Ústavní soud plánuje ve středu zveřejnit rozhodnutí ve věci stížnosti na postup Policie ČR a Státního zastupitelství kvůli vyšetřování obvinění ze sexuálního zneužívání v římskokatolické církvi. Případ je jedním z mnoha podobných obvinění a má věcnou spojitost i s Vatikánskou smlouvou, jejíž právní napadení Ústavní soud také v současnosti posuzuje.
Případ, který se dostal až k Evropskému soudu pro lidská práva, začal trestním oznámením v dubnu 2015. Oznámení podala sestra dívky údajně poškozené jednáním kněze, který ji měl nutit k sexuálnímu styku. Dívka se podle soudního spisu narodila v 1984 a žije v Praze. V době údajného zneužívání, které se mělo odehrát mezi roky 2002–2014 jí bylo 17 až 30 let a měla se nacházet v obtížné životní situaci.
Z retrospektivy případu, kterou během posuzování provedl Evropský soud, je patrné, že policie případ vyšetřovala a třikrát jej odložila. Vyšetřování obnovila vždy až na pokyn Státního zastupitelství, ale pokaždé uvedla, že „nedošlo k naplnění skutkové podstaty znásilnění, neboť stěžovatelka po dobu 12 let nikomu nic neřekla, fyzicky se stykům nebránila a raději je strpěla výměnou za zajištění sebe a své rodiny, což bylo její dobrovolné rozhodnutí“.
Následně policie měla vyloučit i naplnění skutkové podstaty sexuálního nátlaku, s čímž Státní zastupitelství podle spisu nesouhlasilo. Názory policie o „dobrovolném rozhodnutí stěžovatelky“ se sexuálním stykem podle zastupitelství „nebyly odůvodněné“ a v dané věci mohl být spáchán trestný čin sexuálního nátlaku jak „ve smyslu zneužití náboženské závislosti stěžovatelky na podezřelém, tak jeho postavení církevní a duchovní autority“.
Problém však byl v tom, že u tohoto trestného činu již uplynula pětiletá promlčecí doba.
Řada církevních představitelů se v otázce spolupráce s policií dovolává na mlčenlivost, respektive na zpovědní tajemství, což hrálo roli i v této kauze.
— JUDr. Daniel Bartoň, LL.M., Ph.D., advokát
Ústavní soud v říjnu 2021 zjistil „pochybení policejního orgánu“, ale k dalšímu vyšetřování údajně nedošlo a případ putoval k Evropskému soudu pro lidská práva, který shledal porušení článku 3 a 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Jedná se o články zakazující mučení a přiznávající právo na respektování soukromého a rodinného života.
Podle advokáta, který zastupuje ženu žalující kněze, dochází ke ztěžování vyšetřování obvinění ze sexuálního zneužívání v církvi v důsledku „zneužívání“ institutu zpovědního tajemství. V této souvislosti byla kritizována také Vatikánská smlouva uzavíraná mezi Českou republikou a Svatým stolcem, která měla podle kritiků zpovědní tajemství rozšiřovat i na církevní pracovníky. Skupina senátorů podala proti uzákonění této smlouvy ústavní stížnost, kterou má v současné době na stole ústavní soudce Milan Hulmák.
„Řada církevních představitelů se v otázce spolupráce s policií dovolává na mlčenlivost, respektive na zpovědní tajemství, což hrálo roli i v této kauze,“ sdělil deníku Epoch Times zastupující advokát Daniel Bartoň.
Evropský soud dospěl k závěru že policejní orgány „náležitě nevyšetřily všechny relevantní skutkové okolnosti dané věci“. Zejména se podle soudu „dostatečně nezabývaly otázkou, zda a případně do jaké míry se stěžovatelka nacházela v situaci zvláštní zranitelnosti a odkázanosti na podezřelého“.
Podle Evropského soudu policie nevěnovala pozornost tomu, „jak se vztah mezi stěžovatelkou a knězem vyvíjel v čase, jelikož posuzovaly první sexuální akty mezi nimi, u nichž stěžovatelka dle svého tvrzení vyjádřila jasný nesouhlas, ve světle pozdějších aktů, kdy stěžovatelka na projev své vůle už rezignovala“.
Soud také upozorňuje na důležitost psychického stavu ženy, její pokusy o sebevraždu, hmotnou nouzi a další okolnosti „nasvědčující tomu, že stěžovatelka se nacházela ve stavu zvláštní zranitelnosti“, když se měly prošetřované události stát.
V rozhodnutí soud také dodává, že český stát stěžovatelce „neposkytl přiměřenou ochranu“, a tím „porušil svůj pozitivní závazek kriminalizovat a účinně stíhat všechny nekonsenzuální sexuální akty“ a zároveň „porušil články 3 a 8 Úmluvy“.
Ústavní soud má nyní rozhodnout o jedné z větví případu stížnosti ženy, která na základě rozhodnutí Evropského soudu požaduje od Ministerstva spravedlnosti odškodnění půl milionu korun za způsobenou újmu.
Újma jí měla vzniknout tím, že Městské státní zastupitelství sice potvrdilo, že „postup policejního orgánu nebyl řádný, neboť věc odložil, ačkoliv zjištěné skutečnosti nasvědčovaly tomu, že žalobkyně byla obětí trestného činu“, jak uvádí v rozhodnutí Nejvyšší soud. Soud také upozornil, že rozhodnutí o odložení věci nezrušil, protože v té době již došlo k promlčení trestní odpovědnosti.
Žalobkyně následně vůči vyrozumění podala ústavní stížnost, kterou Ústavní soud „odmítl“, ale „potvrdil zjištěná pochybení Policie“ a deklaroval „porušení práva žalobkyně na účinné vyšetřování“.
Případy zneužívání v ČR
V souvislosti s jednáním o přijetí Vatikánské smlouvy vystoupili v minulosti někteří právníci, zastupující oběti zneužívání s prohlášením, a upozornili, že její přijetí ještě více ztíží vyšetřování.
Mgr. Jan Rozek v květnu 2019 založil spolu s dalšími odborníky spolek a kontaktní web Pro čistou církev na pomoc obětem zneužívání v katolické církvi. Rozek je členem katolické církve a bývalým církevním soudcem.
„S přáteli z Vatikánu jsem založil web na pomoc obětem v církvi, protože Vatikán to nařídil všem církvím světa již deset let před tím, a u nás se nestalo nic,“ říká Rozek v rozhovoru pro Svědomí národa.
Jenom v České republice zaznamenala iniciativa Za čistou církev 55 ohlášených případů zneužívání (7 v Praze), z čehož 14 skončilo u soudu a jsou již uzavřeny.
„Osobně jsem se potkal s desítkami obětí a aspoň stovka mi volala. A ty příběhy nechcete slyšet. Trhá to srdce. Predátoři si trpělivě vybírají oběti a pomalu si je chystají na zneužívání,“ uvádí Rozek.
Čeští zástupci katolické církve se však dostali s iniciativou do rozkolu a církevní soudce Rozek, který iniciativu spoluzakládal, byl biskupem Vojtěchem Cikrlem odvolán z funkce soudce církevního soudu. Více…
Papež František vydal 25. března 2023 prohlášení nazvané Vos estis lux mundi (Jste světlo světa), v němž prohlásil, že „zločiny sexuálního zneužívání urážejí našeho Pána, způsobují fyzickou, psychickou a duchovní újmu obětem a poškozují společenství věřících“, a vyzval k přijetí „postupů k prevenci a potírání těchto zločinů, které zrazují důvěru věřících“.
