Obálka s posledními slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka může obsahovat krátké poselství, osobní vzkazy rodině, rady nebo kritické hodnocení společnosti, řekla ČTK historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Podle ní však existuje riziko, že se tato očekávání nenaplní, protože není jisté, zda jde o skutečně poslední slova někdejšího prezidenta, nebo může být text nečitelný. Obálku, kterou dostali archiváři před bezmála 20 lety, otevře v pátek 19. září prezident Petr Pavel na zámku v Lánech.
Dokument předal Národnímu archivu 19. září 2005 tajemník prezidentova syna Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat jej dvě desetiletí. Podle Suma obálka obsahuje slova Masaryka, která řekl krátce před smrtí svému synu Janovi.
Obálka má velikost zhruba přeloženého listu A4 a je označena slovy „pečeť do roku 2025“. „Jsou tam vlastně dvě obálky – vnější a vnitřní. Pořád nevíme, co přesně obsahují. Nevíme, jestli je uvnitř další dokument, jestli je obálka označená, jestli jde skutečně o poslední slova,“ řekla Hájková. Sum ji archivu předal po dohodě s Masarykovými vnučkami Annou a Herbertou.
Hájková uvedla, že podle Suma by mělo jít o poslední slova, která Jan Masaryk zaznamenal. „Ideální by bylo, kdyby uvnitř byl dokument napsaný a datovaný přímo Janem Masarykem, který slova svého otce zaznamenal. Ale to teprve zjistíme,“ řekla Hájková. Dodala, že po otevření se bude ještě zkoumat autenticita dokumentu.
Riziko, že text bude nečitelný či neúplný, podle Hájkové existuje. Historici zatím nevědí, zda půjde o sdělení osobní, nebo politické povahy. „Hodně záleží na tom, zda skutečně jde o poslední slova před smrtí,“ poznamenala.
Prezident Masaryk byl podle Hájkové celý život velmi kritický, někdy více, někdy méně. „Veřejně si to jako prezident nemohl dovolit, ale k některým věcem se vyjadřoval nepřímo, například články podepsané šifrou. Mohlo by tam tedy být i hodnocení společnosti, co podle něj ještě nedospěla, nebo co by měla zlepšit,“ řekla.
Očekávání od otevření obálky jsou různá. Každý podle Hájkové od toho očekává něco jiného, někdo ocenění Čechů a Slováků, někdo zásadní osobní odhalení.
„Objevily se i absurdní spekulace, že by mohlo jít o legrácku Suma. To si ale nemyslím. Sum Masaryka obdivoval a nepoškodil by jeho rodinu,“ řekla a dodala, že neví, co by v dopise mohlo být natolik šokující, aby to společnost zděsilo.
Dopis se slovy T. G. Masaryka vznikl podle historika Jiřího Křesťana mezi 3. a 11. zářím 1937, tedy několik dní poté, co Masaryk prodělal mozkovou mrtvici. „Tomáš Garrigue Masaryk zřejmě nemohl v září roku 1937 namluvit svému synu Janovi nějakou souvislou závěť či odkaz národu. Na to byl dopad mrtvice příliš devastující. Mohl se však pokusit aspoň útržkovitě sdělit svému synovi něco, co považoval v tu chvíli za důležité,“ napsal v článku Křesťan.
Obálka bude otevřena v 10:00 v přímém přenosu Českého rozhlasu.
