Čínský komunistický režim v době „celní války s USA“ oznámil své hospodářské cíle pro nadcházející rok. Ty vzešly z výročních vrcholných politických schůzí známých jako „Dvě zasedání“.
Pozorovatelé říkají, že oficiální ekonomické cíle mají politický význam, který přesahuje reálný obraz čínské ekonomiky, zejména s ohledem na dopady zvyšování amerických cel na čínské zboží.
Čínský premiér Li Qiang (Li Kche-čchiang) 5. března ve své zprávě na zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců uvedl, že tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) Číny je pro rok 2025 stanoveno na přibližně 5 %, míra nezaměstnanosti ve městech se má pohybovat kolem 5,5 procenta a index spotřebitelských cen (CPI) se zvýší přibližně o 2 procenta.
Den předtím, tedy 4. března, zavedly Spojené státy americké dodatečná desetiprocentní cla na čínské zboží. Spolu s dalšími 10 %, které zavedly o měsíc dříve a s ještě staršími zavedenými za první Trumpovy administrativy a za Bidenovy administrativy, se tak na některé výrobky z Číny vztahují cla ve výši až 45 procent.
V odvetě čínský komunistický režim oznámil, že od 10. března budou na některé výrobky ze Spojených států uvalena dodatečná cla ve výši až 15 procent.
„Protiopatření Číny jsou omezená a většinou symbolická, ale její postoj je poměrně tvrdý. Ukazuje, že Peking nebude váhat obětovat hospodářský rozvoj Číny za politickou stabilitu a kontrolu,“ uvedl k odvetě americký ekonom Davy J. Wong.
Xu Zhen, odborník na čínský kapitálový trh, řekl deníku The Epoch Times, že celní válka má významný psychologický dopad na „Dvě zasedání“, „což způsobí, že delegáti budou pesimističtější ohledně vyhlídek na hospodářský růst Číny“.
Dopad eskalace obchodní války mezi USA a Čínou na stanovení cílů na „Dvou zasedáních“ potvrdil i Wong. Dále situaci dokreslil: „Čína se v současné době nachází v nejhorší ekonomické situaci za posledních téměř 20 let. Celá čínská ekonomika je závislá na zahraničním obchodu a její zahraniční obchod se opírá o vývoz, především na evropské a americké trhy, přičemž americký trh tvoří více než 65 %.“
Pětiprocentní růst HDP
„Cíl pětiprocentního růstu HDP je spíše politickou propagandou, která je mimo ekonomickou realitu,“ řekl Wong.
„Čínská ekonomika je poháněna třemi pilíři: vývozem, investicemi a domácí poptávkou. Nyní [se] ve skutečnosti opírá o vývoz. Pokud se situace v oblasti vývozu, zejména vývozu do Spojených států, zhorší za situace, kdy domácí poptávka klesá, bude to samozřejmě znamenat obrovský tlak na stanovení hospodářských cílů. Obtížné bude letos udržet i čtyřprocentní růst HDP,“ míní Wong.
Pozorovatel čínských událostí žijící v USA, Wang He, řekl deníku The Epoch Times, že pětiprocentní cíl čínského režimu pro růst HDP v roce 2025 „je politickým cílem, který má podpořit splnění cílů 14. pětiletého plánu režimu“, který se vztahuje na období 2021-2025.
Letošní rok je podle něj posledním rokem „14. pětiletého plánu“. Aby bylo cíle pětiletého plánu dosaženo, musí se dle něj průměrné roční tempo růstu HDP pohybovat alespoň mezi 4,6 a 4,8 procenta. „Je to výsledek manipulace s údaji a je zcela mimo od skutečné ekonomické situace,“ řekl Wang.
Dále uvedl, že čínský index spotřebitelských cen je momentálně nízký, což odráží slabou domácí poptávku.
Nezaměstnanost
Pokud jde o cílovou 5,5% míru nezaměstnanosti ve sledovaných městech v roce 2025, Wong uvedl, že metodika průzkumů neodráží realitu. „Dotazované podniky mají v podstatě plný počet zaměstnanců, takže údaje nejsou přesvědčivé. Mnoho mladých nezaměstnaných si práci nehledá a průzkumu se neúčastní.“ Domnívá se, že „skutečná míra nezaměstnanosti může být až 30 % nebo více“.
Nezaměstnanost se podle něj bude ve zhoršující se ekonomické situaci Číny jen zvyšovat.
Huang, majitel malého podniku v Číně, který z obav o bezpečnost uvedl pouze své příjmení, řekl deníku The Epoch Times, že nová dodatečná americká cla, která se přidala k těm původním, budou „pro čínské společnosti katastrofální, protože čínské společnosti mají relativně vysoké výrobní náklady, s velmi vysokými náklady na pozemky a pracovní sílu“.
V reakci na celní válku se podle Huanga již tak mnoho čínských továren přesunulo z Číny do jihovýchodní Asie, aby se vyhnuly vyšším clům a vývozním kvótám.
Wong uvedl, že pokud se celní válka ještě více vystupňuje a opatření obou stran se vymknou kontrole, americko-čínský obchod může narazit na dno.
Na zprávě se podíleli Luo Ya a Reuters. Při překladu do češtiny byla zkrácena.
–ete–
