Odborníci na politiku se obávají, že evropské zákony o svobodě projevu by mohly přimět internetové platformy k celosvětovému zavádění restriktivních opatření, aby vyhověly požadavkům.
Analýza zpráv
Zákon o digitálních službách, který letos vstupuje v platnost ve všech zemích EU, si klade za cíl omezit nenávistné projevy a dezinformace na internetu. Odborníci ale varují, že jeho důsledky mohou přesáhnout hranice Evropy – platformy jako X, Facebook nebo YouTube kvůli němu upravují pravidla globálně. Výsledkem může být cenzura příspěvků nejen v unii, ale i v USA a dalších částech světa.
Od 1. července mohou být podle nařízení (zákona) EU o digitálních službách (Digital Services Act, DSA) sociální sítě a poskytovatelé internetových služeb působící v rámci EU pokutováni až do výše 6 procent svého celosvětového obratu, pokud nebudou dodržovat zákony zakazující obsah, který je v Evropě považován za nezákonný.
Evropská komise uvádí, že zákon DSA, původně přijatý v roce 2022, „chrání spotřebitele a jejich základní práva online prostřednictvím jasných a přiměřených pravidel“. Od 1. července DSA začlenil svůj Kodex chování do samotného nařízení, čímž zavazuje online platformy a vyhledávače, aby dodržovaly cenzurní zákony všech členských států, jinak jim hrozí sankce.
Zastánci DSA tvrdí, že nařízení bylo přijato v reakci na rostoucí výskyt antisemitismu a protiislámských výroků v Evropě.
Kritici, jako například francouzská poslankyně Evropského parlamentu Virginie Joronová, však označují toto nařízení za „trojského koně pro dohled a kontrolu“.
„To, co bylo prezentováno jako nařízení o digitálních službách, stále více funguje jako zákon o digitálním dohledu,“ uvedla Joronová na konferenci pořádané v květnu organizací Alliance Defending Freedom.
Joronová obvinila Evropskou komisi a některé poslance, že si „DSA přivlastnili jako politický nástroj k ovládání projevu, přičemž se zvláště zaměřují na platformy jako X, Facebook a Telegram“.
Odborníci na politiku se obávají, že evropské zákony o svobodě projevu by mohly přimět internetové platformy k tomu, aby zavedly restriktivní opatření celosvětově – jen proto aby vyhověly požadavkům.
„DSA obecně řečeno nemůže přímo přinutit technologické firmy, aby cenzurovaly americký obsah, ale vytváří k tomu motivaci,“ řekl deníku Epoch Times David Inserra, expert na svobodu projevu a technologie z Cato Institute.
„Firmy nakonec mohou zjistit, že je pro ně jednodušší změnit svou politiku tak, aby odpovídala přísnějším zákonům – a tím se americký obsah fakticky začne řídit bruselskými pravidly. Odtud označení ‚bruselský efekt‘.“
Nejasné zákony dávají regulátorům širokou volnost
Právní analytici upozorňují, že zákon o digitálních službách je náchylný k politické manipulaci kvůli vágním formulacím, co je zakázáno říkat, a kvůli složité a neustále se měnící síti omezení na online projevy.
„Díky velmi vágním a volným definicím nezákonného obsahu, ‚nenávistných projevů‘ a ‚dezinformací‘ se z toho stává vzorový nástroj pro omezování svobody projevu na internetu,“ zmínila pro Epoch Times Adina Portaruová, hlavní právní zástupkyně organizace ADF International.
„Pokud se držíte úzké definice nenávistného projevu – tedy podněcování k nenávisti – brzy zjistíte, že ten, kdo má moc definovat, co je ‚nenávist‘, určuje i to, jestli porušujete zákon, nebo ne.“
Podle analýzy evropské právničky Therese Enarssonové, ze září 2024, „DSA poskytuje velmi širokou právní definici nezákonného obsahu“, který zahrnuje projevy, jež neodpovídají zákonům EU nebo kterékoli členské země.
„Stejně jako v případě nezákonného obsahu se DSA ani nepokouší definovat, co tvoří nenávistný projev,“ uvádí Enarssonová. „To je problém, protože platformy musejí své systémy přizpůsobit boji proti takovým projevům.“
To znamená, že příspěvek zveřejněný například v Rumunsku by musel být odstraněn, pokud by porušoval zákony o projevu ve Francii – a tím by se uplatňoval nejpřísnější možný standard napříč EU.
DSA rovněž uvádí, že „…uznává roli důvěryhodných oznamovatelů při identifikaci a označování nenávistných projevů online a také umožnění zásahu proti nim“– tato role je podobná spolupráci mezi „ověřovateli faktů“ a sociálními médii ve Spojených státech při regulaci online obsahu.
„Mluvíme sice o Evropě, ale musíme brát v úvahu i případy, kdy americký občan něco zveřejní v USA, a protože internet je globální prostředí, někdo to nahlásí v Evropě – a podle DSA pak tento obsah bude odstraněn z celé platformy,“ podotkla Portaruová.
Tento proces označování a ověřování faktů navíc často zahrnuje levicové zaujetí, jak ukazují studie. Například průzkum z roku 2023 mezi 150 „odborníky na dezinformace“, publikovaný v Harvard Kennedy School Misinformation Review, zjistil, že téměř 85 procent respondentů zastává levicové politické postoje.
Německo vede, ostatní země EU ho následují
V rámci Evropy hraje podle analytiků hlavní roli v boji proti „nenávistným projevům“ na internetu Německo.
V červnu provedla německá policie ranní razie u 140 obyvatel po celé zemi, kteří byli vyšetřováni kvůli takovým projevům. Šlo o součást dvanáctého ročníku německého „dne boje proti nenávistným příspěvkům“.
Počet trestních stíhání za nenávistné projevy v Německu podle Spolkového kriminálního úřadu (BKA), který „den boje“ koordinuje, vzrostl z celkem 2 411 v roce 2021 na až 10 732 v roce 2024.
Institut Brownstone, konzervativní think-tank, uvedl v říjnu 2024, že „Německo podalo zdaleka nejvíce hlášení o obsahu s ‚negativním dopadem na občanskou diskusi nebo volby‘ – což je další kategorie projevu, která sice není nezákonná, ale je podle pravidel DSA natolik ‚škodlivá‘, že vyžaduje potlačení“. Tento závěr vychází z analýzy pravidelných zpráv o potlačeném obsahu, které jsou podle zákona povinné.
Inserra ve zprávě Cato Institute ze 3. července konstatoval, že takové prostředí vedlo k tomu, že se stále více Němců cítí „neschopno vyjádřit svůj názor, přičemž podle několika průzkumů má takové obavy přibližně 44 procent Němců – oproti 16 procentům v roce 1990“.
Také další evropské země se inspirovaly Německem. Podle agentury Europol proběhly razie podobné německému „dni boje proti nenávisti“ nejméně ve dvanácti dalších státech EU.
V jednom známém případu ve Finsku čelí poslankyně Päivi Räsänenová obvinění z nenávistného trestného činu kvůli tomu, že na internetu zveřejnila biblické verše o lidské sexualitě. Obvinění padlo v roce 2021 a případ je nyní projednáván u finského nejvyššího soudu.
Viceprezident Spojených států J. D. Vance při projevu k evropským lídrům v únoru pronesl:
„Hrozbou, které se v souvislosti s Evropou obávám nejvíc, není Rusko, a není to Čína, ani žádný jiný vnější aktér. Největší hrozbou je podle mě odklon Evropy od jejích základních hodnot – hodnot, které sdílí se Spojenými státy americkými.“
Cenzura Američanů
Někteří odborníci varují, že evropské zákony o projevu mohou nakonec regulovat i Američany – a nejen je.
„Evropská unie využívá svůj zákon o digitálních službách k omezování svobody projevu nejen Evropanů, ale především Američanů a dalších anglicky mluvících,“ napsal letos v komentáři analytik evropské politiky John Rosenthal.
V srpnu 2024 evropský komisař Thierry Breton pohrozil Elonu Muskovi, majiteli platformy X, odvetou za jeho záměr odvysílat rozhovor s tehdejším prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem. Breton uvedl, že vysílání představuje „riziko šíření potenciálně škodlivého obsahu“ a je v rozporu s pravidly DSA.
Tato výhrůžka následovala po zahájení „formálního řízení“ ze strany EU proti platformě X v prosinci 2023, kdy evropští úředníci obvinili americkou společnost, že nedostatečně bojuje proti „nezákonnému obsahu“ a „manipulaci s informacemi“.
V lednu frankofonní belgická televizní stanice RTBF záměrně zpozdila živý přenos inauguračního projevu prezidenta Trumpa o několik minut, aby měla redakce čas zablokovat jakékoli výroky, které by mohly být považovány za „rasistické, xenofobní nebo nenávistné“.
„Forma online projevu je globální, a pokud online platformy omezují svobodu projevu Američanů, aby vyhověly požadavkům cizí vlády – což je přesně to, co se děje v rámci DSA – pak je První dodatek [americké ústavy] mrtvý dokument,“ řekl Rosenthal deníku Epoch Times. „Vláda USA musí proti DSA podniknout konkrétní kroky – buď prosadit jeho zrušení, nebo zajistit, že americké firmy jej nebudou dodržovat. Jinak je svoboda slova ztracena.“
Inserra s tím souhlasí.
„Američtí politici by měli minimálně tuto cenzuru odsoudit jako to, čím skutečně je,“ uvedl. „Měli by podporovat americké firmy, které čelí narůstajícímu tlaku na regulaci a cenzuru.“
Rosenthal tvrdí, že jedním ze základních motivů přijetí DSA byla snaha kontrolovat politické projevy.
„Prvním impulzem byly dva šoky v roce 2016: nejprve brexitové hlasování ve Spojeném království a o čtyři měsíce později zvolení Donalda Trumpa v USA,“ poznamenává Rosenthal. „Elity EU nebyly schopny přijmout, že oba výsledky byly důsledkem racionální volby voličů; podle jejich názoru musely být výsledkem toho, že voliči byli ‚špatně informováni‘.“
„Právě tehdy začali vnímat online ‚dezinformace‘ jako problém, který musí platformy řešit,“ dodává.
Po nástupu do úřadu v lednu vydal prezident Donald Trump výkonné nařízení, které zakazuje americké vládě omezovat online svobodu projevu. Konstatoval, že Bidenova administrativa „pošlapala práva na svobodný projev“ tím, že tlačila na technologické firmy, aby potlačovaly online obsah, který vláda neschvalovala.
„Pod záminkou boje proti ‚misinformacím‘, ‚dezinformacím‘ a ‚malinformacím‘ federální vláda porušila ústavně chráněné právo amerických občanů na svobodu projevu po celých Spojených státech způsobem, který podporoval vládou preferovaný výklad důležitých veřejných otázek,“ uvedl Trump.
Malinformace jsou pokládány sice jako pravdivé informace, ale zveřejněné způsobem, časem nebo v kontextu, který úřady označí za škodlivý nebo nežádoucí.
V květnu ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Spojené státy zavedou zákaz udělování víz zahraničním občanům, kteří podle americké vlády cenzurují Američany.
„Nenávistný“ vs. „škodlivý“ projev
Kodex chování obsažený v DSA zakazuje jak „nenávistné“, tak „škodlivé“ projevy.
Do druhé kategorie spadá i obsah, který úředníci označí za „dezinformaci“ nebo „misinformaci“. V takových případech umožňuje DSA online službám omezit viditelnost příspěvků, aniž by je nutně musely mazat nebo pozastavovat účty.
„Právě o tom mluví Elon Musk, když říká, že ‚svoboda projevu neznamená svobodu dosahu‘ – tedy že můžete něco říct, ale algoritmus zabrání širší veřejnosti, aby vás slyšela,“ vysvětluje Rosenthal.
V listopadu 2022 Musk na Twitteru, který se v roce 2023 přejmenoval na X, napsal: „Nová politika Twitteru je svoboda slova, ale ne svoboda dosahu.“
„Negativní/nenávistné tweety budou maximálně potlačeny a demonetizovány – bez reklam a jakéhokoli jiného výdělku pro Twitter.“
Podle Rosenthalovy analýzy „zpráv o transparentnosti“, které EU pravidelně zveřejňuje, platforma X ve většině případů, kdy evropské úřady označily příspěvky jako závadné, zareagovala tím, že omezila jejich viditelnost – místo toho, aby je přímo odstranila.
Zákaz tzv. „škodlivého“ projevu omezil i množství informací, které veřejnost mohla online vidět například během pandemie covidu-19. Podle výkazů o výkonnosti, které musí být předkládány regulátorům EU, společnost X v letech 2020 až 2022 pozastavila 11 230 účtů na základě svého pravidla o zavádějících informacích o covidu-19, sdělil Brownstone Institute. Tato politika byla zrušena v listopadu 2022, krátce poté, co firmu koupil Elon Musk.
Problém tohoto přístupu spočívá v tom, že uživatelé si většinou všimnou, když jim někdo příspěvek smaže – ale už si nemusí uvědomit, že algoritmus platformy jejich obsah jednoduše blokuje a ostatní ho nevidí.
Podobně jako Evropa začala i Kanada, blízký spojenec USA, nedávno podnikat kroky ke zpřísnění pravidel vůči tzv. nenávistnému projevu.
–ete–
