Velká Británie zůstává rozmanitou a obohacující destinací.
Už devět let uplynulo od Brexitu, kdy Spojené království hlasovalo pro odchod z Evropské unie. Toto rozhodnutí tehdy otřáslo Evropou a každý – od komentátorů přes ekonomy až po štamgasty v hospodách – rád předpovídal, jaký bude jeho dopad. Trvalo roky, než se dořešily detaily, ale teď, když se prach usadil, začínají být důsledky referenda jasné – včetně toho, jak Brexit ovlivňuje cestovatele.
Na své nedávné cestě po Anglii jsem mluvil s majiteli penzionů, průvodci, číšníky, štamgasty, taxikáři i kustody v muzeích – od rušného Londýna po ospalé Ironbridge Gorge – a ptal se, jak podle nich Brexit ovlivnil turistický ruch. Zde je to, co jsem zjistil.
Británie zůstává i nadále atraktivní a mnohovrstevnatou destinací. Ve srovnání s dobou před Brexitem by ale návštěvníci měli počítat s delšími frontami, vyššími cenami a zkrácenými otevíracími hodinami. Část těchto potíží souvisí s globálními faktory, jako jsou doznívající dopady covidu a prudká inflace. Mnozí místní však tvrdí, že v Británii tyto potíže ještě zesílil právě Brexit.
Důsledky Brexitu pocítíte hned po příletu. Na pasové kontrole už neexistuje „rychlý pruh“ pro držitele evropských pasů – občané EU tedy stojí ve frontě spolu s ostatními. To znamená delší čekání.
Brexit také změnil složení lidí, kteří v hotelech, restauracích, obchodech a dalších provozech stojí za pultem. Po desetiletí britský pohostinský sektor táhli mladí Evropané, zejména ze střední a východní Evropy, kteří vnímali Británii jako skvělé místo na letní práci a na procvičení angličtiny. Poláci, Češi i Estonci vás vítali na recepci a čepovali pivo v místní hospodě.
Dnes, kdy občané EU potřebují k pobytu a práci vízum, mnozí volí raději letní brigádu v Paříži nebo Berlíně. Podniky proto zaměstnávají pracovníky z Indie či Taiwanu – díky vazbám Británie na Commonwealth a pracovním programům je pro ně snazší získat povolení. S trochou ironie: referendum slibovalo, že „Británie bude zase britská“, ale mezinárodní pracovní síla zůstala – jen se změnily národnosti.
Velká města jako Londýn tyto pracovníky stále přitahují. Na venkově je to ale horší. „Jednoduše nemůžeme sehnat personál,“ řekla mi majitelka jednoho osvědčeného penzionu v Yorkshiru. „Dřív jsme měli spoustu Rumunů, kteří chtěli strávit léto v historickém Yorku. Dnes už ne.“ Některé penziony proto úplně zavírají, jiné se snaží přežít s minimálním počtem zaměstnanců.
Nedostatek personálu je znát i v hlavních britských památkách. Muzea spoléhají na mezinárodní pracovníky, aby zvládla hlavní sezónu, ale tyto pozice jsou hůře placené než v hotelích, a tudíž méně atraktivní. Výběr je tedy ještě menší – a otevírací doba také.
„Windsorský hrad a Hampton Court Palace jsou nyní v pondělí a úterý zavřené,“ vysvětluje zkušený průvodce Tom Hooper. „Dokonce i Britské muzeum dnes zavírá už v pět odpoledne.“
Kratší otevírací doba znamená méně návštěvníků a tím i nižší příjmy – a finanční tlak na britské památky se ještě zvyšuje.
Po celodenním výletu vás Brexit dožene i k večeři. Stejně jako památky, i řada restaurací zkracuje otevírací dobu. V jednom z oblíbených podniků ve Warwicku, který jsem dlouho doporučoval, už neotevírají na obědy – večeře tedy zůstává jedinou možností.
A i ta je dražší. „Protože už nejsme v EU, platíme na evropské zboží clo pro nečlenské země,“ vysvětluje Tom. „Ryba s hranolky stojí pořád zhruba stejně, ale pokud chcete španělskou šunku, italské víno nebo francouzský sýr, zaplatíte víc.“
A nakonec, pokud si plánujete z Británie odvézt suvenýr, i ten bude dražší. Před Brexitem si návštěvníci mimo EU (včetně Američanů) mohli nárokovat vrácení DPH – fakticky 20% slevu – na zboží splňující podmínky. To byla výhoda plynoucí z členství v EU. Teď už za britskou šálu nebo fotbalový dres zaplatíte plnou cenu.
Stručně řečeno, Brexit cestování po Británii „nezničil“, ale přidal několik vrásek. Když jsem mluvil s místními, slyšel jsem na to mnoho různých názorů. Někteří viní referendum ze všeho, jiní poukazují na vliv technologií, globálních trendů a pandemie. Pravda je samozřejmě složitější – každý z těchto faktorů hrál svou roli. Přesto se většina lidí, s nimiž jsem mluvil – ať hlasovali pro setrvání, nebo odchod – shoduje alespoň na jednom: „Tohle není ten Brexit, který jsme si představovali.“
Milí čtenáři, rádi bychom slyšeli i vaše zkušenosti. Pište nám své tipy a náměty na adresu namety@epochtimes.cz.
–ete–
