Evropská komise oznámila, že investuje 910 milionů eur (22,7 miliardy Kč) na posílení evropské obrany. Finance budou směřovat na 62 vybraných projektů z členských států EU, mimo jiné i z České republiky. Unijní exekutiva o tom informovala ve svém prohlášení.
Komise dnes zveřejnila seznam úspěšných návrhů v rámci Evropského obranného fondu (EDF) pro rok 2024. Celkem bylo podpořeno 62 společných projektů a podílí se na nich osm českých firem či univerzit. „Cílem investic je odstranit klíčové nedostatky ve schopnostech, jako je mobilita sil a obrana proti dronům, prostřednictvím inovací a spolupráce napříč evropskou vědou a průmyslem,“ uvedla komise. Do projektů EDF se navíc poprvé může zapojit i ukrajinský obranný průmysl.
Čtvrtý ročník výzev v rámci Evropského obranného fondu se podle EK setkal s nebývalým zájmem obranného průmyslu a výzkumných organizací ze zemí EU. Přilákal rekordní počet 299 návrhů, které spojily 625 právních subjektů z 25 členských států EU nebo Norska. „To ukazuje rostoucí zájem o celoevropskou spolupráci a společný rozvoj strategických obranných schopností,“ uvedla komise.
Na projektu nazvaném GARUDA, jehož cílem je vytvořit základní architekturu pro systémy bezpilotních bojových letadel, se například podílí české společnosti AERO Vodochody AEROSPACE a.s. a První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s. Na projektu CITADEL Range, který se týká oblasti kybernetické bezpečnosti, se podílí společnost CyberSecurity Hub. Uspěly ale i projekty, kterých se účastní Vysoké učení technické v Brně, České vysoké učení technické v Praze a firmy Argotech a.s., GISAT s.r.o. a Zaitra s.r.o.
„Vybrané návrhy podporují rozvoj kritických schopností, jako jsou systémy protivzdušné a protiraketové obrany a bezpilotní letouny,“ uvedl eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. To podle něj umožní evropským ozbrojeným silám „reagovat na nově vznikající hrozby a chránit občany EU, ať už posílením kolektivní obrany nebo podporou partnerů, jako je Ukrajina, v jejich úsilí bránit se zahraniční agresi“.
Investice v rámci Evropského obranného fondu podle komise posílí obranný průmysl v souladu s plánem ReArm Europe/Readiness 2030. Unijní exekutiva nedávno zveřejnila takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany. Nová strategie posílení obrany EU do roku 2030 předpokládá právě masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu.
Prostřednictvím plánu vyzbrojení Evropy ReArm Europe/Readiness 2030 chce unijní exekutiva mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).
