Zveřejňování zjevně nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace v kampani před republikovými a regionálními volbami zřejmě nebude přestupkem, za který by hrozila až dvoumilionová sankce. Rozhodla o tom dnes Sněmovna, když z vládního návrhu zákona o volebních kampaních sporné ustanovení vyškrtla. Zákaz zveřejnění nepravdivé nebo urážlivé informace zachovala pouze v deklaratorní části zákona, posuzování tak stejně jako dosud zůstane na soudech. Normu nyní posoudí Senát.
Zrušení přestupku prosadila skupina poslanců skupiny poslanců ODS, KDU-ČSL a TOP 09 s podporou opozičních ANO a SPD. Občanský demokrat Karel Haas k tomu uvedl, že by posouzení férovosti volebních kampaní nemělo být přeneseno na Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který by mohl být podněty zahlcen, ale mělo by zůstat na voličích a soudech. Kritici návrhu se rovněž obávali zneužívání sporného ustanovení.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) spolu s Piráty se zrušením přestupku nesouhlasil kvůli vyššímu tlaku na férovost a poctivost volební kampaně. Podle ministra by úřad mohl udělit pokutu za šíření lží v kampani, aniž by to nutně znamenalo soudní zneplatnění voleb.
Sněmovna odmítla návrhy předsedy ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO), který chtěl zákonem zakázat pouze zveřejňování nepravdivých informací, a to ve variantách se sankcí, nebo bez sankce. Poslanci odmítli rovněž návrh Ivety Štefanové (SPD), který měl zrušit celou deklaratorní větu o tom, že „ve volební kampani nesmí být o kandidující volební straně nebo o jejích kandidátech zveřejněna informace nepravdivá nebo urážlivá“.
Zákon má pro příští roky stanovit, že oficiální volební kampaň nezačne okamžikem vyhlášení voleb, ale 150 dnů před uplynutím volebního období. Podle vlády to přinese vyšší míru jistoty pro politické subjekty ve finančním plánování kampaně. Změna je reakcí na rozhodnutí bývalého prezidenta Miloše Zemana vyhlásit minulé sněmovní volby a tím i spustit volební kampaň zhruba devět měsíců před jejich konáním.
Norma má zavést některá pravidla volební kampaně i pro volby do zastupitelstev obcí. Ani nadále se na ně ale nebudou vztahovat pravidla financování a neuplatní se institut registrované třetí osoby.
Sněmovna normu doplnila na návrh poslanců STAN o adaptaci nařízení EU o transparentnosti a cílení politické reklamy. Cílem je čelit zahraničnímu vměšování do voleb a manipulacím s informacemi. Naopak záporně se postavila k požadavku předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka na regulaci sociálních sítí ve volebních kampaních s cílem omezit možnost použití nebo sledování robotických účtů.
Zákon má nabýt účinnosti od počátku příštího roku, na letošní volby do Sněmovny se tedy vztahovat nebude.
