Ondřej Horecký

9. 7. 2025

Evropská elektrizační síť je navzájem propojena tak, aby jí mohla elektřina proudit sem a tam napříč státy. Robustnost sítě zajišťuje větší stabilitu napětí a frekvence, ale zároveň vzniká riziko, že problém na jednom konci kontinentu vyvolá následky na konci druhém. Nejohroženější jsou však sousedé země, kde potíže vznikly.

Byli jsme toho svědky koncem dubna na Pyrenejském poloostrově, kde obří výpadek proudu zastavil chod společnosti v celém Španělsku, Portugalsku a části Francie.

Ne všude však zůstali lidé v tichu a potmě. V odlehlé horské obci Oseja de Sajambre v pohoří Picos de Europa na severu Španělska stojí malá vodní elektrárna fungující v tzv. ostrovním režimu. Ostrovní režim nebo systém znamená, že elektrárenská soustava je sice napojena na celostátní síť, ale zároveň dokáže fungovat i nezávisle.

Díky tomuto systému měli lidé v pěti malých osadách, které Oseja de Sajambre utváří, vlastní elektřinu i při nedávném blackoutu. Oblast má celkem tři vodní elektrárny, přičemž vše, co se zde vyrobí, odchází do vedlejší Asturie, kde se dráty připojí k celostátní síti. Když však přijdou potíže, systém se automaticky odpojí a najede za pomoci technika na autonomní provoz, uvedl deník Ileón.

Drsný horský region, kde žije jen 120 stálých obyvatel, je zvyklý na pohromy jako bouře, vánice a sněhové přívaly, proto je pro ně možnost ostrovního režimu životně důležitá. Když došlo v celé zemi k výpadku elektřiny, někteří sousedé si toho ani nevšimli. Klidně sledovali televizi dál, jakoby se nic nedělo, popsal deník.

Ostrov jako záchranné lano

Ostrovní režim je ideální právě pro nenadálé nouzové situace, jako je rozsáhlá porucha sítě nebo přírodní katastrofa. Soustava se dočasně odpojí od přenosové i distribuční sítě a funguje samostatně.

Standardně se však ostrovní provoz nepoužívá. Rozbíjet síť do menších celků není žádoucí, protože čím je síť větší, tím je i stabilnější. Docent Karel Noháč z Fakulty elektrotechnické na Západočeské univerzitě v Plzni vysvětlil, že do ostrovního režimu přejde oblast pouze v nouzových případech. „Je to záchranné lano, ale není to systém, jak bychom chtěli (normálně) fungovat,“ řekl pro Epoch Times.

Ostrovní režim je možné provozovat pouze tam, kde existuje nějaká místní elektrárna, tedy tam, „kde není žádná významná dostatečně regulovatelná lokální výroba“, poznamenává Noháč. Z jeho pohledu nedává smysl jen kvůli potenciální hrozbě rozsáhlého blackoutu „roztrhat“ elektrizační soustavu na malé nezávislé ostrovy. „Je to tak, jako kdybyste rozdělil armádu na malé oddíly a čekal, že oni budou samostatně vést účinným způsobem válku se silným nepřítelem,“ ilustroval.

Schopnost sklouznout do ostrovního režimu má u nás například Plzeň, jejíž napájení je schopno zabezpečit 150tisícové město bez problémů na mnoho hodin. Ovšem není to zdaleka pravidlem. Velká urbanistická centra jako Praha, Brno ani Ostrava nejsou ostrovního režimu schopny, vysvětlil Noháč.

Nahodit celou soustavu znovu, tzv. start ze tmy, lze při blackoutu provést pouze u elektráren, které lze nastartovat bez elektřiny. Vodní či plynová elektrárna jsou k tomuto účelu ideální zdroje, naopak uhelné a jaderné elektrárny tuto schopnost postrádají.

Noháč uvedl, že schopnost najet na ostrovní režim a start ze tmy je testována například na částech vltavské kaskády, je pro to vyčleněna přečerpávací elektrárna Dalešice a další zdroje. Důvodem však podle něj není zajistit autonomní fungování sítě v jednotlivých částech země, ale být připraven na obnovu celonárodní sítě pro případ, že dojde k mohutnému výpadku.

Obnova provozu sítě zpravidla probíhá tak, že dieselový generátor nejdřív poskytne napájení elektrárně a ta pak může spustit vodní či plynovou turbínu, která proud vyrobí. Napětí se nejdříve zajistí do okolí elektrárny a postupně se rozvádí do dalších částí sítě tak, aby výkon a spotřeba byly vždy rovnováze.

„Budujeme místa, kde lze zažehnout a propojit, píď po pídi, soustavu do jednotného celku. Je to jako rozdělit roj včel na jednotlivé části a ony se budou jako kapičky rtuti spojovat, až do kompletně propojeného synchronního celku,“ popsal expert z Plzně.

Ostrovní režim je proto podle něj jen čistě nouzová a dočasná záležitost. „Naše soustava je vymyšlená tak, aby se to nemuselo dít a abychom vždy vydrželi fungovat pohromadě jako propojený celek. A to se nám historicky velice dobře daří,“ pronesl Noháč. Propojená soustava je pro běžný provoz výhodnější z hlediska řízení, ekonomiky i po technické stránce.

Připustil, že pokud by v budoucnu docházelo k častějším výpadkům, jakými jsme byli svědky ve Španělsku, pak by jistě dávalo smysl mít v zemi více roztroušených elektráren se schopností ostrovního režimu, které dokáží startem ze tmy spadlou síť znovu vzkřísit.

Související články

Přečtěte si také

Malé modulární reaktory – trend, který se přetavuje z papíru do reality. Kdo vyhraje závod s časem?

Co se v oblasti malých modulárních reaktorů – SMR – děje ve světě i u nás.

Kybernetický útok na deník Epoch Times 

Webové stránky české redakce deníku Epoch Times se dnes ocitly pod kybernetickým útokem. Server, který zprostředkovává webhosting stránek, byl zasažen „útočnými požadavky“.

Španělsko kvůli požárům vyhlásilo národní stav nouze, EU poslala letadla

Španělská vláda vyhlásila v madridském regionu národní stav nouze kvůli rozsáhlým lesním požárům, které si podle poslední bilance vynutily evakuaci nejméně 19.000 lidí.

Dospívající osoba v ložnici drží smartphone se zobrazeným logem TikTok, světlo displeje osvětluje její tvář, v pozadí jsou plyšové hračky a deka.
TikTok porušuje pravidla pro ochranu dětí na internetu, uvedla Evropská komise

Evropská komise předběžně shledala, že čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok porušuje unijní nařízení o digitálních službách.

Širší souvislosti Trumpova projevu o problémech s volbami

Události roku 2020 natrvalo podlomily důvěru v integritu amerických voleb už a odstartovaly dlouhý proces vyrovnávání se s hroznou pravdou.

124 švýcarských zákonodárců odsoudilo nadnárodní represi Pekingu vůči Falun Gongu

Prohlášení vyzývá švýcarské úřady k ochraně praktikujících a k tlaku na čínský režim, aby ukončil 27 let trvající pronásledování.

„Věčné chemikálie“ mohou být větší hrozbou než mikroplasty

Mikroplasty budí pozornost veřejnosti, ale vědci stále častěji varují před PFAS. Tyto věčné chemikálie se hromadí v těle i v pitné vodě. Mikroplasty se v posledních letech staly symbolem ekologických problémů moderní civilizace. Byly nalezeny v oceánech, řekách, pitné vodě, potravinách i lidském organismu. Vedle nich však existuje další skupina látek, kterou řada odborníků považuje […]

Počet porcí ultrazpracovaných potravin ovlivňuje riziko srdečních onemocnění

Více porcí ultrazpracovaných potravin denně souvisí s vyšším rizikem infarktu, mrtvice a dalších srdečních příhod.

Jak se zrodila kavárenská kultura

Kavárny patří k symbolům městského života už téměř pět století. Kromě podávání kávy se zde uzavíraly obchody a vznikaly revoluční myšlenky.