Zvuk může bránit vzniku nových tukových buněk.
Lidské buňky dokážou „slyšet“ zvukové vlny, což by podle nové studie Kjótské univerzity mohlo změnit způsob léčby stavů, jako je obezita.
„Věřím, že zvuk se stane jedinečným nástrojem pro řízení buněčné aktivity a ovlivní mnoho souvisejících oborů,“ uvedl pro Epoch Times Masahiro Kumeta, odborník na buněčné a molekulární biosciences a odpovědný autor studie.
Jak zvuk ovlivňuje buňky
Zvuky nemusí vnímat jen uši a mozek – mohou je registrovat i naše buňky.
Studie nedávno zveřejněná v časopise Communications Biology zkoumala reakce kultivovaných buněk vystavených zvukovým vlnám prostřednictvím speciálního zařízení emitujícího vibrace. Vědci připojili digitální audio přehrávač k membráně umístěné v misce s buněčnou kulturou a pozorovali, jak buňky reagují na různé frekvence slyšitelné lidským uchem po dobu dvou až 24 hodin.
Zjistili, že zvuk v rozsahu slyšitelném pro člověka vyvolal výrazné buněčné reakce – včetně snížení přeměny prekurzorových buněk na tukové. Jinými slovy, zvuk zabránil tvorbě tukových buněk.
Kumeta a jeho tým navrhli systém, který obklopil kultivované buňky zvukovými vlnami. Použili při tom sadu zvukových vzorců, které zahrnovaly bílý šum a také zvuky o jedné frekvenci – 440 Hz a 14 kHz – představující nízkou a vysokou frekvenci v rámci lidského slyšitelného rozsahu.
Podle Kumety by bylo možné využít vlastností zvuku k léčbě obezity bez nutnosti chirurgického zákroku – jednoduše přiložením zařízení generujícího zvuk na tělo.
„Zvuk je nemateriální fyzikální jev, a proto může být bezpečným, okamžitým a vysoce prostupným nástrojem pro přenos stimulace hluboko do těla,“ uvedl Kumeta.
Zároveň však upozornil, že současné závěry se týkají pouze kultivovaných buněk. Nyní se svým týmem pracuje na ověření účinků zvuku v modelu na myších.
Vědci také identifikovali přibližně 190 genů, které na zvuk reagují, a zkoumali, jak zvuk ovlivňuje přilnavost mezi buňkami.
Tento výzkum podle doktora Josepha Mercoly, atestovaného lékaře osteopatické rodinné medicíny, který se studie neúčastnil, „otevírá dveře“ využití specifických zvukových frekvencí k ovlivňování chování buněk – bez nutnosti chirurgického zákroku, léků nebo přímého fyzického kontaktu.
Širší lékařské dopady
Zjištění naznačují nové způsoby, jak pomocí řízených zvukových vln podpořit hojení tkání, nasměrovat diferenciaci kmenových buněk nebo zklidnit hyperaktivní imunitní reakce v klinickém prostředí, uvedl Mercola.
„Protože zvuk je forma energie, nikoli hmoty, tento přístup nevyžaduje zavádění cizích látek do těla. Díky tomu je bezpečnější a přesnější, zejména u citlivých nebo zanícených tkání.“
Podle Jasona Sonnerse, který má doktorát z molekulární biologie a regenerativní medicíny, výsledky naznačují, že je možné podpořit hojení ran, opravu nervů a aktivaci kmenových buněk bez použití léků nebo chirurgického zákroku. „Je to nástroj s nízkým rizikem a potenciálně vysokým přínosem,“ uvedl pro Epoch Times.
Sonners dodal, že tato studie je „silnou“ připomínkou toho, jak citlivě naše tělo reaguje na okolní prostředí – „nejen na chemické nebo mechanické podněty“, ale také na frekvence, jako je světlo a zvuk.
Vztah k tradiční čínské medicíně
Výzkum vědecky potvrzuje praktiky, které tradiční léčebné systémy používají již po staletí.
„Staří Číňané věřili, že hudba může ovlivnit naše tělo,“ uvedla Jamie Bacharachová, lékařská akupunkturistka z kliniky Acupuncture Jerusalem, pro Epoch Times. „Podle ústního podání, které se po staletí předávalo mezi praktiky tradiční čínské medicíny, má hudba schopnost ovlivňovat vnitřní procesy v našem těle,“ vysvětlila.
Jason Chong, lékař praktikující tradiční východoasijskou medicínu, doplnil, že v těchto medicínách se věří, že specifické tóny rezonují s jednotlivými prvky – dřevem, ohněm, zemí, kovem a vodou. Tyto elementy se podle něj pojí s konkrétními tóny v tónině C: E, G, C, D a A.
Chong vysvětlil, že některé linie tradiční čínské medicíny (TCM) sledují vztahy mezi specifickými tempy a určitými orgány – například tempo 108 úderů za minutu (BPM) se považuje za prospěšné pro játra, 120 BPM pro ledviny a 126 BPM pro srdce a plíce. Myšlenkou je, že zvukové vibrace při určitých tempech rezonují s těmito orgány, čímž napomáhají obnově rovnováhy a podpoře léčby.
Bacharachová dodala, že pomocí těchto zvuků – „ať už prostřednictvím hlasového tónování, poslechu nebo nástrojů naladěných na konkrétní frekvence“ – můžeme cíleně stimulovat „energetické meridiány“, které jsou podle TCM propojeny s jednotlivými orgány, a tím regulovat jejich funkci.
„Pokud například zvuková vlna dokáže zpomalit nebo zastavit vývoj tukových buněk, jak tato studie naznačuje,“ uvedl Mercola pro Epoch Times, „pak by bylo možné zvuk využít terapeuticky.“
Možná nová hranice medicíny
Profesor Lixing Lao, prezident Virginské univerzity integrativní medicíny, uznal, že studie má svá omezení – například neuvádí, které tóny ovlivňují které geny. „Přesto by to mohl být první krok k budoucímu výzkumu, který identifikuje specifické zvuky či tóny pro konkrétní nemoci,“ uvedl.
„Zvuk je pro živé bytosti důležitým zdrojem informací z prostředí,“ řekl Kumeta. „Jeho schopnost vyvolávat fyziologické reakce na buněčné úrovni teprve začínáme chápat.“
Mercola se nadchl pro myšlenku, že bychom jednou mohli přijít do ordinace, lehnout si a dostat cílenou léčbu založenou na zvuku, která v reálném čase ovlivňuje buňky – bez léků a bez jehel.
„Je to zatím v začátcích,“ dodal. „Ale tento výzkum nám pomáhá přehodnotit zvuk – ne jako pouhý šum v pozadí, ale jako jazyk, kterému naše buňky rozumějí. Takový vhled nemění jen medicínu – mění i to, jak přemýšlíme o samotném bytí v prostředí plném vibrací.“
–ete–
