Kosovský premiér Albin Kurti nezískal podporu parlamentu pro sestavení vlády. V zemi se tak prohloubila politická krize a zvýšila se pravděpodobnost, že budou vyhlášeny předčasné volby. Kurti, šéf strany Sebeurčení, v 120členném parlamentu obdržel 56 hlasů, pro získání potřebné většiny mu jich chybělo pět, informují agentury.
Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová nyní bude muset navrhnout kandidáta na post předsedy vlády pro druhé hlasování v parlamentu. Podle agentury AFP není zřejmé, zda to opět bude padesátiletý Kurti, či zda druhý pokus připadne na kandidáta opozice. Pokud ani při druhém pokusu parlament vládu neschválí, mohly by se v Kosovu konat předčasné volby.
Kurti, který zůstává prozatímním předsedou vlády, před hlasováním řekl parlamentu, že každý den bez nové vlády je „dnem ztráty pro rozvoj, pro občany, pro stát“.
V únorových parlamentních volbách se Kurtiho strana Sebeurčení stala opět nejsilnější stranou se 48 mandáty ze 120. Jedná se o pokles oproti předchozím volbám, kdy strana získala 58 míst. Jelikož strana nezískala nadpoloviční většinu, byla nucena hledat koaliční partnery, což vedlo ke sporům a zpoždění klíčových hlasování v rozděleném parlamentu.
Opoziční strany s Kurtim odmítly vládnout. Oponenti mu vytýkají, že jeho politika Kosovo vzdálila od jeho tradičních spojenců, kterými jsou Evropská unie a Spojené státy. Kritizují rovněž jeho kroky na etnicky rozděleném severu Kosova, kde žije srbská menšina. Podle politických analytiků si Kurti v únorových volbách podporu lidí získal právě kroky vedoucími k posílení kontroly vlády nad srbskou menšinou obývající sever země.
Kurti, kterého agentura Reuters charakterizuje jako levicového albánského nacionalistu, se dostal k moci v roce 2021, kdy koalice vedená stranou Sebeurčení získala více než 50 procent hlasů.
