Vztahy, nejistota a změna hodnot formují rozhodování o rodině.
Nízká porodnost v Česku není jen otázkou peněz. Mladí lidé dnes stále častěji vnímají rodičovství jako volbu, nikoli jako samozřejmost. Výzkumy ukazují, že rozhodování o dítěti ovlivňuje i nejistota, vztahy a proměna životních hodnot.
Neshoda partnerů jako překážka rodičovství
Studie ekonomů Matthiase Doepkeho a Fabiana Kindermanna ukazuje, že v evropských zemích často rozhoduje o bezdětnosti párů neshoda mezi partnery: jeden dítě chce, druhý váhá nebo říká „ještě ne“. Když k souhlasu nedojde, bývá výsledkem odklad, nebo úplné vynechání rodičovství.
V zemích s nízkou porodností navíc většinu péče o dítě stále zajišťují ženy. A právě žena má v otázce počtu dětí faktické „právo veta“. Autoři proto poukazují na to, že porodnost účinněji podporují opatření zaměřená přímo na ulehčení péče ženám, nikoliv jen obecné pobídky.
Odkládání rodičovství do vyššího věku
Podle aktuálních údajů Národního institutu SYRI se razantní pokles plodnosti v Česku projevil po roce 2022. V roce 2021 činila úhrnná plodnost 1,83 dítěte na ženu, v roce 2024 už jen 1,37 – nejméně od vzniku samostatné České republiky.
„Dochází k paradoxní situaci, kdy české ženy při odsouvání početí prvního dítěte do vyššího věku nakonec mají méně potomků, než by samy chtěly,“ uvádí demografka Jitka Slabá z institutu SYRI.
Podle ní se opakují vzorce známé z 90. let – větší možnost volby, kariérní tlak, ale také narůstající nejistota a obavy z budoucnosti. Pandemie covidu-19 tyto tendence nevyvolala, ale urychlila.
Rodičovství jako možnost, ne nutnost
Podle sociologa prof. Martina Kreidla z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity hraje v rozhodování o dětech čím dál větší roli oslabení tradiční společenské normy.
„Je jen minimální tlak na to, aby se lidé stávali rodiči. Rodičovství je dnes možnost – a ne nutnost nebo povinnost. A jako jedna z možností soutěží s jinými verzemi života: kariérou, vzděláním, partnerstvím nebo volnočasovými plány. Často jsou pro mladé lidi tyto alternativy atraktivnější,“ sdělil Kreidl pro Epoch Times.
Tento posun dokládají i data z výzkumů GGP-CZ. V roce 2005 považovalo 75 % Čechů za „nutné, aby žena měla děti pro smysluplný život“. Dnes je to jen 40 %, u mladých do 29 let dokonce pouze 22 %.
Podle Kreidla zároveň v posledních pěti letech výrazně narostla nejistota ohledně budoucnosti – ekonomická i geopolitická. Mladí lidé tak často nemají důvěru v to, že je vhodný čas na tak zásadní krok, jako je rodičovství. Pandemie covidu-19 navíc zasáhla i do partnerské stability – během lockdownů zažívali mnozí ponorkovou nemoc, a myšlenka na (další) dítě nebyla pro mnoho párů aktuální.
Rozhodnutí o rodičovství dnes ovlivňuje souhra více faktorů – nejen ekonomické podmínky, ale také proměna hodnot, vztahová stabilita a míra jistoty, kterou lidé vnímají ve světě kolem sebe. Mladí často váhají, pokud se necítí připraveni – materiálně ani emočně – nebo pokud mají pocit, že budoucnost je příliš nejistá na to, aby v ní vychovávali děti.
Zatímco většina opatření se stále zaměřuje především na finanční podporu, výzkumy naznačují, že to nestačí. Pro rozhodnutí založit rodinu je často důležitější něco jiného – aby partneři cítili, že se na sebe mohou spolehnout, že péče o dítě nebude jen na jednom z nich, a že svět, do kterého dítě přivádějí, má budoucnost, které se dá věřit.
