Sváteční prvomájové vystoupení souboru Shen Yun v Kongresovém centru v Praze bylo oceněno diváky potleskem ve stoje. Někteří přicestovali z okolních zemí nebo z různých částí republiky, aby představení viděli. Mezi hosty v hledišti obdivoval umělecký program také výrobce hudebních nástrojů Tomáš Jarošek.
Po představení byl plný dojmů. „Bylo to velmi krásné, ještě to doprožívám v sobě. Bylo toho spoustu, co se mě dotklo… Je to moje první setkání s klasickým čínským tancem,“ říká výrobce ručně vyráběných háčkových harf, kalimb a zvonkoher.
V rozhovoru prozradil, že se věnuje cvičení taj-či a jsou mu blízká bojová umění. „Velmi se mi líbí, že vlastně tohle všechno je v tom tanci,“ říká Jarošek o klasickém čínském tanci, který má stejné kořeny s tradičním čínským bojovým uměním.
„Také se mi líbí, že tím, že to vychází z tradiční kultury, jsou v tom zahrnuté určité ctnosti, které v moderním umění už nejsou, respektive moderním uměním jsou často podtrhnuty doslova nectnosti,“ komentuje výrobce hudebních nástrojů morální ponaučení z tradiční čínské kultury, která před nástupem komunismu přetrvávala po tisíce let za vlády dvaceti dynastií.
„Takže místo dnešní takové až hrubé sexuality jsou tam u žen podtrhnuté prvky, které se dnes skoro neznají – a to je půvab,“ chválí vystoupení tanečnic. „A když jsem vyšel tady ze dveří, viděl jsem starší pár, který si říkal, že to bylo velmi krásné, a ta dáma svému muži říkala: ‚Všiml sis, jak byly krásně zahalené?‘ Tohle je v dnešní době velmi nepopulární, ale o to je to krásnější a ukazuje to nějakou ušlechtilost.“
Umění by mělo člověka spojovat s nebesy… vytvářet v člověku jakési vnitřní ušlechtilé naladění, ideálně tak silným způsobem, aby vnímal, že i on sám se chce zlepšit.
— Tomáš Jarošek, výrobce hudebních nástrojů, muzikoterapeut
Tomáše Jaroška oslovila také hudba orchestru, který soubor doprovází a kombinuje čínské a západní nástroje.
„Ta hudba byla nádherná. Co se týče té barvy, skladby, tak to mi bylo velmi blízké, protože mám rád právě tyhle fúze Východu a Západu a sám vlastně hraji na harfu a mám rád oba dva světy, když se dokáží nějak prolnout,“ říká Jarošek, který se rovněž profesionálně zabývá muzikoterapií. Ocenil také sólové vystoupení virtuosky na erhu, dvoustrunné čínské housle.
„Technicky to pro mě bylo fascinující, že je to dvoustrunný nástroj a dokáže tak bohatě vyjadřovat. Duševně bylo krásné se nechat unášet, ale nedokážu to více popsat, byla to opravdu emoční hudba,“ dodává Jarošek.
Soubor Shen Yun během bohatého programu ukazuje nejenom klasický čínský tanec, ale také vypráví prastaré legendy, příběhy ze současnosti a prezentuje etnické tance.
Pana Jaroška zaujal etnický tibetský tanec mužů. „Měli bílé šály, které měly symbolizovat čest a úctu. Snažil jsem se vždycky rychle pročítat program, protože si myslím, že je velmi důležité znát všechny ty symboly, a člověk to potom úplně jiným způsobem prožívá,“ vysvětluje výrobce hudebních nástrojů. „Velmi se mi tam líbila ta síla, obratnost, a zároveň ale taková ta pružnost a měkkost, což právě v těch asijských bojových uměních je, nebo nejenom asijských, ale obecně vnitřních bojových uměních, která jsou mně blízká.“
Podle Jaroška jde v dnešní době mnoho lidí jenom za povrchovou „formou“, a proto oceňuje silné duchovní stránky představení, které podtrhují, že tradiční čínská kultura vychází z úcty k nebesům. „A mně to bylo určitě velmi blízké, protože já sám tím, že jsem muzikoterapeut, vyrábím nástroje a dělám semináře pro lidi, a tak často veřejně mluvím o tom, že pravé umění by mělo člověka spojovat s nebesy.“
Upozornil také na to, že jako muzikoterapeut si uvědomuje, že umění má také léčebné účinky. V prastaré Číně hudba původně sloužila k léčení, což prozrazuje i tradiční čínské znakové písmo, v němž má znak pro hudbu i léčení stejný základ.
„Pokud si procházím nějakou depresí, nějakým velmi těžkým prožitím, tak umění, ať už to bude výtvarné nebo hudební, tak je nádherné, že tu svou depresi můžu ze sebe dostat, že ji můžu vyjádřit a může to být velmi léčivý proces,“ vysvětluje z pozice muzikoterapeuta.
„Takže si myslím, že to veřejné umění by mělo být v podstatě o tom, o čem Shen Yun je. A to je, že by to mělo spojovat s nebesy, že by to mělo vytvářet v člověku jakési vnitřní ušlechtilé naladění, ideálně tak silným způsobem, aby vnímal, že i on sám se chce zlepšit,“ míní muzikoterapeut.
Domů si s sebou odnáší „krásný zážitek, harmonii barev, pohybů, a vůbec ten zážitek, že to je vlastně i nějakým způsobem spojeno s určitou duchovní tradicí“.
Ocenil také skutečnost, že se samotní umělci Shen Yun věnují meditaci a duchovní praxi. Podle Jaroška je důležité, aby umělec nejprve sám ctnosti a duchovno zosobňoval, a teprve potom je dokáže autenticky přenášet do svého umění.
„Uvědomuji si, že to pravé umění, to, které spojuje s těmi vyššími světy, není možné provozovat pouze technicky, pouze rozumem, ale tento skutečný umělec tomu musí celý svůj život podřídit,“ míní Jarošek. „Protože pokud chci zprostředkovat něco vyššího, něco nadpozemského, tak nemůžu žít ve špíně a v bahně ani v myšlenkách, ani v činech.“
Umělci Shen Yun se věnují metodě pro zušlechťování těla a mysli a v každodenním životě se snaží následovat principy pravdivosti, soucitu a snášenlivosti.
Po prvním setkání se souborem Shen Yun má Jarošek podle svých slov dojem téměř „úplné dokonalosti“. „Působí to velmi krásně a přál bych si, aby to bylo ještě více vyjadřováno a podtrhováno, aby si toto lidé uvědomovali, že když čerpám od takového umělce i formou toho, že mu třeba zaplatím za vstupenku nebo za nějaké dílo, tak já mu neplatím za hodinu jeho práce, ale platím mu za celý jeho předcházející život. A způsob, jakým ten život naplňoval.“
Epoch Times je hrdým sponzorem souboru Shen Yun Performing Arts. Ohlasy diváků sledujeme už od vzniku Shen Yun v roce 2006.
