5. 2. 2024

Lidé, kteří hráli na klávesové nebo žesťové nástroje, měli lepší pracovní paměť a ti, kteří hráli na dechové nástroje, měli lepší výkonné funkce.

Podle nové studie může být hra na hudební nástroj nebo zpěv stejně důležitý pro zdraví jako cvičení – s tím rozdílem, že cvičení hudby neudržuje v kondici kardiovaskulární systém a svaly, ale udržuje bystrý mozek, zejména v pozdějším věku.

Nová zpráva zveřejněná v časopise International Journal of Geriatric Psychiatry naznačuje, že hudba by měla být součástí pravidelného životního stylu, a to zejména u osob s vyšším rizikem vzniku demence nebo Alzheimerovy choroby.

Výzkumný tým z Velké Británie analyzoval údaje lidí zapojených do celostátní studie Protect-UK, aby zjistil souvislost mezi hudbou a kognitivními funkcemi. Studie se zaměřuje na pochopení toho, jak stárne zdravý mozek a proč se u lidí rozvíjí demence.

„Víme, že riziko demence lze snížit o jednu třetinu zlepšením faktorů životního stylu od středního věku,“ uvedl na webových stránkách Protect-UK profesor Clive Ballard, výkonný děkan a prorektor Lékařské fakulty Univerzity v Exeteru, který se podílí na vedení programu.

Výzkumný tým zkoumal údaje shromážděné mezi březnem 2019 a březnem 2022 od 1 107 osob ve věku 40 let a starších. Téměř všichni účastníci (83 %) byli ženy a většina z nich byla dobře vzdělaná s vysokoškolským nebo vyšším vzděláním. Průměrný věk byl 68 let.

Účastníci byli dotazováni, jak často hrají na hudební nástroje, zpívají, čtou hudbu a poslouchají hudbu. Během tří let studie účastníci absolvovali tři testy kognitivních funkcí, které hodnotily jejich pracovní paměť, výkonnostní rozpětí, samostatné vyhledávání a párové asociativní učení.

89 % z nich se v životě naučilo hrát na nějaký hudební nástroj, ale pouze 44 % v tom pokračovalo i v době studie. Z těch, kteří stále hrají, 37 % uvedlo, že cvičí dvě až tři hodiny týdně. 71 % se účastnilo pěveckého sboru a 15 % absolvovalo profesionální pěvecký výcvik. 83 % se naučilo číst notový zápis.

Výzkumný tým zjistil, že osoby, které si pouštěly hudbu, dosahovaly „výrazně lepších výsledků v úlohách týkajících se pracovní paměti a výkonných funkcí“. Zejména lidé, kteří uvedli, že hrají na klávesy nebo dechové nástroje, měli vysoké skóre pracovní paměti. Jedinci, kteří hráli na dřevěné dechové nástroje, dosahovali výrazně lepších výsledků v úlohách zaměřených na výkonné funkce. Jedinci, kteří uvedli, že zpívají, měli také vyšší skóre výkonných funkcí.

Zajímavé je, že lidé, kteří hráli na více nástrojů, si nevedli lépe než ti, kteří hráli pouze na jeden. Poslech hudby – oproti hraní hudby – kognitivní výkonnost nijak neovlivňuje.

„Tato studie popisuje souvislost muzikálnosti a kognitivních schopností u velké skupiny starších dospělých a potvrzuje jasné a významné souvislosti mezi klíčovými hudebními faktory a kognitivními schopnostmi,“ uvedli vědci. „Tato zjištění potvrzují výsledky předchozích studií, posilují důkazní základnu týkající se hudebních aktivit a kognitivního zdraví a zdůrazňují potenciální hodnotu vzdělávání a zapojení do hudebních aktivit po celý život jako prostředku k využití kognitivních rezerv v rámci ochranného životního stylu pro zdraví mozku.“

Výzkumný tým navrhl, aby intervence v oblasti veřejného zdraví zaměřené na stárnutí a demenci podporovaly začlenění hudebních nástrojů a zpěvu do každodenního nebo týdenního života. Kromě toho se domnívá, že tato zjištění opravňují politiku podpory hudební výchovy v raném věku. Výzkumy poukazují na skutečnost, že čím dříve člověk začne hrát na hudební nástroj, tím snáze se v této činnosti posune.

Přesto platí, že nikdy není pozdě začít. Vzhledem k tomu, že demence postihuje přibližně třetinu všech lidí ve věku 85 let a starších, může být provozování hudby jednoduchým a nákladově efektivním opatřením, jak zabránit této běžné, avšak neblahé součásti stárnutí.

„Zejména u starších osob lze doporučit, aby se zapojily do komunitních hudebních nebo pěveckých skupin nebo aby se znovu začaly věnovat hře na hudební nástroj, na který hrály v dřívějších letech,“ píší autoři studie.

Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Írán opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem má být americká námořní blokáda

Teherán opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem je pokračující americká námořní blokáda Íránu, uvedlo dnes podle tiskových agentur velitelství íránských ozbrojených sil.

Tejc podá trestní oznámení kvůli bitcoinové kauze na ministerstvu spravedlnosti

Ministr Tejc má v bitcoinové kauze podezření na trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby.

„Myslím, že by odešel v trenkách“. Havlíček se obul do Hřiba za zpackaný stavební zákon

„No, kdybych to řekl kulantně, nevzpomínají na ně úplně v dobrém – na Piráty," řekl Havlíček s odvoláním se na zástupce stavebního sektoru.

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět dieselové, později bezemisní vozy

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět převážně dieselové nákladní vozy, později očekává růst výroby bezemisních aut.

Čína si buduje výhodu v podmořské válce prostřednictvím globálního mapování mořského dna

Čína mapuje světové oceány ve velkém měřítku, aby získala rozhodující výhodu v ponorkové válce a narušila dlouhodobou dominanci Spojených států pod hladinou.

Půl miliardy chroustů: Očekává se masové rojení

V Německu se očekává masové rojení chroustů. Sucho a zásahy člověka v regionu Hessisches Ried vytvořily ideální podmínky pro jejich přemnožení.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou.

Proč jsme závislí na telefonech a jak se z toho dostat

Nadměrný čas u obrazovek souvisí se změnami v mozku, zvyšuje riziko kognitivního úpadku a vede k nutkavému používání telefonu.

„Nedokážu to popsat, je to jako holistický zážitek,“ říká neurovědkyně o představení Shen Yun

Na dnešním odpoledním vystoupení souboru Shen Yun Performing Arts mezi diváky v hledišti pražského Kongresového centra pozorovali návrat tradiční čínské kultury neurovědkyně, majitel účetní firmy, který na představení přijel až z Polska nebo oceňovaný architekt.