Epoch Times oslovil předsedu České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michala Janečka, aby okomentoval výsledek obecních referend o výstavbě větrných elektráren, které proběhly spolu s volbami do Poslanecké sněmovny. Hlasování o větrnících proběhlo v 18 obcích ČR, pro výstavbu se občané vyslovili v 8 lokalitách, v 10 je odmítli.
Podle Janečka čistě z matematického hlediska jde o neúspěch, ale vzápětí dodal, že „když si uvědomíte, že v referendech lidé odmítli novou sportovní halu, kulturní dům nebo dům pro seniory, tak 8 ku 10 není vůbec špatný výsledek“.
Podrobnější informace o referendech, včetně mapy, naleznete v našem článku zde.
Poukázal také na to, že v letošních referendech se ukázala jedna velmi důležitá souvislost. „V obcích, kde větrníky už stojí nebo je mají na dohled, a lidé s nimi tedy mají velmi osobní zkušenost, bývají výsledky častěji pozitivní. Místní dobře vidí, že nemovitostem neklesají ceny, že je neobtěžuje žádný hluk, atd. Ve stejném duchu mluví i starostové těchto obcí,“ řekl šéf větrné asociace.
Na několika místech se podle něj obyvatelé obcí rozhodli nahradit starší, dožívající větrníky novými, mnohem výkonnějšími.
Co brání většímu rozvoji?
Janeček uvedl, že slabý rozvoj větrné energie v ČR není způsoben nedostatkem vhodných míst, kde dostatečně fouká, ale jinými faktory. Z jeho pohledu musí majitelé větrných elektráren čelit množství fám a mýtů, které kolují internetem a zejména na sociálních sítích.
„Lidé lépe uvěří nesmyslu, který sdílí jejich soused, kterého už roky znají, než vědcům nebo odborným studiím,“ poznamenal. Má za to, že investoři musí přidat v informování veřejnosti o větrné energetice.
Kromě opozice místních byly Achillovou patou větrné energie u nás vleklé povolovací procesy. Kvůli nim se výstavba protáhla i nad 10 let. To se ovšem letos změnilo se schválením zákona č. 249/2025 Sb. Ten nabyl účinnosti od 1. srpna a kromě jiného zavádí tzv. akcelerační zóny, což mají být specifické lokality, kde obnovitelné zdroje budou povolovat rychleji.
To, že území obce bude spadat do akcelerační zóny, však podle Janečka neznamená, že by občané obce ztratili právo se proti výstavbě obnovitelných zdrojů vymezit nebo uspořádat referendum. Developerům jen odpadnou některé povinnosti, jako je získání EIA, tj. posouzení dopadu stavby na životní prostředí. Dopady se budou vyhodnocovat již při stanovení akceleračních zón.
„Zřízení akceleračních zón nijak neruší možnost obcí ani obyvatel vyjadřovat se k plánovaným projektům na svém území… pouze zjednodušují a zrychlují následné povolování projektů tam, kde už byla vhodnost území předem odborně prověřena a s dotčeným subjekty prodiskutována. Samotné povolování výstavby pak nadále probíhá v souladu s platnou legislativou, územními plány i závaznými stanovisky dotčených orgánů,“ vysvětlil Janeček.
Na chvostu Evropy
V rozvoji větrné energie Česká republika podle Janečka silně zaostává, přitom větrníky mohou dle něj přinést levnou elektřinu, na jejíž výrobu nepotřebujeme nic dovážet. „Naše země je ve větrné energetice na samém chvostu celé Evropy,“ uvedl.
Dodal, že vítr už pokrývá 20 % roční spotřeby elektřiny v Evropě. „V Dánsku je to přes 50 %, v sousedním Polsku, o kterém ještě pořád uvažujeme jako o uhelném skanzenu, je to 14 %. V Česku je to čtrnáctkrát méně, pouze jedno procento,“ pronesl šéf ČSVE.
Podle oborové evropské asociace Wind Europe činil ke 30. červnu 2025 instalovaný výkon větrných elektráren v EU 291 gigawatt (GW). Ze zemí evropského bloku disponovalo největší kapacitou suverénně Německo se 74,5 GW, následovalo Španělsko (32 GW) a Francie (24,8 GW). V Česku je instalovaný výkon 0,382 GW. Daleko tristnější je to však na Slovensku (0,004 GW) nebo ve Slovinsku (0,003 GW).
Wind Europe očekává, že v průběhu pěti let do konce dekády se každý rok postaví v průměru 22 GW nových větrných farem. Tím by EU dosáhla v roce 2030 kapacity 344 GW, daleko od cíle 425 GW.
Podle Janečka má větrná energie nezastupitelné místo v energetickém mixu Česka. „Pokud chceme mít dostatek a navíc levné elektřiny, bez větru to nepůjde,“ je přesvědčen.
Opačného názoru je Milan Smutný, mluvčí spolku Realistická energetika a ekologie. Podle něj u nás neexistují taková místa jako např. v Severním moři, kde vítr fouká v průběhu roku natolik, aby si na sebe větrníky dokázaly vydělat. „Větrné elektrárny si u nás na sebe nevydělají a bez dotací nemají šanci existovat,“ prohlásil Smutný s tím, že v Německu je několik lokalit, kde je roční využití větrných elektráren 40 procent, ale že ve zbytku země je to kolem 17 procent, tedy víceméně stejně jako u nás.
Dodal, že instalační dotace a garantované výkupní ceny pro majitele větrných elektráren jen zvyšují ceny elektřiny pro spotřebitele. Za nejlepší a nejlevnější cestu k bezemisní energetice považuje jaderné elektrárny, které by podle něj měly tvořit 70 procent energetického mixu a jet 85 procent v čase.
