Podle členů Národní rozpočtové rady (NRR) se bude muset Česká republika rozhodnout, na co využije peníze daňových poplatníků. Ufinancovat naráz všechny cíle dekarbonizace, navyšování obrany a zvětšování kapacity energetických zdrojů je podle nich v současné situaci nereálné.
„Můžeme počítat zepředu dozadu či zpět, ale bez potenciálně zničujícího tempa zadlužování nemá Česká republika za stávajícího nastavení veřejných rozpočtů dostatek prostředků na to, aby ufinancovala vše, co po ní vyžadují ambiciózní klimatické plány, potřeba zvětšování kapacity energetických zdrojů, náhlá nutnost zvyšovat obranyschopnost,“ píší v komentáři Daniel Bárta a Petr Musil z Národní rozpočtové rady.
Narůstající úroky ze státního dluhu
Problém s investicemi komplikuje narůstající státní dluh a úroky z dluhu, které musí stát platit těm, od nichž si na dluh půjčuje. Česká národní banka (ČNB) má určitou roli při financování státního dluhu, ale její podíl na celkovém státním dluhu je relativně malý (10–15 %) ve srovnání s ostatními věřiteli, jako jsou komerční banky nebo zahraniční investoři.
Úroky ze státního dluhu České republiky mají tento rok dosáhnout odhadovaných 120 miliard Kč.
Ve výroční zprávě za loňský rok to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Státní dluh loni vzrostl o 254 miliard korun. Schodek státního rozpočtu byl ale za loňský rok nižší než za rok 2023, kdy představoval 288,5 miliardy korun.
Vysoký státní dluh také znamená vysoké náklady na jeho obsluhu. Loni vzrostly o 20,2 miliardy korun na 88,5 miliardy Kč. Růst nákladů na obsluhu státního dluhu (zjednodušeně úroky ze státního dluhu České republiky) má tento rok dosáhnout odhadovaných 120 miliard Kč. O tuto částku tedy dluh neklesne, stát touto částkou pouze zaplatí věřitelům úroky z půjčky.
Zbraně, nebo máslo?
„V ekonomii existuje jeden šikovný a jednoduchý model, pomocí něhož lze názorně ilustrovat, že žádná země není schopna vyrábět všechny užitečné věci, které bychom si přáli. Vždy totiž máme k dispozici jen omezené množství zdrojů, které můžeme využít pro výrobu toho, či onoho, případně nejvíce preferované kombinace,“ píší členové NRR.
Modelu, o kterém je řeč, se přezdívá „Guns versus butter“ (zbraně versus máslo) a jeho kořeny podle členů NRR sahají do dob, kdy se Spojené státy připravovaly na vstup do první světové války.
„Později si ekonomové oblíbili přiléhavější výrok ‚There ain’t no such thing as a free lunch‘ (neexistuje nic jako oběd zdarma). V kontextu veřejných financí se tím chce říci, že není možné financovat „guns“ i „butter“, aniž bychom obětovali nízké daně, peníze na něco jiného nebo přijali vyšší inflaci,“ uvádějí členové NRR.
Celkové výdaje státního rozpočtu, státních fondů (jako například SFDI) a zdravotních pojišťoven v roce 2024 podle NRR dosáhly téměř 2,9 bilionu korun. „To představovalo asi 36 procent hrubého domácího produktu. K tomu přičtěme obsluhu dluhu (cca 100 mld. Kč), která jako první mandatorní výdaj státu předbíhá všechny ostatní.“
Celkové hotovostní výdaje státního rozpočtu, státních fondů a zdravotních pojišťoven v roce 2024 (v miliardách Kč)
| Celkové výdaje (2024) | 2 856 |
| Důchody | 710 |
| Zdravotnictví | 525 |
| Školství | 265 |
| Doprava | 177 |
| Obrana | 153 |
Suverénně nejobjemnější výdajovou položkou jsou důchody, na něž se loni z veřejných rozpočtů vydalo 710 miliard korun. Následovalo zdravotnictví (525 miliard), školství (265 miliard), doprava (177 miliard) a obrana (153 miliard). Jinými slovy, téměř dvě třetiny z oněch 2,9 bilionu korun loni spolykalo jen těchto pět položek.
Přehled plánu navyšování investic
Členové NRR shrnují některé investiční plány takto:
CO2 a klima
Abychom splnili uhlíkové a klimatické cíle, ke kterým jsme se v rámci EU zavázali, museli bychom na dekarbonizaci v letech 2027 až 2030 z neevropských a nesoukromých, nýbrž z národních veřejných zdrojů, vynaložit 200 miliard korun. Tak velikost těchto výdajů vyčíslila původní verze Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP) minulý rok. To znamená najít přibližně 50 miliard korun ročně.
Atomová energie
Výstavba jádra nás dle střízlivého odhadu vyjde do roku 2030 asi na 160 miliard korun, tedy dalších zhruba 40 miliard ročně.
Obrana
Každoroční zvyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP na cílovou úroveň 3 procent HDP do roku 2030 znamená každý rok dodatečných 17 miliard korun.
Celkem
Summa summarum již hovoříme o více než 100 miliardách korun ročně (v dnešních cenách), které bychom v ideálním případě měli začít vydávat navíc oproti objemu veřejných prostředků, které utrácíme dnes.
