Analýza v NEJM Evidence 2024 potvrzuje: kuřáci žijí v průměru o 12–13 let kratší život. Přestat se vyplatí i po padesátce, riziko úmrtí výrazně klesá.
Kouření bylo dlouhá desetiletí symbolem svobody a stylu, dnes je však synonymem pro nemoc a předčasnou smrt. Nejnovější studie publikovaná v NEJM Evidence (2024) přináší detailní čísla o tom, kolik života stojí cigareta své uživatele. Analýza vychází z kohortových dat téměř 1,5 milionu osob z USA, Velké Británie, Kanady a Norska sledovaných po dobu cca 15 let. Ukazuje, že kuřáci ve věku 40–79 let měli ve srovnání s jednoznačnými nekuřáky o 12 let kratší život v případě žen a o 13 let v případě mužů .
Studie sledovala statisíce osob po několik desetiletí a porovnávala jejich mortalitu podle kouřového statusu. Efekt byl konzistentní napříč pohlavím i socioekonomickými vrstvami. Kuřáci nejen umírali dříve, ale zároveň trpěli vyšší nemocností a delším obdobím života poznamenaným chronickými chorobami, zejména kardiovaskulárními onemocněními, rakovinou a chronickou obstrukční plicní nemocí—což podtrhuje, že nejde jen o ztracené roky života, ale i roky s omezenou kvalitou života .
Účinky odvykání
Zásadní zjištění spočívá v účinku odvykání: ti, kteří přestali kouřit, měli významně nižší riziko úmrtí než ti, kdo pokračovali. Pokud kuřáci skončili před 40. rokem života, dokázali si zachránit až 10 let života, zejména pokud odvykali dlouhodobě (>10 let). I ti, kteří přestali později, zaznamenali značné zlepšení—např. přestat na méně než 3 roky vedlo k významnému snížení nadměrného rizika úmrtí (u žen o 95 %, u mužů o 90 %) .
Z vědeckého hlediska je významná metodika použitá k odhadu délky života. Autoři využili detailní populační modely, které kombinují data z mortality, morbidity a rizikových faktorů, přičemž upravovali výsledky například podle věku, vzdělání, konzumace alkoholu či obezity . To umožňuje kvantifikovat nejen rozdíl v délce života, ale i „zdravé roky“ strávené bez těžkého onemocnění.
Limity a kritické pohledy
Kritici sice upozorňují, že kohorty nemusí reflektovat všechny změny v tabákových produktech (např. zahřívaný tabák či e-cigarety), ale to nemění hlavní závěr: spalovaný tabák jednoznačně zabíjí a signifikantně zkracuje život (a kvalitu života).
Politické důsledky jsou jasné. Společnost může prodloužit život svých občanů a snížit zátěž na zdravotnictví tím, že cíleně sníží počet kuřáků. Každé procento poklesu přináší tisíce zachráněných životních let a miliardové úspory.
Průměr versus realita
Je však důležité dodat, že odhad „12–13 let ztraceného života“ představuje pouze průměr a skrývá velkou variabilitu. U těžkých kuřáků, kteří začali velmi mladí, bývá ztráta větší, zatímco u příležitostných kuřáků menší. Na celospolečenské úrovni ale platí, že cigareta patří k největším preventabilním příčinám ztráty let života.
Závěr studie je tvrdý, ale jasný. Každá vykouřená cigareta znamená nejen dávku nikotinu, ale i úbytek z délky a kvality života. Odvykání se ukazuje jako mocný nástroj, který dokáže vrátit značnou část ztracených životních let zpět, pokud se člověk rozhodne přestat. Společnost má povinnost vytvořit prostředí, kde přestat není jen na síle jedince, ale opírá se o systém podpory, prevenci i regulaci.
