Chytré televize nejsou jen zábavní elektronika – tajně sbírají data o našem sledovacím chování. Funkce automatického rozpoznávání obsahu (ACR) vytváří podrobné profily, které se využívají pro personalizovanou reklamu. Výzkumy ukazují, že zařízení od výrobců jako Samsung a LG s přednastavenou technologií ACR pravidelně odesílají snímky obrazovky a zvukové záznamy na své servery. Dá se tomu vůbec nějak bránit?
Tato praxe probíhá nezávisle na tom, zda je obsah přehráván prostřednictvím tradičního televizního vysílání, streamovacích služeb nebo externích zařízení, jako jsou zařízení připojená přes HDMI. Aby se uživatelé ochránili, musí aktivně změnit příslušná nastavení ochrany osobních údajů nebo chytrou televizi odstranit z domácnosti.
Používání technologií chytré domácnosti v Německu stále roste. Podle průzkumu zveřejněného v srpnu 2024 digitálním sdružením BITKOM uvádí 46 procent lidí, že používají alespoň jednu takovou technologii. V roce 2020 to bylo ještě 37 procent.
Navzdory těmto pozitivním trendům vyjadřuje mnoho lidí obavy ohledně bezpečnosti a ochrany soukromí jejich zařízení chytré domácnosti. Více než polovina respondentů se obává špehování.
Abychom se vyrovnali s těmito obavami, je důležité, aby výrobci poskytovali transparentní informace o bezpečnosti dat svých zařízení a umožnili uživatelům kontrolu nad jejich osobními údaji. Dále by se spotřebitelé měli informovat o funkcích a zásadách ochrany osobních údajů svých zařízení chytré domácnosti a případně upravit nastavení, aby chránili své soukromí.
Chytrá domácnost je již běžnou součástí našich domovů
Bezpečnostní obavy jsou nejčastějším důvodem pro nevyužívání aplikací chytré domácnosti. Kromě strachu z hackerských útoků (54 %) má 43 procent lidí obavy ze zneužití jejich osobních údajů.
„Vědomí o rizicích a nebezpečích v oblasti chytré domácnosti a Internetu věcí (IoT) stále není dostatečně velké,“ říká odborník na kybernetickou bezpečnost Bastian Heilos, generální ředitel VTRUST GmbH, v rozhovoru pro Epoch Times o bezpečnosti v oblasti chytré domácnosti. Internet věcí (IoT) propojuje zařízení a objekty, které mezi sebou komunikují technickými prostředky.
Největší bezpečnostní hrozba spojená s Internetem věcí (IoT) spočívá v tom, že vedle mnoha výhod propojených technologií jsou potenciální rizika a „vedlejší účinky“ často přehlíženy nebo nesprávně vyhodnocovány. Chybí jak povědomí mezi širokou veřejností, tak i transparentnost a technické porozumění. Často není přímo patrné, jaké technologie a subjekty jsou zapojeny do výroby produktu. Přečtěte si celý rozhovor Epoch Times zde.
Technologie chytré domácnosti vstupuje do domácností
Mnozí spotřebitelé přijímají skutečnost, že při používání technologií chytré domácnosti, jako jsou robotické vysavače, chytré měřiče nebo hlasoví asistenti, jsou sbírána jejich osobní data. Tato data jsou často považována za cenu za pohodlí, které tato zařízení poskytují. Někteří uživatelé si však teprve tehdy uvědomí, že jejich data jsou sbírána, když začnou dostávat personalizovanou reklamu.
Aktuální studie ukazují, že chytré televize tajně odesílají snímky obrazovky výrobcům, což může vážně porušit soukromí uživatelů.
Aby se spotřebitelé chránili před těmito riziky pro ochranu soukromí, je důležité zkontrolovat a případně upravit nastavení ochrany osobních údajů u používaných zařízení. Také by si měli být vědomi potenciálních rizik a případně se vyhnout zařízením, která sbírají osobní data, pokud to není žádoucí.
Už v roce 2023 bylo 67 procent domácností v Německu připojeno k internetu prostřednictvím televizoru – buď přímo pomocí chytrého televizoru, nebo prostřednictvím přídavných zařízení, jako jsou streamovací boxy a stick. Chytré televize jsou považovány za zařízení vše v jednom – a mohou toho ještě více, jak ukazuje nová studie: mohou špehovat uživatele.
Nová studie: Obývací pokoj jako místo špehování
Vědci z Universidad Carlos III de Madrid (UC3M) ve spolupráci s University College London a University of California poprvé zkoumali, jak chytré televize monitorují chování uživatelů. Studie ukazuje, že mnoho těchto zařízení nepozorovaně sbírá data o sledování a odesílá je na servery výrobců. Tyto informace se používají k vytváření podrobných profilů uživatelů a k zobrazení personalizované reklamy.
Výsledek: Mnoho chytrých televizí špehuje své uživatele. Jejich sledovací návyky jsou využívány k vytváření přesných profilů a následně k personalizované reklamě. Nejen aplikace a jiné programy, ale také internetové chytré televize odesílají nepozorovaně – a bez souhlasu! – data o sledovacích návycích svých uživatelů na servery výrobců. To umožňuje vytvářet podrobné profily spotřebitelského chování a využívat je pro personalizovanou reklamu.
Aktuální studie poprvé zkoumá přímé sledování prostřednictvím platforem chytrých televizí, zejména díky technologii automatického rozpoznávání obsahu (ACR). Předchozí výzkumy se soustředily hlavně na sledování třetími stranami v ekosystému chytrých televizí.
Přenos dat každých 15 sekund
Podle výzkumu technologie zaznamenává snímky obrazovky nebo zvukové záznamy, aby identifikovala obsah zobrazený na obrazovce pomocí tzv. „Automatic Content Recognition“ (ACR). Technologie „Automatické rozpoznávání obsahu“ je určena k identifikaci obsahu, který je přehráván na mediálním zařízení nebo zobrazen v mediálním souboru, vysvětluje odborník na IT bezpečnost Günter Born na svém blogu Borncity.
Data získaná z „Automatického rozpoznávání obsahu“ jsou pravidelně odesílná na servery, i když je televize používaná pouze jako externí obrazovka nebo připojena k jinému zařízení, jako je notebook.
Chytré televize sbírají data o sledování uživatelů, aby umožnily personalizovanou reklamu.
Tato zařízení analyzují obrazové obsahy, aby rozpoznala, které programy nebo filmy jsou právě sledovány. Tyto informace jsou odesílány na servery výrobců a slouží k vytváření podrobných profilů uživatelů.
Pro ochranu soukromí by uživatelé měli zkontrolovat a případně upravit nastavení ochrany osobních údajů svého Smart-TV. Někteří výrobci nabízejí možnost deaktivovat automatické rozpoznávání obsahu (ACR), aby se snížilo shromažďování dat. Je však důležité si uvědomit, že navigace v menu se může lišit podle výrobce a modelu.
Celkově se ukazuje, že chytré televize kromě svých zábavních funkcí mohou představovat i značná rizika pro ochranu soukromí. Proto je nezbytné se vědomě zabývat vlastními nastaveními ochrany osobních údajů, aby byla zachovaná kontrola nad osobními údaji.
Spionáž ACR v obývacím pokoji
V této dostupné studii je základní princip popsán následujícím způsobem:
„ACR pravidelně zaznamenává obrázky a/nebo zvuk, vytváří otisk obsahu a odesílá jej na ACR server, aby jej porovnal s databází známých obsahů (například filmy, reklamy, živé přenosy). Při shodě může ACR server přesně určit, jaký obsah je právě přehráván na Smart-TV. Tímto způsobem umožňují platformy chytrých televizí jako Samsung a LG rozdělit uživatelské profily do segmentů publika, které jsou následně využívány pro cílené zobrazování personalizované reklamy.“
Televizory Samsung odesílají tyto informace každou minutu, zařízení LG dokonce každých 15 sekund. Zařízení s funkcí ACR mohou automaticky sbírat informace o sledování obsahu na obrazovce nebo přes reproduktory, aniž by uživatel musel zadávat nějaké příkazy nebo provádět vyhledávání. Tato funkce je ve výrobním nastavení zařízení přednastavena.
A co ochrana soukromí?
„Automatické rozpoznávání obsahu funguje jako jakýsi vizuální Shazam, který na základě snímků obrazovky nebo zvukových záznamů vytváří profil diváka na základě jeho návyků. Tato technologie umožňuje platformám výrobců vytvářet uživatelské profily, podobně jako na internetu. Nezáleží na způsobu používání, tato forma sledování však vyvolává vážné obavy ohledně ochrany soukromí,“ vysvětluje výzkumnice UC3M Patricia Callejo.
Součástí výzkumu bylo i zjištění, zda existují rozdíly v praxi sledování ACR mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy. Evropa, kde platí Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), nebyla zahrnuta.
Špehující zařízení jako standardní přednastavení
Aby otestovali, do jaké míry mohou chytré televize blokovat ACR sledování, experimentoval výzkumný tým s různými nastaveními ochrany soukromí. Výsledky ukázaly, že uživatelé mohou zablokovat odesílání těchto dat na servery, televize však stále provádí ACR ve výchozím nastavení.
„Problém je v tom, že si toho nejsou vědomi všichni uživatelé,“ pokračuje Callejo, která považuje tento nedostatek transparentnosti ve výchozích nastaveních za znepokojující. „Navíc mnoho uživatelů neví, jak změnit tato nastavení, což znamená, že tato zařízení fungují jako mechanismus sledování jejich aktivit ve výchozím nastavení.“
Data jako zlato 21. století: Uživatelé musí aktivně vypnout
Počítačový magazín Chip poskytuje praktickou pomoc: „Uživatelé mohou ACR sledování deaktivovat prostřednictvím nastavení ochrany soukromí na chytrých televizorech. U Samsungu to lze provést v sekci ‚Podpora‘ a ‚Podmínky použití‘ deaktivováním ‚Služeb informací o sledování‘. U LG je nutné vypnout funkci ‚Live Plus‘. To však vyžaduje projít šest až jedenáct různých možností v nastavení televize.“
Chip.de shrnuje: „Tato zjištění tak posilují kritiku ochrany soukromí u chytrých televizí, která byla již v roce 2020 vznesena od Federálního úřadu pro kartely kvůli závažným nedostatkům v oblasti transparentnosti.“
SMART: Je ‚Smart‘ opravdu tak chytré?
Slovo „Smart“ je obvykle překládáno jako „inteligentní“ nebo „chytrý“, a chytré televize jsou často označovány jako inteligentní systémy. Podle YouTubera a soukromého výzkumníka Raika Garveho je však SMART akronym, kde jsou skupiny slov zkráceny na jejich počáteční písmena a spojeny (video na YouTube, od minuty 15:00). Nejedná se tedy o slovo, které by znamenalo „chytrý“ nebo „inteligentní“, jak se často předpokládá, ale skrývá za sebou zcela jiný význam.
S stojí za Surveillance (sledování, pozn. redakce),
M za Monitoring,
AR za Assessment Reporting a
T za Technology.
Přeloženo by to tedy podle YouTubera znamenalo: „Jedná se o sledování a monitorování, tedy v tom smyslu, že se něco kontroluje. Poté jsou shromážděná data předána někomu jinému, vyhodnocena a to vše na technologické bázi. Mluvíme zde o datech. A kdo kontroluje data, ten má v podstatě zlato 21. století ve své kapse… měnou 21. století jsou data.“
–etg–
