Mírně nadpoloviční většina českých spotřebitelů očekává, že letos bude s penězi vycházet hůře než loni. Zároveň se dvě pětiny Čechů obávají zhoršení celkové finanční situace v porovnání s rokem 2024. Vyplývá to z průzkumu, který pro Generali Investments CEE vytvořila agentura Ipsos a jehož výsledky má ČTK k dispozici. V meziročním srovnání ekonomický optimismus Čechů posílil.
Že bude letos s penězi vycházet lépe se s určitostí domnívá 8,4 procenta respondentů. Dalších zhruba 39 procent uvedlo, že na tom bude spíše lépe. Naopak spíše zhoršení své finanční situace vyhlíží 44,4 procenta lidí a osm procent uvedlo, že s penězi bude letos určitě vycházet hůř.
Přestože negativní odpovědi převažovaly, v porovnání s předchozími průzkumy je patrné zlepšení nálady spotřebitelů. Oproti začátku roku 2024 se podíl lidí očekávajících zlepšení své osobní financí situace zvýšil o deset procent. „V porovnání s rokem 2023 je míra optimismu v české společnosti ještě patrnější, tehdy ve zlepšení své ekonomické situace nevěřila ani třetina,“ uvádějí autoři průzkumu.
Poslední tři roky také roste optimismus Čechů ohledně vývoje finanční situace obecně. Že bude letos lepší než v roce minulém, očekává v současnosti zhruba pětina respondentů. Zhoršení se obává 41,5 procenta dotázaných a přes 39 procent nečeká žádnou změnu.
„Stabilizace cen energií a klesající inflace se jasně propisují také do optimismu tuzemských domácností. Zvyšující se optimismus by pak mohl podpořit další oživení spotřebitelské poptávky,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč. Obdobně by podle něj měl působit i pokles inflace směrem k dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky (ČNB).
Největší obavy v současnosti vzbuzují u českých domácností ceny energií. Jako největší riziko pro svoje finance je v průzkumu označilo skoro 26 procent dotázaných. Inflace nejvíc znervózňuje 23 procent Čechů.
Podíl lidí, kteří mají obavy z inflace, od konce loňského roku klesl o šest procentních bodů. Pozitivní vývoj má i pohled obyvatel na ceny energií. Oproti únoru 2023 klesl počet lidí, kteří je označili za hlavního strašáka, z necelé třetiny na jednu čtvrtinu.
