Od jídla, přes spánek až po stres – každodenní návyky hrají velkou roli v prevenci migrén.
Migrény postihují miliony lidí po celém světě a způsobují intenzivní bolest, která může narušovat práci, školu i každodenní život. Pro doktora Freda Cohena, předního specialistu na bolesti hlavy z Icahn School of Medicine při Mount Sinai, je toto onemocnění víc než jen profesní zaměření – jde o celoživotní osobní zápas.
„Migrénami trpím, co si pamatuji – ochromujícími bolestmi hlavy, které mě přepadaly téměř každý týden,“ řekl. „Teprve na lékařské fakultě, během přednášky z neurologie, jsem poprvé slyšel vysvětlení migrén způsobem, který mi skutečně dával smysl.“
Od té chvíle Cohen pochopil, že každá migréna je jedinečná a má mnoho přispívajících faktorů. Toto poznání ho přivedlo k vyhledání odborníků, k získání potřebné pomoci a nakonec k rozhodnutí zasvětit svou kariéru pochopení onemocnění, které tolik ovlivnilo jeho život.
Každodenní návyky, které spouštějí migrény
Migrény nevznikají vždy z neobvyklých nebo záhadných příčin. Ve skutečnosti mnohé souvisejí s běžnými každodenními volbami – s tím, co jíte, jak spíte a jak zvládáte stres.
Určité potraviny a nápoje
Pro některé lidi patří mezi nejčastější spouštěče to, co jedí – nebo naopak nejí.
U osob s citlivostí na lepek či celiakií mohou potraviny obsahující lepek vyvolávat bolesti hlavy, pravděpodobně kvůli zánětlivým procesům. Potraviny s vysokým glykemickým indexem mohou rovněž u některých lidí přispívat k bolestem hlavy, a to možná prostřednictvím kolísání hladiny cukru v krvi.
Některé spouštěče migrén pocházejí z běžných potravin – například z melounu.
Observační studie zjistila, že přibližně 24 procent lidí trpících migrénami dostalo bolest hlavy zhruba dvě hodiny po konzumaci melounu. Bolest hlavy může vyvolat oxid dusnatý, sloučenina, která rozšiřuje cévy a může spustit migrénový záchvat.
Důležité je také nevynechávat jídla, zejména snídani, protože hlad a půst mohou zvyšovat riziko migrény. Studie ukázaly, že výskyt migrén se zvyšoval během období půstu – například u lidí dodržujících ramadán se během prvních deseti dnů svátku objevovalo více bolestí hlavy.
Na tom, co pijete, rovněž záleží. Dehydratace a omezení příjmu tekutin mohou spouštět bolesti hlavy tím, že snižují objem krve a okysličení mozku. Udržování dostatečné hydratace může naopak počet migrén snížit.
Kofein má na migrény smíšené účinky: může tlumit bolesti hlavy tím, že blokuje adenosinové receptory, ale pravidelný příjem kofeinu – nebo jeho vysazení – může frekvenci migrén naopak zvyšovat. Riziko závisí na množství přijatého kofeinu.
Alkohol spouští migrény asi u 75 procent lidí s tímto onemocněním. Důvodem může být zánět, ale také dehydratace a určité chemické látky obsažené v alkoholických nápojích.
Nedostatek odpočinku a pohybu
Výzkumy ukazují, že dospívající, kteří začínají školu později (po 8:30 ráno), uvádějí méně bolestí hlavy – pravděpodobně proto, že jejich spánek lépe odpovídá přirozeným rytmům.
Nekvalitní spánek je běžným spouštěčem migrén, přičemž lidé s nespavostí mají tendenci trpět silnějšími bolestmi hlavy. Dostatek spánku proto může být účinným prostředkem k jejich snížení.
Na druhou stranu i nedostatek fyzické aktivity souvisí s častějšími migrénami.
Stresující život
Dalším důležitým faktorem je stres. Životní styl plný stresu je spojen s migrénami a deprese může zvýšit riziko rozvoje chronické migrény.
Význam mají i stresující životní události. Dlouhodobé studie ukazují, že děti vystavené nepříznivým zkušenostem mají v dospělosti vyšší pravděpodobnost vzniku migrén. Dokonce i rozsáhlé události, jako byla pandemie covidu-19 nebo přírodní katastrofy, mohou vést k častějším a závažnějším migrénám.
Chytřejší přístupy k léčbě
Existují léky, které mohou pomoci zmírnit bolest při migréně. Při mírných až středně silných migrénách se často doporučuje paracetamol nebo nesteroidní protizánětlivé léky, zatímco při středně silných až těžkých záchvatech jsou první volbou triptany.
Protože životní styl hraje při spouštění migrén velkou roli, dává smysl zaměřit se na možnosti léčby, které řeší spíše příčiny než jen samotné příznaky.
Strava a živiny
Dobrým začátkem je zdravá a vyvážená strava a rozpoznání osobních spouštěčů mezi potravinami. Některé typy diet mohou zmírňovat příznaky migrény. Například bezlepková dieta prokazatelně snižuje výskyt migrén či bolestí hlavy u lidí s celiakií – v některých případech až u 100 procent pacientů. Nízkoglykemická dieta a jídelníček bohatý na omega-3 a chudý na omega-6 mastné kyseliny jsou také spojovány s menším počtem a kratším trváním migrén.
Důležité je také zařazovat živiny podporující zdraví mozku a nervové soustavy.
Vitamín B2 údajně pomáhá snižovat neurozánět a zlepšovat tvorbu energie v mitochondriích, což je pro zdraví mozku zásadní. Lidé trpící migrénami mohou mít v této oblasti určité nedostatky a jejich odstranění by mohlo snížit četnost a závažnost záchvatů, uvedl Cohen.
Vitamín B2 lze získat z mléčných výrobků, vajec, libového masa a zelené zeleniny, případně užívat jako doplněk (100 až 200 miligramů denně), řekl.
Hořčík jako klíčový minerál
Důležitým minerálem je také hořčík. Jedna studie ukázala, že 80 procent pacientů, kterým byla podána nitrožilně dávka 1 gramu, bylo během 15 minut bez bolesti.
„Hladinu hořčíku zjišťuji jako jednu z prvních věcí, když za mnou přijde někdo s migrénou,“ řekla Jodi Duvalová, naturopatka a zakladatelka kliniky Revital Health, pro Epoch Times.
Pro zařazení potravin bohatých na hořčík do každodenní stravy doporučuje posypat snídani dýňovými semínky, přidávat zelenou listovou zeleninu do každého oběda a večeře a dopřát si svačinu v podobě oříšků či avokáda se špetkou mořské soli. Změny se obvykle projeví po dvou až čtyřech týdnech pravidelného příjmu či doplňování hořčíku, dodala.
Spánek a melatonin
Dalším účinným prostředkem je spánek. Melatonin, hormon regulující spánkový cyklus, si získává pozornost jako možná léčba bolestí hlavy a migrén, uvedl Cohen.
„Jedním z hlavních přínosů melatoninu při léčbě bolestí hlavy a migrén je jeho schopnost regulovat cirkadiánní rytmy, které bývají u lidí s těmito potížemi často narušeny.“
Brazilští vědci porovnali účinnost melatoninu s amitriptylinem – tricyklickým antidepresivem – a placebem při prevenci migrény u 196 dospělých. Zjistili, že počet dnů s bolestí hlavy, intenzita bolesti i délka záchvatu klesly jak u skupiny užívající melatonin, tak u skupiny užívající amitriptylin. Více než polovina lidí užívajících melatonin zaznamenala více než 50% snížení četnosti migrén, což bylo vyšší procento než u skupiny s amitriptylinem. Navíc byl melatonin bezpečnější a vyvolával méně nežádoucích účinků.
Zvládání stresu
Cennou součástí léčby může být také zvládání stresu a práce s traumatem. Programy založené na mindfulness, hluboké dýchání či postupná svalová relaxace mohou snížit frekvenci migrén a zlepšit schopnost s nimi žít.
Cohen zdůraznil, že pacienti by měli své příznaky brát vážně a nebát se vyhledat pomoc.
„Vyhledejte léčbu,“ řekl. „Můžeme toho udělat opravdu hodně.“
–ete–
