Hudba přispívá k vašemu zážitku z jídla nejen atmosférou, ale může ovlivnit i vaše stravovací návyky.
Nová italská studie potvrdila, že lidé, kteří poslouchají pomalejší hudbu, přistupují k jídlu klidněji, důkladněji žvýkají a vydrží u stolu déle.
Na Univerzitě gastronomických věd v Pollenzu provedli výzkumníci experiment, jehož cílem bylo zjistit, jak tempo hudby ovlivňuje chování strávníků při jídle vyvoláváním emocí.
Výsledky, které byly nedávno zveřejněny v časopise Food Quality and Preference, dokládají, že hudba má potenciál pomoci lidem změnit jejich stravovací návyky – může být prospěšná jak pro osoby s poruchami příjmu potravy, tak pro ty, kteří drží dietu nebo chtějí jednoduše omezit či zmírnit příjem potravy.
Hudba a nálada
Všichni máme zkušenost s náhlou změnou nálady, když slyšíme určitý typ hudby, a vědci tento jev opakovaně pozorovali, potvrdili a kvantifikovali.
Při jedné z nedávných muzikoterapeutických intervencí pro geriatrické pacienty v australské nemocnici bylo zjištěno, že hudba pacienty „tiší“ a „zklidňuje“ a že jim pomáhá zapomenout na jejich starosti. Personál nemocnice uvedl, že muzikoterapeutická sezení rozjasnila i uklidnila náladu starších pacientů.
Bylo prokázáno, že zejména klasická hudba podporuje u posluchačů uvolňování neurotransmiteru dopaminu, což vede ke snížení pocitu úzkosti a stresu a má pozitivní vliv na srdeční frekvenci a krevní tlak.
Italští badatelé pod vedením Riccarda Migliavady, který získal doktorát v oboru ekogastronomie, vzdělávání a společnosti, tvrdí, že hudba má kromě schopnosti ovlivňovat náladu také schopnost ovlivňovat naše chování při jídle, včetně „vnímání příchutí, chuti k jídlu a výběru potravin“. Upozorňují, že existuje řada výzkumů, které ukazují, že hudba v pozadí restaurace ovlivňuje množství snědeného jídla, rychlost jeho konzumace a dokonce i vnímání jeho chuti.
Přečtěte si také:
Poukazují zejména na jednu studii, v níž subjekty vnímaly jídlo (v tomto případě čokoládovou zmrzlinu) jako sladší, když ho jedly při poslechu hudby, která se jim líbila.
Vědci tento jev označili jako „audio-chuťovou interakci„ a tvrdí, že hudební žánr ovlivňuje „emocionální příchuť“ jídla a nápojů, které lidé při poslechu konzumují – a tedy i to, jak lidé vnímají a popisují to, co chutná.
Podle výzkumu publikovaného v lednu v časopise Journal of Eating Disorders se při poslechu hudby zlepšilo stravovací chování i u osob, které se léčily v nemocnici kvůli poruchám příjmu potravy. Jednapadesát žen zapojených do studie uvedlo, že uklidňující klavírní hudba i popová hudba zlepšily jejich náladu během jídla, které může být pro osoby s poruchami příjmu potravy stresujícím zážitkem.
Dietologové, kteří pacienty pozorovali, také uvedli, že pacienti vykazovali lepší chování při jídle (nechávali méně jídla nedojedeného a prováděli méně neuspořádaných „rituálů“ při jídle), když jim hrála hudba.
Ladění do tempa
Nová italská studie zkoumala konkrétní účinky tempa, nikoli hudebního žánru, hlasitosti nebo jiných faktorů. Autoři se rozhodli izolovat tuto složku, protože „mezi mnoha technickými proměnnými je tempo hudby jednou z těch, které zřejmě nejvíce ovlivňují stravovací chování, ovlivňují rychlost jídla a pití a délku jídla,“ napsali.
Migliavada a jeho kolegové náhodně rozdělili 124 osob do dvou skupin: jedna poslouchala hudbu v rychlém tempu 145 úderů za minutu (BPM) a druhá poslouchala hudbu v tempu 85 BPM a přitom jedli chléb focaccia.
Sledovali stravovací projevy pokusných osob tak, že analyzovali videozáznamy jejich jídla, měřili jejich zbytky po jídle a vyplňovali dotazník.
Osoby poslouchající rychlejší hudbu (145 BPM) uváděly, že se cítí „aktivněji, energičtěji a nadšeněji“ než osoby poslouchající pomalejší hudbu. Osoby ve skupině poslouchající pomalejší hudbu uváděly, že se cítí „klidnější a mírumilovnější“ než osoby ve skupině poslouchající rychlejší hudbu.
Výzkumníci zjistili, že ti, kteří poslouchali pomalejší hudbu, nejenže se cítili uvolněněji, ale také strávili u jídla více času a důkladněji žvýkali než ti, kteří poslouchali rychlejší hudbu. To podle vědců potvrdilo „vliv hudebního tempa na stravovací chování“.
„Toto je první studie, která uvádí, že hudba v pomalém tempu může zvýšit počet žvýkání a celkovou dobu žvýkání,“ napsali.
Žvýkání, často opomíjená součást zdravého stravování, je důležitým prvkem trávení. Podle vědců napomáhá asimilaci živin a dokonce i zdraví mozku.
Naopak se zrychlujícím se tempem hudby se u účastníků studie zvyšovala konzumace jídla, zatímco doba strávená jídlem se zkracovala. V celkovém množství snědeného jídla se však subjekty v obou skupinách nelišily.
Pomalejší a důkladnější žvýkání jídla – tedy delší čas strávený jídlem – má vliv na to, jak rychle se lidé cítí „plní“ nebo sytí, a může být užitečnou strategií při hubnutí.
Podle vědců „delší průchod ústy během žvýkání umožňuje smyslovým vlastnostem potravy interagovat se smyslovými receptory a působit jako smyslové signály důležité pro pocit sytosti“. Pocit sytosti snižuje hlad po jídle a může také zabránit přejídání při dalším jídle, poznamenali, což vede k trvalému zlepšení stravovacích návyků.
–ete–
