvedl server t-online, Evropská komise má stále k dispozici nouzový nástroj, a to jednoduše vrhnout na trh další povolenky. To je však povoleno maximálně jednou ročně – a to pouze v případě, že cena za tunu CO₂ stoupne ve dvou po sobě jdoucích měsících nad 45 eur.
Aby zmírnila sociální potíže, chce EU zřídit klimatický sociální fond pro domácnosti s nízkými příjmy. Podle příslušného nařízení z května 2023 (PDF) má být fond v letech 2026–2032 vybaven celkem 65 miliardami eur. Peníze na něj mají být získány z dražby emisních povolenek. Uvidíme, zda příští spolková vláda přijme další vyrovnávací opatření.
Součást „Green Dealu“
Dne 4. listopadu 2024 předložila německá vláda odpovídající návrh zákona o přizpůsobení se evropskému právu TEHG 2024 (PDF). O něco více než tři týdny později vláda zveřejnila prohlášení Spolkové rady a vlastní protinávrh, v němž byly upraveny podrobnosti o zdanění spaloven odpadů CO₂ (PDF): podle BMWK by tato zařízení měla na rozdíl od původního plánu zpočátku „nadále podléhat zdanění CO₂ podle BEHG (zákona o obchodování s emisemi paliv)“.
Dne 29. ledna 2025 předložil Výbor pro klima a energetiku Spolkového sněmu celkové doporučení (PDF) k oběma dokumentům, které bylo nakonec většinou hlasů v Parlamentu přijato.
Mimochodem, ETS znamená jednoduše „systém obchodování s emisemi“, tj. systém EU pro obchodování s emisemi. Jeho druhá verze má rovněž od roku 2027 nahradit směrnici BEHG, která předepisuje dosavadní stanovování cen emisí „k dosažení národních cílů v oblasti ochrany klimatu“.
ETS-II: Letectví a námořní doprava jsou rovněž pod rostoucím tlakem
Podle BMWK se reforma obchodování s emisními povolenkami v celé EU poprvé dotkne i odvětví námořní dopravy. Od roku 2024 je podle ustanovení předchozího systému ETS-I zpoplatněno již 40 % jejích emisí oxidu uhličitého a letos je to již 70 %. Od roku 2026 bude uhlíková stopa lodní dopravy započítávána v plném rozsahu (100 %).
Letecká doprava a „stacionární zařízení“ již byly zpoplatněny v rámci staršího systému ETS-I v minulých letech. V rámci novely ETS-II má být množství celkových povolených emisí do roku 2030 ještě více omezeno.
Podle BWMK budou muset poskytovatelé letů splnit ještě více byrokratických požadavků: poprvé by byla zavedena „ohlašovací povinnost pro takzvané neCO₂ efekty v letectví“. Tyto dokumentační povinnosti se týkají „například klimatických účinků způsobených kondenzačními stopami, které mohou vznikat z vodních par vznikajících při letovém provozu, a dalších chemických sloučenin, které vznikají při spalování parafínu“.
Úprava hranic pro vnitřní trh EU
Podle nařízení EU o CBAM z května 2023 (PDF), které bylo rovněž přijato jako novela zákona, se zdraží také dodavatelům z odvětví elektřiny a výrobcům cementu, železa, oceli, hliníku, hnojiv a vodíku.
Dle BMWK, pokud budou chtít výrobci vyvážet své výrobky do zemí EU po 1. lednu 2026, budou se muset podrobit mechanismu EU pro úpravu emisí uhlíku na hranicích (CBAM) a zaplatit „úpravu na hranicích“ za své emise CO₂. Podle BMWK je cílem tohoto opatření zajistit „spravedlivé konkurenční podmínky na vnitřním trhu EU“.
–etg–
