Asociace podniků topenářské techniky (APTT) varuje, že výrazně narůstá prodej kotlů na pevná paliva emisní třídy 3. Podle prezidenta asociace Zdeňka Lyčky se jedná o neregulovatelné kotle zastaralé konstrukce, které při svém provozu vypouštějí enormní množství nebezpečných prachových částic.
Tyto kotle nebylo v ČR do roku 2020 možné uvádět na trh, jenže po zavedení evropského Nařízení o ekodesignu se objevila mezera, které nyní někteří nepoctiví prodejci zneužívají, upozornil Lyčka. Nařízení o ekodesignu se totiž nevztahuje na kotle na pevná paliva spalující nedřevní biomasu. „Pokud tedy výrobce či prodejce deklaruje, že jeho kotel je určen výhradně pro spalování nedřevní biomasy, nevztahuje se na něj ,přísný’ ekodesign, ale před jeho uvedením na trh musí pouze projít posouzením shody (certifikací),“ uvádí asociace.
Nedřevní biomasa je biomasa z jiného rostlinného materiálu než dřeva, např. slámy, rákosu, jader, obilovin a dalších. Podle Asociace jde u nás prakticky jen o brikety ze zemědělského odpadu, jako jsou zbytky řepky nebo slunečnice. Problém je v tom, že tento materiál obsahuje i jistý podíl síry, má vyšší podíl chlóru a dusíku, ale především nesrovnatelně vyšší popelnatost. Množství vypouštěných emisí je až 10krát vyšší než u kotlů splňujících ekodesign, uvádí asociace.
Topenáři upozorňují, že dovozci prezentují kotle na spalování zemědělských briket jako kotle na biomasu, čímž porušují zákon. „Pokud obchodník nabízí zákazníkovi kotel třídy 3, který je určen pouze pro spalování nedřevní biomasy s tím, že v něm lze spalovat obecně „biomasu“, a současně jej neupozorní na to, že je v kotli zakázáno spalování běžného dřeva, dopouští se tím na budoucím provozovateli podvodu podle §2950 Občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 SB.),“ píše se v tiskové zprávě APTT.
Co se v kotlích spaluje?
Podle jejích údajů se ročně prodá téměř tisíc kotlů 3. emisní třídy, zato brikety z nedřevní biomasy z trhu vymizely, přestože by se jich mělo každý rok spálit několik tisíc tun.
Spaluje-li provozovatel v takovém kotli biomasu ze dřeva nebo kusové dřevo, hrozí mu pokuta 50 tisíc Kč za porušení zákona o ochraně ovzduší. Podle Lyčky však postihy nejsou dostatečně přísné na to, aby majitele takových kotlů od jejich provozování odradily. Poznamenal přitom, že nesprávné palivo může vést i k tragickým nehodám.
„Jako soudní znalec jsem již řešil množství tragických událostí spojených s neodborným provozováním kotlů na pevná paliva, při kterých docházelo i k úmrtí. Velice často jsem musel konstatovat, že jednou z příčin nehody bylo spalování paliva, které do kotle nepatřilo, což je vždy bráno jako značně přitěžující okolnost, která v krajním případě může vést i k vynesení rozsudku nepodmíněného odnětí svobody,“ uvedl v tiskové zprávě.
Doplnil také, že každý teplovodní kotel na pevná paliva musí projít jednou za tři roky pravidelnou kontrolou, kterou smí provádět pouze výrobce kotle nebo dovozcem proškolené tzv. oprávněné osoby. I když si dovozce proškolí vlastní techniky, za pár let už nemusí být k dispozici.
„Oprávnění k provádění kontrol má omezenou platnost, a musí se obnovovat. Pokud nebudou v budoucnu existovat dovozcem vyškolení technici, kontrolu může provést jakýkoliv technik proškolený i jiným výrobcem na obdobný typ kotle. A pokud to bude seriózní technik, musí do Zprávy o kontrole zapsat, že kotel je provozován v rozporu se zákonem,“ uvedl Lyčka.
