Evropské flotilové limity emisí, hybridní vozidla a komponenty z Evropy jsou jen některá z témat, která jsou na pořadu dne v automobilovém průmyslu. Evropská komise své návrhy zveřejní až 16. prosince – nikoliv jak bylo původně plánováno již 10. prosince. Tehdy by měl být představen také „Balíček implementace čistého průmyslu“.
A když Evropská komise 16. prosince představí své plány pro emisní limity pro automobily od roku 2035, němečtí výrobci budou mít svůj seznam přání. Jak přesně budou návrhy komise vypadat, je zatím však nejasné.
Přípravy v Bruselu stále pokračují. Původně měla být nová pravidla pro CO₂ pro evropský automobilový průmysl („Automotive Package“) zveřejněna 10. prosince.
Budou také představena nová ekologická pravidla pro podnikové flotily a podrobnosti ke „Clean Deal Industrial Implementation Package“. Cílem evropského balíčku pro průmysl a dekarbonizaci je udržet konkurenceschopnost evropského průmyslu a rychleji dosáhnout klimatické neutrality. Součástí jsou mimo jiné nová pravidla pro podporu, investice, změněná politika surovin, rozvoj energetických sítí a opatření pro cirkulární ekonomiku.
Přehled požadavků na automobilový průmysl z průmyslu a politiky:
Evropské flotilové limity
Zákaz spalovacích motorů vychází z evropských flotilových limitů. Těmito limity stanoví EU, kolik oxidu uhličitého mohou všechny nově registrované automobily daného výrobce průměrně každý rok vypustit. V roce 2035 klesnou limity na nulu.
Spalovací motory tak nejsou teoreticky zakázány, ale podle současné úrovně techniky stále vypouští CO₂. Elektroauta jsou považována za bezemisní.
Pokud výrobce automobilů překročí stanovený limit, tak mu bude udělena pokuta. Průmysl proto tlačí na to, aby byla pravidla zmírněna. Evropská komise pravděpodobně na papíře udrží hranici na nule. Může však navrhnout výjimky a započítat úspory ve výrobním řetězci nebo na výfuku již registrovaných vozů.
Hybridní pohony a Range-Extender
Automobilový průmysl chce dosáhnout toho, aby byly i po roce 2035 stále povoleny osobní automobily s dvojitým pohonem. Jde přitom jednak o hybridní vozidla, která mohou jezdit jak na spalovací motor, tak na baterii. Druhou variantou jsou tzv. Range-Extender, u kterých malý spalovací motor dobíjí baterii. Spolková vláda tento požadavek podporuje.
Tato vozidla se do CO₂ bilance výrobců započítávají pomocí faktoru, který má zobrazit využívání baterie ve srovnání se spalovacím motorem. Automobilky chtějí tento faktor změnit, aby jejich vozidla v bilanci vypadala čistší. Po roce 2035 by měly být zbylé emise u hybridních vozů podle názoru spolkové vlády kompenzovány jinde v dopravním nebo palivovém sektoru.
Biopaliva
Automobilový průmysl se zde spojil s energetickými společnostmi. Firmy a sdružení obou odvětví požadují výjimku pro automobily, které tankují výhradně biopaliva – například z bioplynové stanice, z použitých fritovacích olejů nebo syntetická paliva, tzv. e-paliva.
Tato vozidla by měla být podle představ průmyslu považována za vozidla s nulovými emisemi, ačkoliv paliva, která se používají, podle zákonem stanovených výpočtových vzorců ve skutečnosti mohou stále vypouštět CO₂.
„To by bylo velmi zavádějící,“ varuje Lucien Mathieu, odborník na automobily z organizace Transport & Environment. Ta upozorňuje, že v důsledku toho by mohly být káceny lesy a půdy určené pro výrobu potravin by mohly být zabírány pro biobenzín. Není prostě dostatek použitých fritovacích olejů na pokrytí poptávky.
„Vysoce efektivní“ spalovací motory
Kancléř Friedrich Merz (CDU) způsobil na začátku prosince zmatek, když ve svém dopise do Bruselu zmínil „vysoce efektivní“ spalovací motory, které by mohly být povoleny i po roce 2035. Dosud však ani mluvčí vlády Stefan Kornelius, ani ministr dopravy Patrick Schnieder (CDU) nedokázali podrobně vysvětlit, co si vláda pod tímto termínem představuje.
Automobilky jako BMW a Mercedes se odvolávají na automobily, které jsou již dnes na trhu. Podle nich jsou všechny spalovací motory „vysoce efektivní“, pokud malý elektromotor dokáže zpětně převádět brzdnou energii a pomáhá při startování a zrychlování, čímž se snižuje spotřeba benzínu. Šéf BMW Oliver Zipse argumentoval 2. prosince v Bruselu, že takové vozy mohou nahradit starší vozidla s výrazně vyšší spotřebou.
Součástky z Evropy
V diskuzi je také odměna pro výrobce, kteří používají takzvanou „zelenou ocel“ z Evropy ve svých automobilech.
Tato ocel má při výrobě nižší emise CO₂ než například dovoz z Číny, což by mohlo být započítáno do bilance CO₂. Komise chce těmito požadavky zároveň podpořit výrobu v rámci EU.
Francie se kromě toho zasazuje o povinný minimální podíl evropských součástek. Němečtí výrobci automobilů tento návrh odmítají, protože by to mohlo zvýšit ceny a naštvat obchodní partnery.
Francouzský ministr dopravy Philippe Tabarot se však 4. prosince ukázal být otevřeným k jednání o požadavcích z Německa.
(S přispěním afp)
–etg–
