Stres spojený se zahájením diety kvůli odhalení potravinových intolerancí může zhoršovat trávicí obtíže – pomoci však může péče o duševní zdraví.
Za vaší přetrvávající a zhoršující se intolerancí na určité potraviny, navzdory postupnému vyřazování dalších a dalších jídel, se může skrývat nenápadné vysvětlení.
Prvních dvacet let své kariéry se dietoložka Wendy Busseová snažila pomáhat klientům hledat příčinu jejich trávicích potíží prostřednictvím eliminační diety – považované za zlatý standard při zjišťování, které potraviny vyvolávají obtíže.
„Lidé za mnou přicházeli s extrémně omezenými jídelníčky a opakovali: ‚Pořád reaguji. Co se děje?‘“ sdílí Busseová pro Epoch Times.
Ve většině případů a při správném použití mohou být eliminační diety osvobozující. Fungují tak, že z jídelníčku odstraní jednu nebo více potenciálně problematických potravin a pak je postupně znovu zařazují, aby se zjistilo, které z nich způsobují gastrointestinální příznaky, jako jsou nadýmání, plynatost, průjem či zácpa.
U některých lidí však mohou eliminační diety vést ke zbytečnému omezování potravin nebo k rostoucímu strachu z jídla, což příznaky naopak zhoršuje.
Busseová tento stav označuje jako „past podmíněného vyhýbání se potravinám a přecitlivělosti“ (C-FAST) – narůstající problém, který podle ní v posledním desetiletí dominuje její praxi. Tento začarovaný kruh omezování jídla a zhoršujících se příznaků popírá samotný smysl eliminační diety, jejímž cílem je pomoci lidem vrátit se k příjemnému a bezpříznakovému stravování.
Přehnaná bdělost při omezování stravy
Eliminační diety mohou být časově náročné a matoucí. Podle Busseové mohou vyvolávat nebo zhoršovat stres a přehnanou ostražitost vůči jídlu a trávicím příznakům. Hypervigilance znamená, že je nervový systém zaseknutý v módu „bojuj nebo uteč“ a neustále vyhlíží nebezpečí.
Často si lidé stres a strach vůbec neuvědomují.
Rozpoznání toho, že v tom hraje roli strach, je podle Busseové klíčové. Čím dříve si uvědomíte, že jste uvízli v tomto cyklu, tím rychleji z něj můžete vystoupit. Mezi varovné příznaky syndromu C-FAST patří:
- Časté přemýšlení nebo vyhledávání informací o škodlivosti potravin
- Napětí při jídle
- Nadměrné sledování vlastních příznaků
- Odmítání znovu zařadit potraviny do jídelníčku
Objektivní přístup
Je důležité přistupovat k eliminačním dietám s ohledem na propojení těla a mysli a vyřazovat pouze potraviny, které skutečně zhoršují stav.
„Výsledkem může být: ‚Opravdu se cítím lépe, když tohle jídlo nejím,‘ ale to rozhodnutí vychází z objektivního zhodnocení, ne ze strachu nebo něčeho, co jste někde četli či slyšeli,“ poznamenává Busseová. „A pokud se vám podaří znovu zařadit většinu dříve vyřazených potravin, pak zřejmě hrála roli podmíněnost v tom, co jste vynechávali.“
Podmíněnost je proces, při němž určité zkušenosti vedou k určitému výsledku. Například opakované učení o nesnášenlivosti laktózy může ovlivnit fyziologii a vyvolat stejné příznaky. Podle Busseové je k této reakci náchylný každý.
Abychom se podmíněnosti vyhnuli, doporučuje:
- Omezit vyhledávání informací na internetu
- Držet se osvědčeného seznamu potravin
- Méně přemýšlet o jídle – například předem si naplánovat jídla na týden
- Položit si otázku, zda za vaše příznaky nemohlo něco jiného než jídlo
Jedna klientka, která s Busseovou spolupracovala, nebyla schopná zařadit zpět do jídelníčku žádné potraviny. Její vztah k jídlu se však výrazně změnil. Dříve ji rozrušovalo, když se s přáteli sešla na kávu, protože si nemohla nic dát. Dnes místo toho chodí na procházku.
„Už s tím nebojovala a jídlo přestalo být zdrojem stresu v jejím životě.“
Co znamená omezení ve stravování
Někdy může strach vyvolaný během eliminační diety vést k tomu, že se lidé začnou vyhýbat jídlu. To pak může připomínat i odporovat tradičním představám o chování spojeném s omezováním stravy, což lékařům ztěžuje odhalení skutečné příčiny.
Omezený příjem potravy je klinicky diagnostikován jako vyhýbavá/restriktivní porucha příjmu potravy (ARFID), která má často původ v nezájmu o jídlo v kojeneckém a raném dětském věku. Mezi příznaky ARFID patří nechutenství, strach z dušení nebo zvracení a odpor k chuti, konzistenci, vůni nebo vzhledu jídla.
Protože je ARFID považován za poruchu příjmu potravy spojenou se zkresleným vnímáním těla nebo nadměrným zaměřením na vzhled, Busseová říká, že není vhodné tímto termínem označovat pacienty s C-FAST.
Busseová však upozorňuje, že mezi C-FAST a ARFID existují určité překryvy – zejména v tom, že lidé s těmito obtížemi často trpí úzkostí.
Studie z roku 2024, zveřejněná v časopise Journal of Eating Disorders, sledovala 42 dospělých s ARFID a poukázala na proměnlivé porozumění této poruše. Ukazuje se, že ARFID postihuje dospělé různého věku a s různými psychiatrickými diagnózami.
Studie zjistila, že více než polovina sledovaných osob trpěla úzkostnými a afektivními poruchami. Lidé s ARFID se navíc často potýkali s neurovývojovými poruchami, jako je porucha pozornosti (ADHD) nebo porucha autistického spektra, dále s traumatem, obsedantně kompulzivní poruchou a trávicími nemocemi, například Crohnovou chorobou či celiakií.
To naznačuje, že ARFID nemusí být čistě problémem duševního zdraví a že složitá propojenost mysli a těla při stravovacích omezeních zůstává zatím jen částečně pochopena. Zapojení emocí přitom podle Busseové nijak nesnižuje reálnost fyzických příznaků.
Vytvoření klidu ve vztahu k jídlu
Cílem eliminační diety by měl být návrat co největšího množství potravin do jídelníčku. To však není vždy možné – a Busseová už nesoudí úspěch klientů podle toho, kolik potravin se jim podařilo znovu zařadit. Místo toho se snaží, aby měli k jídlu pozitivní vztah a trávili méně času i energie přemýšlením, vyhledáváním informací a obavami o jídlo.
Madsenová také se svými klienty pracuje s technikami všímavosti, bez ohledu na to, zda si sami uvědomují roli emocí ve svých reakcích na jídlo. (Poznámka: Madsenová není v originálním textu představena – může jít o jinou odbornici, nebo mohlo být míněno jméno Busseové.)
Jednoduché relaxační návyky podle Busseové prospívají každému, kdo chce mít ke stravování zdravější vztah.
Mezi takové návyky patří:
- Jíst každý den ve stejnou dobu
- Důkladně a pomalu žvýkat
- Před jídlem a kdykoliv při trávicích obtížích se několikrát zhluboka a pomalu nadechnout do břicha
- Pravidelně praktikovat relaxační techniky
Busseová v průběhu let zjistila, že důvodem, proč se lidé při eliminační dietě cítí lépe, často nemusí být samotné vynechání určité potraviny, ale spíš přijetí zdravějších stravovacích návyků, placebo efekt, přirozené výkyvy v průběhu nemoci, které by nastaly i bez zásahu, nebo zlepšení vyplývající z odborné péče.
„Lidé většinou hledají fyzickou příčinu. Chtějí vysvětlení, proč jim jídlo způsobuje potíže. Když jim ale řeknete, že v tom může hrát roli strach, mohou si pomyslet: ‚Takže to není skutečná potravinová přecitlivělost a já si ty příznaky vymýšlím nebo zveličuju,‘“ říká Busseová. „Je opravdu těžké jim vysvětlit, že ty příznaky jsou skutečné.“
–ete–
